Zvýšení úrokových sazeb by nyní bylo rizikem pro ekonomiku

„Zvýšení úrokových sazeb by představovalo dodatečný náklad pro financování investic v průmyslu a mohlo by přispět k prohloubení ekonomického zpomalení,“ opakovaně zaznělo na posledním jednání [18. 12. 2019] bankovní rady České národní banky [ČNB].

Výsledkem jednání rady bylo ponechání limitní úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace na stávající 2% úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Oldřich Dědek, a Aleš Michl. Dva členové hlasovali pro zvýšení sazby o 0,25 procentního bodu: Vojtěch Benda a Tomáš Holub.

• Více: Inflace bude na hranici tří procent i nadále, tvrdí Jiří Rusnok

Závěrem jednání bylo, že většina členů bankovní rady vyhodnotila rizika jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb oproti prognóze v nejbližších čtvrtletích. Nejistoty týkající se zahraničního vývoje se mírně snížily. Na druhou stranu je pozorován znatelnější přenos předchozího zpomalení růstu zahraniční poptávky do domácí ekonomiky.

Co zaznělo na jednání bankovní rady

Členové bankovní rady podle zápisu z jejich jednání diskutovali o vývoji inflace, jež překročila horní hranici tolerančního pásma. Domácí inflace se v průběhu čtvrtého čtvrtletí nacházela poblíž horní hranice tolerančního pásma cíle, přičemž v listopadu vzrostla lehce nad prognózu i nad uvedenou hranici. Za odchylkou od prognózy stál zejména rychlejší než očekávaný růst cen potravin. Nepatrně nad prognózou byla i jádrová inflace a ceny pohonných hmot.

Na jednání bankovní rady bylo několikrát řečeno, že překročení horní hranice tolerančního pásma bylo dáno kolísavými položkami, zejména prudkým růstem cen potravin. Jádrová inflace setrvává mírně nad dvěma procenty. Přičemž inflační očekávání zůstávají ukotvena.

Dále zaznělo, že překročení horní hranice tolerančního pásma je minulou bitvou, kterou by již měnová politika neměla bojovat. V této souvislosti bylo uvedeno, že důležitější je soustředit se na dosažení inflačního cíle na horizontu měnové politiky.

Jeden člen bankovní rady zdůraznil, že ČNB cíluje dvouprocentní inflaci, nikoliv pásmo v rozmezí jednoho až tří procent. A také, že pokud měnová politika nebude reagovat zpřísněním, hrozí, že ekonomika ztratí mechanismus, který by navrátil inflaci k cíli.

V této souvislosti bylo také řečeno, že ke zrychlení inflace došlo i v některých okruzích obchodovatelného zboží, což svědčí o výrazných domácích poptávkových tlacích.

Vývoj domácí ekonomiky

Bankovní rada dále hodnotila vývoj domácí ekonomiky. Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí mírně zpomalil a nacházel se naopak lehce pod prognózou ČNB. K pomalejší dynamice HDP oproti očekávání vedl o něco mírnější růst spotřeby domácností a nižší příspěvek čistého vývozu. Průmyslová výroba ve třetím čtvrtletí meziročně klesala, v říjnu zhruba stagnovala. V říjnu pokračoval svižný růst maloobchodních tržeb, což signalizuje solidní dynamiku spotřeby domácností i pro konec letošního roku.

Podle většiny jejich členů mnoho indikátorů, jakými jsou spotřeba domácností, zaměstnanost, průměrná mzda i celkový objem mezd a platů, rostla oproti prognóze o něco pomaleji. Což představuje protiinflační riziko.

Naproti tomu byl připomenut nesoulad mezi svižným růstem maloobchodních tržeb a nízkým růstem spotřeby domácností. Podle měnové sekce přitom není vyloučeno, že tento nesoulad souvisí s technickými aspekty očišťování spotřeby domácností v národních účtech o počet pracovních dnů.

