Na českém trhu práce přibývají cizinci. V Česku nacházejí práci hlavně Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Za nimi jsou Rusové, Poláci, Bulhaři a Rumuni. Cizinci se tak na celkové zaměstnanosti v Česku podílejí dvanácti procenty. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] a Ministerstva průmyslu a obchodu [MPO] dosáhl počet cizinců zaměstnaných v ČR koncem roku 2018 celkem 658 500 osob. 570 000 z nich byli zaměstnanci, zbytek živnostníci.
Počet cizinců, kteří pracující v Česku, bude ale ve skutečnosti podstatně vyšší. Důvod je, že mnoho z nich u nás pracuje v rámci volného pohybu osob a nepřihlásí se cizinecké policii. Přijíždí do Česka za prací jako turisté. To platí zejména pro ty, kteří pracují v rámci šedé ekonomiky, aby se vyhnuli platbě daní a odvodům.
Počty registrovaných cizinců
Počet cizinců registrovaných na území ČR dosáhl koncem roku 2018 celkem 566 900 osob. Z nich 289 500 osob připadalo na cizince s trvalým pobytem [v roce 2007 to bylo 150 000 osob]. 274 900 cizinců mělo udělený některý z typů přechodného pobytu. 2 600 osob byli azylanti. Přechodné pobyty jsou úzce spojeny hlavně se stěhováním za prací, tedy poptávkou po pracovní síle.
Cizinci podle kategorie pobytu
[Zdroj: ČSÚ]
V počtu „usazených“ osob převyšují občané mimounijních zemí, takzvaní třetizemci. Podíl těch, kteří mají trvalý pobyt v Česku, je 60 procent. Mnoho z nich v Česku žije i se svými rodinami. Naopak občané Evropské unie mají přechodné pobyty. Což ale vyplývá z toho, že mají snadnější přístup na český trh práce než třetizemci.
Přibývá lidí z Evropské unie
Podle ČSÚ do Česka v posledních letech míří i stále více pracovníků z EU. Ti tvoří již takřka dvě třetiny cizinců evidovaných úřady práce. Jde o cizince v postavení zaměstnanců.
„Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané především východoevropských zemí Unie vytlačují pracovníky ze třetích zemí,“ vysvětluje expertka ČSÚ na mezinárodní migraci Jarmila Marešová.
Výjimkou jsou v tomto ohledu pouze Ukrajinci, jejichž počty v Česku v současnosti výrazně rostou. Zatímco v době krize, rok 2008 až 2011, jejich počet poklesl z 81 000 na 35 000, tak od roku 2015 rychle vystoupal až na současných 121 000.
„Novinkou jsou i rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU,“ upřesňuje ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Cizinci evidovaní úřady práce podle státního občanství
[Zdroj: ČSÚ]
Kde pracují cizinci
Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Menší počet žen je ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký [5,4 %] je pak podíl osob ve věku přes 65 let. Největší podíl cizinců [29,5 %] je u nás zaměstnán v průmyslu.
„Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání se 17,6 procenta, dále velkoobchod a maloobchod s necelými 10 % a stavebnictví s podílem lehce nad devět procent,“ upřesňuje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
V běžných dělnických profesích nejsou ve výdělkových úrovních mezi státními občanstvími výrazné rozdíly. Výjimku tvoří pouze ty, které jsou způsobené vyšším počtem přesčasových hodin u cizinců. Podle ČSÚ lze tak konstatovat, že nikdo není na českém trhu práce mzdově diskriminován v tom smyslu, že by bral kvůli cizímu občanství za stejnou práci nižší mzdu.
Ve specializovaných skupinách s potřebou vysoké kvalifikace naopak dosahují cizinci i výrazně vyšších mezd. To platí zejména v informačních a komunikačních činnostech, kde dle zjištění ČSÚ dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dokonce cca 65 tisíc korun hrubého.
Zájem o cizince přetrvává
Jakkoli se počty cizinců zaměstnávaných přes personální agentury vzhledem k útlumu ekonomiky mírně snižují, o třetizemce je na tuzemském vyluxovaném trhu práce stálý zájem. To dokládá i statistika Hospodářské komory ČR [HK ČR]. Ta loni zpracovala přes tři tisíce žádostí firem o skoro 17 000 pracovníků z Ukrajiny a dalších zemí. A to v rámci vládou regulovaných režimech pro zrychlené přijímání kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí. Ten umožňuje třetizemcům v Česku pracovat po omezenou dobu.
Firmy tak po HK ČR požadovaly 15 400 zaměstnanců z Ukrajiny a 1 375 pracovníků z dalších zemí. Konkrétně z Běloruska, Mongolska, Filipín [zdravotnictví, sociální služby], Srbska, Moldavska, Indie a Kazachstánu.
Největší poptávka zaměstnavatelů přitom byla po technicky orientovaných pracovnících. Jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci. Firmy požadovaly také truhláře, tesaře, omítkáře, štukatéry, podlaháře, kamnáře, kameníky nebo malíře. Mezi nedostatkové profese patří také pekaři, cukráři, kuchaři, řezníci, švadleny, ošetřovatelé skotu. Současně přetrvává i vysoká poptávka po skladnících a řidičích.
Deset miliard do rozpočtu
HK ČR v této souvislosti dále upozornila, že tito zaměstnanci nijak neohrožují mzdovou úroveň Čechů, ani jim neberou práci. To proto, že až poté, co o pracovní místo nemá Čech nebo občan EU zájem, je možné jej nabídnout cizinci.
Bez zajímavosti také není, že v letošním roce z práce 40 tisíc zaměstnaných kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny přes vládní programy získá státní rozpočet deset miliard korun. A to jen z daní a odvodů. Ostatně i to je důvod, proč mnoho z cizinců, zejména z mimounijních zemí, raději pracuje na černo. Pokud může.
–RED–
