Daň z nemovitosti pomocí takzvaného místního koeficientu letos zvedlo 647 obcí z celkového počtu 6 250 obcí. Loni tuto majetkovou daň zvedlo 596 obcí. Podle místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové [ANO] u nás zůstávají daně z nemovitých věcí i tak velmi nízké.
Letos zároveň stoupl počet obcí, které stanovily podle koeficientů nejvyšší daň. K těm stávajícím přibyly obce Ledvice a Dolní Morava. Nejvíce obcí letos stanovilo místní koeficient tradičně na hodnotu dva. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství.
Inkaso daně z nemovitosti podle MF ČR
- 2010: 8,75 mld. Kč
- 2011: 8,57 mld. Kč
- 2012: 9,54 mld. Kč
- 2013: 9,85 mld. Kč
- 2014: 9,91 mld. Kč
- 2015: 10,31 mld. Kč
- 2016: 10,58 mld. Kč
- 2017: 10,76 mld. Kč
- 2018: 10,83 mld. Kč
- 2019: 10, 93 mld. Kč
Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Mohou tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí. S výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce, která tak má možnost zvýšit své rozpočty.
Daň z nemovitosti je v Česku nízká
Podle místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové jsou ale i tak v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi majetkové daně nízké. Což platí i pro daň z nemovitosti.
„Majetkové daně, to znamená i daň z nemovitých věcí, jsou v Česku jedny z nejnižších v Evropské unii,“ uvedla v rozhovoru pro Fintag.cz
Zároveň dodala, že výše daně z nemovitých věcí je v kompetenci jednotlivých municipalit.
„Tedy jednotlivých měst a obcí, které je mohou upravovat svojí vyhláškou. A to je celé. A to tak skutečně je. Protože tato daň, teď se bavíme o dani z nemovitých věcí, jde celá do příjmu obce. A jsou to obce, které rozhodují o její výši,“ uvedla Fintag.cz.
Loni na dani z nemovitosti finanční úřady vybraly 10,93 miliardy korun, předloni to bylo 10,83 miliardy. Daň se skládá z daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce, a případně místním koeficientem.
Kdy se platí daň
Platit daň z nemovitosti je třeba každý rok. Finanční úřady zasílají obvykle během měsíce května poplatníkům informaci o výši vypočtené daně a také pokyny k její úhradě. Bez každoročních starostí je možné vyřídit úhradu daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Lidé, kteří nemají SIPO nastavené a nemají ani datovou schránku, mohou dostávat údaje pro placení daně z nemovitých věcí i na e-mail. Stačí o to zažádat na místně příslušném finančním úřadu.
Konečným termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí letos připadá na pátek 31. ledna. Pokud se poplatník opozdí s jeho podáním o více než pět pracovních dnů, je předepsána pokuta 0,05 procenta z vyměřené daně, nejvýše však pět procent z vyměřené daně. Pokuta se přitom počítá až šestý pracovní den po uplynutí lhůty. V případě, že by vypočtená pokuta byla menší než 200 korun, úřad ji nepředepíše. Nejzazší lhůta pro zaplacení daně z nemovitých věcí je 1. června.
V případě, že má poplatník zpřístupněnou datovou schránku, musí podat daňové přiznání elektronicky. Dílčí daňové přiznání je možné podat pouze v listinné podobě. Pokud celková daňová povinnost u jednoho správce daně činí méně než 30 korun, daň se neplatí. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 korun.
Kdy se podává daňové přiznání
Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po nabytí nemovitosti nebo vždy v případě jakékoliv změny. Povinnost podat daňové přiznání mají také poplatníci, kteří v minulosti k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě revize katastru nemovitostí.
–ČTK/DNA–