Růst celkové zaměstnanosti byl v souladu s prognózou utlumený. Míra nezaměstnanosti podle očekávání zůstala poblíž svého historického minima. Počet volných pracovních míst se přitom stále držel na vysoké úrovni.

Mzdový růst ve třetím čtvrtletí lehce zpomalil a mírně zaostal za prognózou vlivem nižšího než očekávaného růstu mezd v tržních odvětvích.

Rizika pro českou ekonomiku

Dále bylo opakovaně řečeno, že klesá riziko výrazně nepříznivých scénářů pro světovou ekonomiku, jakými by byly neřízený brexit nebo eskalace protekcionistických opatření v mezinárodním obchodě.

Podle některých členů bankovní rady svědčí zahraniční předstihové indikátory o tom, že cyklický vývoj v eurozóně se již nachází poblíž svého dna a pravděpodobnost dalšího zpomalení je nízká. Na druhou stranu bylo uvedeno, že optimistické hodnocení cyklické pozice zahraničí je zatím předčasné a že s takovým hodnocením je třeba vyčkat. A to do té doby, než se zahraniční předstihové indikátory a ukazatele sentimentu neprojeví i v tamní reálné ekonomice. Nadto zaznělo, že se cyklické oživení v zahraničí může příznivě projevit v české ekonomice až se zpožděním.

Několikrát bylo zdůrazněno, že zahraničí rovněž ovlivňuje českou ekonomiku strukturálními faktory. Jakými jsou například přechod na elektromobilitu nebo energetická politika v Německu. Tyto faktory představují riziko pro růst české ekonomiky, v níž hraje výroba a vývoz automobilů a autodílů důležitou roli.

Zazněl názor, že ve směru dodatečných nákladů pro firmy působí i některá nedávná opatření domácí politiky. Jako je zvýšení minimální mzdy a zrušení karenční doby u nemocenské.

V této souvislosti bylo opakovaně řečeno, že zvýšení úrokových sazeb by představovalo dodatečný náklad pro financování investic v průmyslu a mohlo by přispět k prohloubení ekonomického zpomalení.

Kurz koruny a úrokové sazby

Bankovní rada diskutovala o nedávném posílení kurzu koruny. Kurz koruny vůči euru v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí mírně posílil a v průměru byl oproti prognóze nepatrně silnější. Členové bankovní rady několikrát konstatovali, že toto posílení pravděpodobně souvisí se snížením nejistot v globální ekonomice.

V této souvislosti není podle jednoho člena bankovní rady vyloučeno opětovné obnovení trendového posilování kurzu koruny. Zaznělo, že silnější kurz oproti prognóze může přispět k návratu inflace k cíli. Naproti tomu bylo argumentováno, že posílení kurzu bylo slabé, takže dosavadní posílení nepřiblížilo měnové podmínky žádoucí úrovni.

Proběhla také diskuse o implikacích nastavení úrokových sazeb pro finanční stabilitu. Bylo uvedeno, že reakce hypotečních úrokových sazeb na případnou změnu repo sazby by byla velice omezená. I to, že fungování nástrojů makroobezřetnostní politiky pro dosahování cílů finanční stability se osvědčilo. Není tedy třeba z tohoto důvodu zvyšovat měnověpolitické úrokové sazby.

Bylo také připomenuto, že při konfliktu mezi dosahováním inflačního cíle cenové stability a podpory reálné ekonomiky má centrální banka v prvé řadě dbát na mandát dosahování cenové stability.

Několikrát zaznělo, že by zvýšení úrokových sazeb mohlo nyní představovat příliš velké riziko pro reálnou ekonomiku. A je tedy lepší je ponechat na nynějším zasedání beze změny. To ovšem nevylučuje jejich případné zvýšení na některém z příštích jednání bankovní rady, pokud by se budoucí vývoj domácí ekonomiky ukázal jako pozitivní. Podle jednoho člena bankovní rady není vyloučen pohyb sazeb oběma směry.

Další jednání bankovní rady ČNB bude ve čtvrtek 9.1.2020.

–RED–