„Americký sen je zpět,“ uvedl ve své řeči na Světovém ekonomickém fóru v Davosu americký prezident Donald Trump. Zároveň znovu pohrozil Evropské unii zavedením dodatečných cel na dovoz evropských automobilů do USA. Tato cla ale zdaleka nejsou jediným bodem, kde mají USA s Evropou problém.
Americký prezident Donald Trump na 50. zasedání Evropského ekonomického fóra [WEF] v Davosu prohlásil, že Bílý dům by o zavedení cel na evropské automobily vážně uvažoval. A to tehdy, pokud by Washington a Brusel nedokázaly dospět k obchodní dohodě. Trump v minulosti uvedl, že cla by mohla být až 25%.
„To, že by Donald Trump zvedl cla na automobily, je nebezpečí. Věc, která ohrožuje spolupráci mezi EU a USA. Bedlivě to sledujeme. Ale myslím si, že zvítězí rozum. A nakonec dojde k nějaké férové dohodě. Trump má nakonec pravdu. Jestliže jsou cla na evropské vozy do USA 2,5 procenta, proč by měly být cla na americké vozy do Evropy deset procent,“ uvedl již dříve pro FinTag.cz místopředseda vlády a ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček [za ANO].
Podle analytiků ale nakonec k nějaké dohodě mezi USA a Evropou dojde. Už kvůli tomu, že Evropa a USA jsou tradičními partnery s podobným kulturním zázemím. Evropská komise [EK] navíc v případě uvalení amerických cel na evropské automobily opakovaně prohlásila, že by v takovém případě přikročila k odvetným opatřením.
Dáma za dámu? Těžko říci…
V případě zvýšení cel na evropské automobily nezodpovězenou otázkou zůstává, kdo by z případné obchodní války mezi USA a Evropou vyšel jako vítěz. Jisté je, že by to nebylo Německo a s ním ani Česká republika. Pokud by americká cla tvrdě dopadla na evropský automobilový průmysl, znamenalo by to problém pro miliony Němců, který tento průmysl zaměstnává. A nejen pro ně…
Přímé dopady by to mělo i do českého automotive sektoru. Podle slov výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu [SAP] Zdeňka Petzla by americká cla ohrozila až pětinu českého exportu a až 25 000 pracovních míst. O tom, že zdaleka nemusí jít o plané hrozby, svědčí i slova prezidenta Hospodářské komory ČR [HK ČR] Vladimíra Dlouhého. Podle něj se v obchodních kruzích traduje, jak dokáže být Donald Trump vyveden z míry, když v ulicích New Yorku vidí vozy prémiových německých značek.
„Je rozčílen. Raději by tam viděl americká auta. Ale není pravda, že by v USA byla jenom německá auta,“ uvedl Vladimír Dlouhý.
Na druhou stranu je nutné zmínit, že americká cla dopadají i na americkou ekonomiku. Podle analýzy Trade Partnership Worldwide americké podniky od února 2018 na odvetných clech do Číny zaplatily již zhruba 37,3 miliardy dolarů [cca 933 mld. Kč]. A nejen to, významně poklesl i vývoz amerických produktů, které se staly terčem odvetných opatření. Možná i kvůli tomu, stejně jako kvůli blížícímu se termínu prezidentských voleb v USA, ladil Donald Trump v případě amerických cel na evropské automobily spíše smířlivý tón.
„Očekáváme, že budeme schopni dohody s Evropou dosáhnout,“ řekl krátce poté, kdy se setkal s předsedkyní Evropské komise [EK] Ursulou von der Leyenovou.
Podle analytiků ale ani to nemusí nic znamenat. Důvod je, že cla na dovoz zboží do USA přinášejí nemalé zisky do jejich státní kasy. USA se navíc díky ponížení dovozu daří snižovat deficit své obchodní bilance a nastartovat produkci v amerických podnicích.
V tomto ohledu situaci komplikuje i dlouhodobé vymezování se prezidenta Donalda Trumpa vůči Německu. Tomu Trump vyčítá, že těží neoprávněných exportních výhod z podhodnoceného eura. Německo je tak spolu s Čínou a dalšími zeměmi na seznamu zemí, kterým je kvůli jejich měnovým praktikám podle USA potřeba věnovat zvláštní pozornost. A právě více než třetina deficitu USA s EU je tvořena obchodní výměnou právě s ním.
