Státní rozpočet loni skončil v deficitu 28,5 miliardy korun. To je o 11,5 miliardy korun lepší výsledek, než se počítalo. Rok 2019 ale i ukázal, že růst příjmů státu nestačí na růst jeho výdajů. A stejné a zřejmě ještě vyšší riziko téhož lze očekávat i letos.
Loňský deficit státního rozpočtu ve výši 28,5 miliardy korun je nejvyšší za poslední čtyři roky. Z dlouhodobého srovnání však zdaleka nepatří k těm nejvyšším.
„Je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, jde ale o úhel pohledu. Já říkám, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních 20 let,“ komentovala výsledek státního rozpočtu místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová [ANO].
Saldo státního rozpočtu ČR [leden až prosinec / v mil. Kč]
[Zdroj: MF ČR]
Alena Schillerová vyzdvihla, že loni byly naplněny hlavní vládní priority. Jako byl meziroční růst výdajů na důchody o 38 miliard korun. Dále růst platů ve veřejném sektoru o více než 30 miliard korun, růst investičních výdajů o 23 miliard korun i výdajů na výzkum, vývoj a inovace o tři miliardy korun.
Dalším pozitivem podle ní je i to, že se loni úspěšně dařilo realizovat společné programy Evropské unie a ČR, jejichž objem meziročně vzrostl o více než dvanáct procent. Nebo, že efektivní řízení finančních toků souvisejících s obsluhou státního dluhu vedlo k úspoře 6,9 miliardy korun. Stejně jako, že na provozních výdajích stát uspořil dvě miliardy korun.
Investice a výběr daní
Podle ekonomů za nižším deficitem stojí hned několik faktorů. Jedním z nich je poměrně nízká úroveň investic státu. A to i přesto, že investiční aktivita [139,3 mld. Kč] druhý rok v řadě překonala původní plán.
„I tak ale tento objem odpovídá krizovým rokům 2008 či 2010 a to při zanedbání rozdílných cenových hladin. Na druhou stranu vyšším investicím nepomáhá situace tuzemské ekonomiky, která dlouhodobě postrádá kapacity zejména ve stavebnictví i ostatních sektorech,“ vysvětluje ekonom Investment Banking Komerční banky František Táborský.
Druhým pozitivním faktem je, že straně daňových příjmů státu došlo ve většina hlavních položek k nárůstu, který vyrovnal deficit z předchozích měsíců vůči plánovanému výběru.
Vývoj salda státního rozpočtu za leden až prosinec v roce 2018 a 2019 [v mld. Kč]
[Zdroj: MF ČR]
Na dani z přidané hodnoty [DPH] příjmy státu získaly 431,6 miliardy korun, meziročně o 18,3 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 8,9 miliardy více, celkem 182,9 miliardy korun. Samotný státní rozpočet loni získal na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 762,7 miliardy korun, tedy o 35,6 miliardy více. Výběr spotřebních daní meziročně klesl o zhruba 330 milionů korun na 167,1 miliardy korun. Za meziročním poklesem bylo především nižší inkaso spotřební daně z tabákových výrobků.
Příjmy státu: Minus jedenáct miliard korun
I zde však nelze mluvit o výsledku, kde by příjmy státu překonaly očekávání. Celkové inkaso bylo proti plánům zhruba o více než jedenáct miliard nižší.
Příjmy státní rozpočet [2019]
- 1 465,36 mld. Kč – schválený rozpočet
- 1 495,90 mld. Kč – rozpočet po změnách
- 1 523,23 mld. Kč – skutečnost leden až prosinec
Příjmy státní rozpočet [2018]
- 1 403,92 mld. Kč – skutečnost leden až prosinec
„Nižší výběr daní dohání nedaňové a kapitálové příjmy, na kterých stát loni získal navíc necelých 19 miliard korun. Avšak již nedošlo k vyššímu výběru, jako jsme tomu byli svědky v minulých letech. Celkově tak ve státní kase za minulý rok chybí necelých jedenáct miliard korun,“ říká František Táborský.
To ostatně potvrzuje i MF ČR. To ve své zprávě k výsledkům rozpočtu uvádí, že konečné inkaso některých daní bylo negativně ovlivněno odložením některých plánovaných legislativních změn a nenaplněním některých makroekonomických očekávání.
Výdaje státní rozpočet [2019]
- 1 505,36 mld. Kč – schválený rozpočet
- 1 535,90 mld. Kč – rozpočet po změnách
- 1 551,74 mld. Kč – skutečnost leden až prosinec
Výdaje státní rozpočet [2018]
- 1 400,97 mld. Kč – skutečnost leden až prosinec
„Přesto daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení přispěly k meziročnímu růstu celkových příjmů téměř 74 miliard korun, což odpovídá růstu ve výši šesti procent,“ uvádí MF ČR.
Výběr daní pod plánem
Nárůst ve výši šest procent je ale pod původním plánem MF ČR. Toho si všímá i předsedkyně Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová. To, že schodek státního rozpočtu loni skončil o něco lépe, než se plánovalo, hodnotí jako dobrou zprávu, ale má i výhrady.
