Evropská komise [EK] chce na pomoc regionům závislým na těžbě uhlí a dalších fosilních zdrojích získat v příštích sedmi letech investice ve výši nejméně 100 miliard eur [cca 2,5 bilionu korun]. Víceletý rozpočet EU z této částky počítá pro uhelné regiony s dotacemi ve výši 7,5 miliardy eur [cca 190 miliard korun].
Oznámil to výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Ten zároveň představil podrobnosti takzvaného Fondu pro spravedlivý přechod na podporu regionů, jež mohou čelit problémům při přechodu ke klimaticky čistému hospodářství.
„Je to vzkaz těžařům uhlí ve španělské Asturii, západní Makedonii či Slezsku, rašelinářům v irských Midlands či pobaltským regionům těžícím ropné břidlice,“ jmenoval možné příklady využití fondu Timmermans.
Podle posledních údajů z celkových 7,5 miliard eur [cca 190 miliard Kč] získá Polsko dvě miliardy eur. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur [14,6 miliardy Kč].
Cukrování hořkého dortu
Ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček [za ANO] to komentoval slovy, že s ohledem na to, co bude Česko stát přechod k bezemisní energetice nebo průmyslu, je podpora velmi malá.
„Nechceme bagatelizovat necelých 15 miliard korun, ale je to cukrování hořkého dortu. Jsme druhou ekonomikou v Evropě nejvíce zatíženou uhlím. Dekarbonizace nás bude stát stovky miliard korun,“ uvedl.
Podle něj bude potřeba podporovat obnovitelné zdroje, přestrukturovat celý průmysl, což bude znamenat velké investice do nových technologií a programů.
„Nemůžeme připustit, že částka je ta kompenzace za odchod od uhlí. Dovedeme si představit, že je to první částka, která nám může pomoct k nějakému nádechu nebo sloužit k sociálnímu smíru v těch regionech, ale na to, abychom tím přestrukturovali naši energetiku nebo průmysl, je to mikročástka,“ řekl Havlíček.
Podobně se k částce vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec [ANO]. ČTK řekl, že částka je nízká a pokryje jen malou část nákladů České republiky na přechod k nízkouhlíkové ekonomice.
„Věřím ale, že budou k dispozici i další zdroje,“ upřesnil.
Konkrétní oblasti závislé na těžbě uhlí by měly vybrat členské státy. V Česku patří k takto strukturálně postiženým regionům zejména Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
„V Karlovarském kraji musíme situaci řešit rychle, Sokolovská uhelná oznámila, že od července bude propouštět,“ říká náměstkyně pro oblast financí Karlovarského kraje a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová [ANO].
Bude to dost pro uhelné regiony?
Podle europoslankyně Martiny Dlabajové [za ANO] aktuální návrh Evropské komise vyvolává pochybnosti.
„Velké otazníky se vznášejí zejména nad financováním. Jde o to, zda se jedná o reálný návrh opírající se o skutečná data, nebo stavění vzdušných zámků,“ uvedla.
Výhrady mají i další europoslanci. Někteří z nich uvádí, že vzhledem k očekávanému zájmu mnoha desítek regionů závislých na těžbě uhlí nebude plánovaných sto miliard eur pro všechny zájemce stačit.
„7,5 miliardy eur pro stovku uhelných regionů na sedm let. To je zhruba deset milionů ročně na region. Nabízí se otázky, zda je to dost, aby byl přechod na udržitelné hospodářství spravedlivý pro všechny,“ uvedl německý poslanec za zelené Niklas Nienass, který označil objem fondu za nedostatečný.
Většina peněz na podporu by ale měla pocházet z vyvolaných investic či projektů Evropské investiční banky. Komise ve zveřejněném plánu počítá s tím, že ke zmíněným 7,5 miliardám přibude prostřednictvím spolufinancování až trojnásobek této částky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu.
Zástupce nejsilnější lidovecké skupiny europoslanců Siegfried Murešan stejně jako další europoslanci ale namítají, že by JTM neměl být financován ze zdrojů na politiku soudržnosti, tedy z peněz určených na rozvoj zaostalejších regionů. To tvrdí i vlády některých členských zemí, včetně té české.
