Loni v prosinci přibylo v Německu osm tisíc nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti ale i tak nadále setrvává na pěti procentech. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které zveřejnil spolkový úřad práce.
Počet nezaměstnaných se oproti listopadu zvýšil o osm tisíc lidí na 2,279 milionu. Podle analytiků, kteří odhadovali prosincový růst nezaměstnaných na dva tisíce osob, na německý trh práce dopadá setrvalý útlum tamějšího průmyslu.
„Patrné jsou známky útlumu ekonomiky. Trh práce ale byl i na konci roku do značné míry stabilní,“ řekl šéf pracovního úřadu Detlef Scheele.
Zároveň upozornil na to, že i nadále výrazně klesá také poptávka po nových pracovnících. Index pracovních míst úřadů práce, který je založen na současných a skutečných žádostech o zaměstnání od firem, v prosinci klesl o pět bodů na 223 bodů. V meziročním srovnání ztratil 31 bodů. Trvale klesá od března 2018.
Kurzarbeit nejenom ve zpracovatelském průmyslu
Podle analytiků za nárůstem počtu nezaměstnaných stojí propad zejména tamějšího zpracovatelského průmyslu. To potvrzuje i pokles německého Indexu nákupních manažerů [PMI] pro zpracovatelský sektor. Index v prosinci klesl na 43,7 z listopadových 44,1 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
Již loni v říjnu přitom přišel německý institut Ifo se zprávou, podle které stále více německých firem přechází na kratší pracovní dobu, takzvaný kurzarbeit. To znamená, že zaměstnanci jsou v práci kratší dobu. Ušlý příjem jim doplatí stát a zaměstnavatel se zaváže nikoho nepropouštět. Podíl těchto firem v Německu nyní činí cca 5,5 procenta. Tolik jich bylo v Německu naposledy v roce 2012 a 2013. Tehdy pracovalo ve zkrácené době cca 100 tisíc zaměstnanců, a to ve zpracovatelském průmyslu.
Kurzarbeit přitom nejvíce využívají textilní firmy [cca 20 %], výrobci elektrických přístrojů [cca 11 %] a stavební firmy [cca 7 %]. Zkrácená pracovní doba se nevyhýbá ale ani automobilkám a výrobcům automobilových součástek. Příkladem budiž firma Opel, v jejímž případě od října pracuje ve zkráceném režimu cca 2 600 zaměstnanců. Kurzarbeit Opelu naordinoval jeho majitel francouzská společnost PSA kvůli snížení nákladů.
Německá ekonomika na hraně recese
Německá ekonomika se dlouhodobě pohybuje na hraně recese. Loni ve třetím čtvrtletí se jí těsně vyhnula, když hrubý domácí produkt [HDP] stoupl o 0,1 procenta. Ve druhém čtvrtletí německý HDP klesl o 0,2 procenta po nárůstu o 0,5 procenta v prvním kvartálu. Těsný růst Německo čeká i v loňském posledním čtvrtletí. Německý hospodářský institut DIW ho odhadl znovu na 0,1 procenta.
„Vyhlídky nejsou dobré. Doufat můžeme nanejvýš ve stagnaci,“ řekl agentuře Reuters ekonom DIW Claus Michelsen.
Institut Ifo byl optimističtější. Ale ne o moc. Růst německého hospodářství odhadl na 0,2 procenta. Nejsložitější situace panuje především u německých firem závislých na exportu. Ty doplácejí na nejistotu ohledně plánovaného odchodu Británie z Evropské unie, obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou, ale i obchodní spory USA s Německem.
Německý ministr hospodářství Peter Altmaier přesto v nedávné době uvedl, že vítězství Borise Johnsona v britských volbách, respektive vyjasnění situace kolem brexitu, Německu zřejmě pomůže vyhnout se nebezpečí recese. Přivítal i rýsující se dohodu a uvolnění napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
–ČTK/RED–