„Za podstatnější ale považuji informaci, že daňové příjmy státního rozpočtu včetně pojistného na sociální zabezpečení loni poprvé od roku 2013 nedosáhly plánované úrovně. Naopak za ní zaostaly o 11 miliard korun. To v celkovém pohledu sice není vysoká částka, rozdíl činí méně než jedno procento celkových příjmů, jde však o jasný odraz trendu zpomalující ekonomiky,“ uvedla.
Podle ekonomů za poklesem očekávaného výběru daní stojí i současná praxe v mnoha podnicích. Tedy praxe, kdy zaměstnavatelé dorovnávají příjmy svým zaměstnancům mimo jejich mzdy. A tedy i mimo odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jedním z důvodů je i to, že například odvody na sociální pojištění patří v ČR k nejvyšším mezi unijními zeměmi.
Jak to bude letos
Podle ekonomů budou letošní příjmy státu z hlediska výběrů daní komplikovanější. A to z důvodu dalšího ochlazování tuzemské ekonomiky. A zejména z hlediska plánovaných vydajů, respektive očekávaných daňových příjmů ze strany Ministerstva financí ČR.
„Některé odhady daňových příjmů se nám zdají nadhodnocené v čele se zvýšenými daňovými sazbami v rámci takzvaného daňového balíčku. Proto pro letošek očekáváme, že stát bude hospodařit s deficitem 60 miliardy korun,“ tvrdí František Táborský.
Dodejme, že letos stát počítá se schodkem státního rozpočtu opět ve výši 40 miliard korun. Obavy o jeho dodržení vyjadřuje i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Argumentuje pokračováním snižování tempa růstu HDP.
„V situaci, kdy většina rizik pro české veřejné finance nyní leží v zahraničí, je proto na místě obezřetnost. Vláda by měla mít připravené projekty a opatření, kterými by bylo možné ekonomiku rychle podpořit. Otázkou ale zůstává, kde by vláda na realizaci takových opatření vzala peníze, pokud by výběr daní zaostával. Navzdory příznivé hospodářské situaci posledních let totiž nevidím žádné výrazné rezervy, do nichž by bylo možné sáhnout,“ tvrdí.
Národní rozpočtová rada přitom dlouhodobě upozorňuje vládu na to, že by měla mít připravený plán pro případ významnějšího propadu výběru daní z důvodu zpomalování tuzemské ekonomiky.
Zároveň i odmítá praktiky současné vlády, kdy je státní rozpočet schvalován s příjmy, jejichž existenci podmiňuje až schválení příslušných zákonů. Jako příklad uvádí takzvaný daňový balíček. Jsou tu ale i další případy.
Jak vidí budoucí příjmy státu ministryně Schillerová
Podle ministryně financí Aleny Schillerové současná situace ovšem není zdaleka tak dramatická, jak by se mohlo jevit z prohlášení některých ekonomů. V tomto ohledu dlouhodobě zdůrazňuje zejména relativně nízké zadlužení České republiky.
„U nás je míra zadlužení cca 30 procent, v Německu je to 60 procent. A právě dobrý stav veřejných financí a nízká míra zadlužení nám vytváří polštář, který je nutný v době, kdy ekonomika zpomaluje. Stav veřejných financí je velmi dobrý. A nejsou to jen prázdná slova. Jde o strukturální saldo, které je očištěné od vlivů ekonomického cyklu, naše veřejné finance jsou přebytkové a příští rok [letos, pozn. red.] budou vyrovnané,“ uvedla například na Setkání lídrů průmyslu a exportu, které pořádala výzkumná agentura CEEC Research, loni desátého prosince.
Fakt je, že zadlužení ČR patří mezi unijními zeměmi k těm nejnižším a postupně se ho daří i snižovat. Celkové zadlužení ČR činilo ke konci loňského září 1,7 bilionu korun. Bylo tak na 30,2 % vůči hrubému domácímu produktu [HDP] ve výši přes pět bilionů korun.
Alena Schillerová upřesnila, že cílem vlády je, aby dluh ČR klesl letos pod 30 procent. Jako další pozitivní faktory uvedla, že tuzemskou ekonomiku bude i nadále podporovat solidní spotřeba domácností, ale i rostoucí kapitálové výdaje veřejného sektoru. Zmínila i nízkou míru nezaměstnanosti v ČR, ale i předpoklad dohody mezi USA a Čínou ve věci jejich celní války, ale i očekávané oživení německé ekonomiky.
„I přes zpomalování ekonomiky proto nepočítáme s propadem daňových příjmů,“ řekla.
Výše minimální mzdy je problém pro MSP
Zároveň se vyjádřila i k růstu mezd, které letos MF ČR očekává ve výši 5,9 %. Což je podle ní stále velmi pěkné číslo, které znamená, že by nemělo dojít k nějakému významnému propadu příjmu z výběrů daní. Bez zajímavosti nebylo ani její vyjádření k loňskému růstu minimální mzdy, jejíž míru navýšení ostře kritizovali zaměstnavatelé.
„Byla jsem na straně toho názoru, aby minimální mzda vzrostla méně. A to hlavně proto, že sama minimální mzda, kterou pobírá asi 150 tisíc lidí, není problém. Probém je ale to, že její navýšení má přímé dopady do zaručené mzdy, jejíž zvýšení a následné daňové odvody nejsilněji dopadají na malé a střední podniky,“ řekla.
–DNA–