Spor o digitální daň
Jsou tu ale i další spory mezi USA a Evropou. Docela aktuální spor běží o podobu takzvané digitální daně, která míří právě na globální americké IT giganty, jako je Google, Facebook, Apple, Amazon aj. Tuto daň schválila většina evropských států ve výši tří až čtyř procent. Výjimkou je Česká republika, která se nedržela při zdi, a rovnou se rozhodla pro sedmiprocentní daň.
I když to z některých našich médií, které kvůli této dani už vybubnovávají tvrdou obchodní válku mezi ČR a USA, nevypadá, tak jsou USA kvůli této dani ve sporu s podstatně většími evropskými zeměmi. Například s Francií.
Ta zavedla tříprocentní digitální daň loni v červenci pro firmy ve Francii s příjmy nad 25 milionů eur [cca 627 milionů Kč], celosvětově pak více než 750 milionů eur [cca 18,8 miliardy Kč]. Daň přitom platí zpětně od začátku loňského roku. I tak Francie již USA nabídla, že odloží splatnost této daně z dubna na konec roku. Z toho je zřejmé, že chce získat čas k dalšímu jednání s Donaldem Trumpem o podobě této daně. Jinak se totiž dočká odvetných opatření. Tedy cel na francouzské zboží do USA.
Co se týče Česka, tak to je podle místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové [ANO] připraveno zákon o digitální dani okamžitě zrušit. A to za předpokladu, že se USA v této věci dohodnou na jednotném řešení s unijními zeměmi. Pokud by k tomu náhodou nedošlo, a sankce USA by dopadla na Česko, znamenalo by to podle Schillerové, že by se věcí zabývala Evropská komise.
Spor o Nord Stream 2
Ani digitální daní však problémy ve vztazích mezi Evropou a USA nekončí. A znovu se dotýkají hlavně Německa. S ním jsou USA ve sporu o podmořský plynovod Nord Stream 2, který má přivádět plyn do Evropy z Ruska. Potrubí vede po dně Baltského moře a vyhýbá se polskému a ukrajinskému území. Jedná se o projekt za osm miliard eur [cca 200 mld. Kč]. Ruský plyn má plynovodem začít proudit v polovině roku 2020. I s tím mají USA problém, a tak uvalily sankce na firmy, které na plynovodu pracují.
Spojené státy svůj postup zdůvodňují obavami z nadměrné závislosti Evropy na ruském plynu. Docela jinak to vidí v Rusku, ale i v Německu. Například předseda německé sociální demokracie [SPD] Norbert Walter-Borjans v rozhovoru s německým listem Passauer Neue Presse řekl, že se americký prezident pokouší ekonomicky si podmanit Evropu.
V podobném duchu se přitom vyjadřují i další němečtí politici včetně kancléřky. Spolu s analytiky celkem oprávněně poukazují na to, že Washington je v této věc motivován vlastními ekonomickými zájmy. Snaží se podle nich zajistit v Evropě odbyt svému dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu [LNG] z USA.
Donald Trump je protekcionista, ale i obchodník
Podle analytiků by bylo hrubou chybou si myslet, že Donald Trump ze svého slibu, který dal americkým voličům – America First, ustoupí. To znamená, že i nadále bude prosazovat výhodná – mnohdy i kontroverzní – ekonomická řešení pro USA. To ale neznamená, že by nebyl schopen dohody. To ostatně potvrdil i na zasedání WEF v Davosu. Tam řekl, že obchodní dohody, které Spojené státy uzavřely s Čínou, Mexikem a Kanadou [USMCA], jsou vzorem pro 21. století. A to i přesto, že první fázi obchodní dohody s Čínou podepsal po několika letech sporů minulý týden.
A také se v USA blíží prezidentské volby. Možná i proto v Davosu prohlásil, že Amerika je uprostřed ekonomického rozkvětu, jaký Spojené státy ještě nezažily. I když už neuvedl, že zadlužení Ameriky za dobu jeho vlády rekordně roste.
Jako úspěchy své vlády zmínil i tvorbu sedmi milionů pracovních míst, snížení nezaměstnanosti na méně než 3,5 procenta a rázné snížení daní. Ve svém vystoupení mimo jiného řekl, že „americký sen je zpět a užitek z něj má hlavně střední třída“.
–ČTK/DNA–
