Hrubý domácí produkt [HDP] Izraele loni vzrostl o 3,3 %. To je o 0,1 % méně než v roce 2018 a než očekávala izraelská centrální banka. I tak celkový HDP Izraele loni činil 1,4 bilionu šekelů [cca 9,2 bilionu Kč]. Uvedl to tamější statistický úřad.
Navzdory zpomalení HDP Izraele rostl ve srovnání s dalšími západními zeměmi nejrychleji. Tempo jeho růstu bylo téměř dvojnásobné v porovnání s 1,67% průměrem členů Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Ještě rychleji rostl ve srovnání s evropskými zeměmi s jejich průměrným 1% růstem. Překonal i 2% růst USA.
HDP Izraele na hlavu [cca 41 500 USD] stoupl o 1,3 %. A to hlavně kvůli růstu populace o 2 % na více než 9,1 milionu. Průměrná mzda se v zemi v posledních letech pohybovala v přepočtu nad 61 tisíc korun. Minimální mzda, kterou v Izraeli pobírá více než půl milionu lidí, pak v přepočtu kolem 31 tisíc korun. Nízká v Izraeli zůstává inflace, která je pod 2 %.
Na druhé straně výhled OECD z konce letošního roku v případě Izraele hovoří o zpomalování ekonomiky. Růst HDP Izraele letos tipuje pod 3 %. Ochlazování izraelské ekonomiky, která v posledních 25 letech rostla v průměru až o 3,7 %, předpovídají i tamější analytici. Podle nich k loňskému mírnému zpomalení přispěl téměř nulový růst investic do základního majetku a slabší vývoz. Investice do základního majetku letos stouply jen o 0,3 % po zvýšení o 4,8 % v roce 2018. Naopak rostly výdaje vlády [+4,1 %] a spotřebitelů [+3,9 %].
Znalostní ekonomika
I když se HDP Izraele podílí na světovém HDP cca 0,51 %, patří izraelská ekonomika mezi světově nejvyspělejší. Sektor služeb vytváří největší část HDP, následuje průmysl a stavebnictví. Typickým znakem izraelské ekonomiky je i vysoký podíl výdajů státního rozpočtu na tvorbě HDP. A to i kvůli masivním výdajům na obranu.
Izraelská ekonomika je závislá na obchodování s geograficky vzdálenými zeměmi. Důvod je malý vnitřní trh a nemožnost obchodovat v rámci regionu. Podíl průmyslové výroby na tvorbě HDP Izraele mírně překračuje 13 %. Rozhodujícím průmyslovým odvětvím je zpracovatelský průmysl. V posledních letech roste [+20 %] především silně podporovaná produkce v high-tech. Nosnými obory je elektronika, avionika, farmacie a další. Tradiční odvětví – textilní průmysl, gumárenský průmysl, a další podobné obory označované jako “low” či přinejlepším “mid” tech stagnují.
K nejrychleji rostoucím sektorům patří v Izraeli obor přírodních věd a biotechnologií. Tomuto růstu napomáhá i vládní podpora a silná akademická základna. Obrat izraelského exportu léčiv a specializovaných zdravotnických prostředků přesahuje 8,5 mld. USD ročně. Odvětví zaměstnává skoro sto tisíc lidí. Z pětadvaceti celosvětově nejúspěšnějších léků, které byly vyvinuty v průběhu posledního desetiletí, bylo sedm úplně či z velké části vyvinuto v Izraeli. V roce 2018 v Izraeli působilo na 1 450 biotechnologických a farmaceutických společností. Z Izraele pochází například největší světový producent generik Teva.
Zbrojní průmysl
Tradičním izraelským oborem je zbrojní výroba. Podle analytiků je ale obtížné stanovit její objem. Ve statistikách se nachází pod různými nomenklaturami průmyslové produkce a někdy nebývá vykazována vůbec. Obranný průmysl přímo zaměstnává cca 10 % všech zaměstnanců v průmyslu. Nepřímo se na výrobě v obranném průmyslu podílí 3,5 tisíce subdodavatelů. Jenom v roce 2017 stoupl izraelský vývoz vojenského materiálu o 40 procent na 9,2 miliardy dolarů, což Izrael zařadilo do první desítky vývozců obranné a bezpečnostní techniky. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru je Izrael pátý největší dodavatel zbraní po Spojených státech, Rusku, Francii a Německu.
Na izraelském zbrojním vývozu se podílí zejména systémy protivzdušné obrany [cca 31 %], radarové systémy [cca 17 %] a avionika [cca 14 %], dále munice [cca 9 %], komunikační systémy [cca 9 %], bezpilotní letouny [cca 2 %], námořní [1 %] a satelitní systémy [1 %]. V oblasti exportu bezpilotních letounů patří Izraeli od roku 2012 první příčka před USA.
Většinu izraelské obranné výroby zajišťují velké společnosti jako Israel Aerospace Industries, Elbit Systems, Rafael Advanced Defense Systems a Israel Military Industries.
Teritoriální struktura vývozu je asi následující: Asie a Tichomoří [58 %], Evropa [21 %], Severní Amerika [14 %], Afrika [5 %] a Latinská Amerika [2 %]. Nové zákazníky Izraelci získávají převážně v Asii [Indie 49 %, Ázerbájdžán 13 %, Vietnam 6 % nebo i Filipíny].
Reforma i třetí volby za rok
Ekonomický zlom v Izraeli nastal přibližně v polovině 80. let. Izraelská vláda realizovala stabilizační program zaměřený na potření tehdejší hyperinflace a částečné strukturální reformy. Ty se protáhly až do 90. let, kdy kabinet přistoupil k systematické, postupné privatizaci. Mezi lety 1990 a 2017 tak mělo být více než 110 státních firem a kumulované privatizační příjmy měly dosáhnout výše 17 mld. USD. Od poloviny 90. let se také datuje období solidního růstu HDP. Od poloviny devadesátých let roste HDP v průměru o cca čtyři procenta ročně. Ekonomice prospívá i populační přírůstek.
I když se izraelská ekonomika stále nachází v dobré kondici, ekonomové předpokládají zhoršení jejích ukazatelů. Letos by měla podle odhadů stoupnout loňská rekordně nízká nezaměstnanost z 3,9 % na 4,1 %. A další nárůst se očekává i u celkového zadlužení země vůči HDP. To loni vzrostlo o 4,1 % na bezmála 65 %.
HDP Izraele by se v letošním roce měl podle analytiků udržet blízko tří procent, spíše pod tři procenta. Bankéři izraelské centrální banky ale i ekonomové totiž upozorňují na problémy kvůli současnému vládnímu patu. Země míří ke třetím volbám za necelý rok, které by se měly uskutečnit v březnu, když se po volbách v dubnu a září nepodařilo vytvořit vládní koalici. Kvůli tomu nebude zřejmě schválen státní rozpočet na rok 2020 nejméně do poloviny příštího roku. Současná dočasná vláda má omezené pravomoci.
–ČTK/RED–
