Komise pro spravedlivé důchody otevřela ve svých návrzích důchodové reformy i možnost povinného či kvazipovinného spoření se státním příspěvkem ve třetím pilíři důchodového systému. Někdejší penzijní připojištění, dnešní doplňkové penzijní spoření [DPS] by se, jak uvádí důchodová komise, tak mohlo stát i povinné.
Úvahy o větším využití investování do penzijních fondů se státním příspěvkem potvrdila předsedkyně komise Danuše Nerudová. Komise o spoření [investování] ve třetím pilíři loni jednala už dvakrát. Na úpravě pravidel se neshodla.
Dohodu ale našla na tom, že by se měl první pilíř [průběžné financování] rozdělit na dva. Tedy na nultý s takzvanou solidární základní penzí [financovanou ze sociálních odvodů] a na první, který by solidární základní penzi dorovnával zásluhovou penzí [financováno z daní].
Debata o třetím pilíři
„Tématem, které budeme muset řešit, je třetí pilíř. Pořád je ale chápán jen jako doplňkový prvek celého systému. Nicméně vzhledem k neefektivnostem, které tam jsou, je potřeba o jeho zapojení diskutovat. Je potřeba motivovat lidi, aby v něm participovali více,“ tvrdí Danuše Nerudová.
Neefektivnosti potvrzují i odborníci. Upozorňují zejména na to, že většina lidí, kteří si ve třetím pilíři spoří na stáří, je v nevýhodných starých transformovaných fondech. A ty jim nenesou žádný výnos. Naopak při dlouhodobém investování jim inflace sebere i podstatnou část ze státního příspěvku. To platí i pro střadatele, kteří v DPS volí nevhodnou investiční strategii. Přitom jen na tyto státní příspěvky vydá ročně stát cca sedm miliard korun.
Související problém je i ta skutečnost, že poplatky za prodej a správu penzijních fondů, ale i poradenství jsou velice nízké. A to znamená, že banky, finanční poradci a zprostředkovatelé nemají zájem veřejnost v této věci edukovat či jim poskytovat odpovídající servis. Například jim vysvětlovat to, že peníze vložené do penzijních fondů, které se budou dále investovat především do dluhopisů, jim peníze nezhodnotí.
Třetí pilíř by mohl být i povinný
Debata v souvislosti s třetím pilířem by ovšem neměla být vedena pouze o tom, jak nyní vypadá trh s tímto státem podporovaným produktem. Stále hlasitěji znějí názory o tom, že třetí pilíř by měl být povinný. S tím počítá i jedna z prezentací komise. Podle ní by vyšší spoření ve třetím pilíři mohlo být jedním ze zdrojů příjmů na penze. Ty by se podle prezentace zvedaly se „souběžným snížením státních důchodů“.
Aby se z vkladů zajistily srovnatelné příjmy ve stáří jako dnes, muselo by být spoření „povinné či kvazipovinné“ a lidé by si museli odkládat zhruba desetinu svého příjmu, uvádí prezentace. Dále pak upřesňuje, že takové opatření by bylo „v jistém pohledu porovnatelné“ s případným zvýšením odvodů. Jako zdroj peněz na penze zmiňuje materiál vedle vyšších odvodů a většího spoření nepojistné příjmy rozpočtu, tedy třeba daně.
Výhody a nevýhody spoření se státním příspěvkem
Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro komisi uvedlo, že silnou stránkou třetího pilíře je vysoký počet lidí, kteří v něm spoří. Na stáří si v něm střádá kolem 4,5 milionu Čechů a Češek. Systém je po čtvrt století stabilní. Stát podporuje spoření příspěvkem. U měsíčních vkladů nad 300 korun poskytne minimálně 90 korun měsíčně. Při vkladu tisíc korun až 230 korun měsíčně. To podle výše ukládané částky. Součástí bonusů je i daňové zvýhodnění.
K minusům patří podle MPSV například to, že si v něm odkládá na penzi málo mladých, spořené částky jsou nízké, zaměstnavatelé přispívají asi čtvrtině spořících a starší fondy poskytují nízké zhodnocení. Jako problém se ukazuje i komplikovaný způsob a mnoha podmínkami podmíněný výběr naspořených peněz.
Komise se neshodla na tom, jak by se měla podpora změnit, aby si lidé spořili více a nevybírali uložené peníze naráz, ale postupně až v penzi. Danuše Nerudová zmínila jako zbývající téma vdovské a vdovecké penze.
–ČTK/DNA–
