Čínská ekonomika loni vzrostla o 6,1 procenta. To je nejméně za 29 let. Předloni hrubý domácí produkt [HDP] Číny vzrostl o 6,6 procenta. Loni tak čínská ekonomika poklesla [jen] o 0,5 procenta. S poklesem čínská vláda počítala, tempo růstu měla stanoveno v pásmu 6,0 až 6,5 procenta.
Podle analytiků nese z velké části vinu na současném zpomalení růstu obchodní válka se Spojenými státy. Výsledek je ale podle nich i tak v souladu s očekáváním. Navíc již v závěru loňska se ukazovalo, že čínská ekonomika se stabilizuje. V posledním loňském čtvrtletí dosáhla růstu rovných šest procent. Tedy stejně jako ve třetím kvartálu. V prvním čtvrtletí růst činil 6,4 procenta, ve druhém pak 6,2 procenta.
Aktuální data zveřejněná spolu s HDP k tomu ukázala překvapivé zrychlení tempa růstu čínské průmyslové výroby za prosinec, meziročně o 6,9 procenta. To je nejvíce za devět měsíců. Solidní byl i růst maloobchodních tržeb a mírně zrychlil i růst investic.
Urovnávající se vztahy s USA
Situaci prospívá, že Spojené státy a Čína tuto středu podepsaly první fázi obchodní dohody. Ta zmírňuje dopady celní války mezi oběma zeměmi, která trvá už skoro dva roky. Čína se v dohodě zavázala nakoupit další americké zboží výměnou za zrušení plánovaného zvýšení některých amerických cel. Zavedená cla nicméně zůstávají zatím v platnosti.
Na oteplení vztahů mezi USA a Čínou ovšem ukazuje i jejich dohoda, že se jejich představitelé budou scházet dvakrát do roka, aby jednali o reformách v obou zemích a řešili vzájemné spory. Jednání budou probíhat mimo rámec rozhovorů o druhé fázi americko-čínské obchodní dohody. O tom informoval The Wall Street Journal [WSJ].
Pozitivním faktem pro Čínu je i skutečnost, že jí USA přestaly obviňovat z toho, že manipuluje se svou měnou. Americké ministerstvo financí tak letos v lednu zrušilo rozhodnutí z loňského srpna, ve kterém označilo Čínu za měnového manipulátora.
Podle zákona z roku 1988 musí americké ministerstvo financí předkládat Kongresu každých šest měsíců zprávu, zda některá ze zemí manipuluje se svojí měnou. A to z důvodu, aby získala výhody v obchodě s USA. V případě pozitivního nálezu lze zavést obchodní sankce.
Čína ovšem i nadále zůstává na seznamu zemí, kterým je kvůli jejich měnovým praktikám podle USA potřeba věnovat zvláštní pozornost. Není na něm ale sama. Spolu s ní je na něm ještě Německo, Irsko, Itálie, Japonsko, Malajsie, Singapur, Jižní Korea a Vietnam. Nově k těmto zemím přibylo i Švýcarsko.
Americké ministerstvo financí přitom vyjadřuje obzvlášť velké obavy v případě Německa. Což není dobrá zpráva pro Evropu zejména proto, že letos opět dojde na jednání o možném zvýšení cel na dovoz evropských automobilů do USA. A to za situace, kdy je Německo čtvrtou největší ekonomikou světa, má největší přebytek bilance běžného účtu na světě, sklouzává do recese a je klíčové pro českou ekonomiku.
Čínská vláda zasahuje
Na zpomalení tempa růstu čínské ekonomiky aktivně reaguje tamější vláda. Ta loni snížila daně a umožnila místním vládám prodat velké množství dluhopisů na financování jejich infrastrukturních programů. Čínská centrální banka [PBOC] letos znovu snížila i výši povinných rezerv komerčních bank. Banky tak získaly k dispozici 800 miliard jüanů [2,6 bilionu Kč] na poskytnutí dalších úvěrů. A to zejména malým a středním firmám. Přitom jen loni nové půjčky dosáhly rekordních 2,44 bilionů dolarů [asi 55 bilionů Kč].
Podle analytiků má však současný důraz na růst v Číně i své stinné stránky. Loni například podle ratingové agentury Fitch rychle vzrostl počet firem, které měly vážné problémy se splácením dluhů. Za jedenáct měsíců 2019 nedokázalo včas splatit dluhopisy rekordních 4,9 procenta soukromých emitentů z Číny. Ještě v roce 2014 jich bylo 0,6 procenta.
Čínská ekonomika je druhá největší
Čína díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko a to už v roce 2010. Později začal hospodářský růst zpomalovat s tím, jak Čína zahájila hospodářské změny. Jejich cílem bylo zajistit, aby z Číny nebyla výrobní základna pro zbytek světa. I proto se zvýšila úloha služeb a domácí spotřeby. Čína tak investovala nemalé prostředky do inovací a nových technologií, ale i dalších strukturálních změn.
K čínským rizikům přitom dlouhodobě patří nerovnoměrnost rozvoje jejích jednotlivých regionů. A to například v oblasti občanské vybavenosti, problémy s kvalitou produkce a hlavně pak environmentální problémy. Čína má například spolu s Indií a Pákistánem nejznečištěnější ovzduší na světě.
Potýká se ale i s dalšími problémy. Jedním z těch aktuálních je například prasečí mor, což vede k nedostatku vepřového masa v Číně. Ostatně i to přivedlo Čínu k akci, aby snížila dovozní cla na vepřové maso na osm z dvanácti procent. Mezitím ale stihla právě kvůli růstu cen masa stoupnout už loni v listopadu čínská míra inflace na nový 4,5% rekord. Tedy nejvyšší hodnotu od roku 2012.
Je to tak i rostoucí inflace, která před oslavami lunárního nového roku, který letos připadá na 25. ledna, způsobuje bolesti hlavy čínským bankéřům. Na druhou stranu jsou to právě oslavy čínského Nového roku, které Číně mohou přinést kýžený impuls pro další oživení ekonomiky. Už třeba jen kvůli tomu, že během oslav Číňané pravidelně uskuteční až na tři miliardy cest.
–ČTK/DNA–