Až 25 bilionů korun
Podle Franse Timmermanse se nebude systém podpory, označovaný jako Just Transition Mechanism, Mechanismus spravedlivého přechodu [JTM], omezovat pouze na oblasti s těžbou uhlí. Aktuálně zveřejněné plány na podporu regionů závislých na těžbě uhlí označil pouze za nejnižší nutný základ budoucích investic.
JTM má být součástí velkého investičního plánu, jehož prostřednictvím by Brusel chtěl v příštím desetiletí nalít do ekologicky udržitelných projektů až bilion eur [cca 25 bilionů korun]. Z těchto peněz by se podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové podporovaly projekty udržitelné energie napříč unií.
Polovina z těchto peněz by měla pocházet z rozpočtu EU. Necelých 300 miliard eur z veřejných a privátních zdrojů. 114 miliardami by se měly dohromady podílet jednotlivé členské státy. Zbylých 100 miliard doplní samotný Mechanismus spravedlivého přechodu.
Podle návrhu Evropské komise mají zhruba desetinu z této částky dostat unijní země, jako je Česko, které jsou při výrobě energií do značné míry závislé na uhlí. Sami eurokomisaři však přiznávají, že plán přechodu ke klimaticky odpovědné Evropě bude vyžadovat daleko více, odhadem čtvrt bilionu eur ročně.
Aktuální návrhy na přerozdělování unijních prostředků vycházejí z dohody lídrů unijních zemí. Ti se loni v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální. Tedy že zredukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů. Polsko, které se ke slibu jako jediné odmítlo připojit, chtělo znát podrobnosti chystaného fondu. Právě od něj si totiž slibuje významný příspěvek pro své uhelné regiony.
Co na to uhelná komise
V Česku má přípravu plánu na přechod na obnovitelné zdroje energie [OZE] a nastavení budoucího energetického mixu takzvaná uhelná komise.
Ta pracuje na rychlém, středním a pomalejším útlumu využití uhlí. V září letošního roku je chce představit a vydat doporučení. Jím se následně bude zabývat vláda. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035. Střední cesta v letech 2035 až 2045 a pomalejší pak v letech 2045 až 2050.
„Na nejrychlejší variantu bych kývnul, pouze pokud bychom měli náhradu a nedostali se do energetického deficitu. Musí být jasná náhrada, nesmíme být závislí na dovozu,“ již dříve konstatoval ministr životního prostředí Richard Brabec.
Podle něj je to záležitost bezpečnosti a zároveň energetického mixu. V roce 2030 totiž ještě nebudou k dispozici náhrady typu nového jaderného bloku v dukovanské elektrárně.
To potvrzuje i místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle něj je klíčové vědět, čím uhlí Česká republika nahradí a v jakém poměru. Na výběr má z jádra, OZE a zemního plynu.
„Právě na rozšiřování nových zdrojů včetně jádra bude záležet rychlost útlumu využívání uhlí. Rychlejší cesta může nastat například kvůli rychle rostoucí ceně emisních povolenek. Důležité je kompromisní řešení. Na něm se uhelná komise, kde jsou zástupci ze všech oblastí, jichž se dekarbonizace týká, ale shodne,“ řekl.
Dále dodal, že práce uhelné komise jde ruku v ruce se Státní energetickou koncepcí a Národním energeticko-klimatickým plánem. I to, že jízdní řád výstavby nového jaderného zdroje je už poměrně dobře známý.
Obavy z růstu cen energie
Před uspěchaným a nepromyšleným odstavením všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Nejhlasitěji pak Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] a Hospodářská komora ČR [HK ČR]. I když podporují obnovitelné zdroje energie, obávají se, že rychlý a nepromyšlený ústup od využití uhlí by neúměrně zvýšil cenu energií.
Jejich členové přitom navíc i upozorňují na to, že již nyní se dostávají do konkurence s firmami, kterých se tlak na snižování emisí nikterak netýká. Ať už z hlediska cen energií, tak důrazu na snižování emisí. Jako první jmenují čínské firmy. Upozorňují i na přísné emisní normy, které musejí již nyní splňovat. To vše jim zvyšuje náklady a komplikuje konkurenceschopnost na světových trzích.
–ČTK/DNA–
