Česká bankovní asociace [ČBA] zveřejnila prognózu pro vývoj HDP na letošní a příští rok. Podle ní český hrubý domácí produkt [HDP] poroste o dvě procenta. A v příštím roce o 2,3 procenta. Zpráva ČBA pak jednoznačně uvádí, že růst českého HDP se nachází ve fázi zpomalení.
„Záplava protichůdných ekonomicko-politických signálů z domova i zahraničí znesnadňuje prognózování,“ uvádí svou zprávu ČBA. Téměř jisté podle ní ale je, že zatímco v prvním a druhém čtvrtletí byl vývoj HDP v meziročním srovnání v růstu o 2,8 procenta, ve třetím kvartále pak o stále ještě solidních 2,5 procenta, tak v posledním čtvrtletí loňského roku s největší pravděpodobností již významně zpomalil.
Co se týče budoucího vývoje, konstatuje: „V souvislosti s ne úplně jasnou hospodářskou situací v Německu nadále zůstává základním scénářem dočasné usazení české ekonomiky na tempech mírně pod jejím střednědobým potenciálem.“
Mírné zlepšení vývoje HDP očekává ČBA v polovině letošního roku. Cyklické oživení pak až v roce 2021. Přesnější termín roku 2021 si ale zatím odhadovat netroufá.
„Nemáme jistotu, kdy přijde. Významnou roli v tom sehrávají nejistoty ohledně strukturálních změn v ekonomice a vnější nejistoty,“ říká člen Vědeckého grémia ČBA a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Prognózy pro vývoj HDP podle ČNB, MF ČR, MMF a ČBA
| Instituce [+ nejaktuálnější prognóza] |
2019 |
2020 |
2021 |
| ČNB [prognóza listopad 2019] |
2,6 % |
2,4 % |
2,8 % |
|
Ministerstvo financí ČR [makroekonomická predikce listopad 2019] |
2,5 % |
2,0 % |
2,2 % |
| MMF [World Economic Outlook, říjen 2019] |
2,5 % |
2,6 % |
2,6 % |
| ČBA [prognóza leden 2020] |
2,5 % |
2,0 % |
2,3 % |
Podle zprávy ČBA se tak dají očekávat změny pro lepší vývoj HDP až po rozuzlení vnějších nejistot. Určitý obrat trendu se dá ale očekávat už v prvním kvartále příštího roku. Přírůstku HDP by podle ekonomů asociace měla pomoci soukromá spotřeba [2,2 %], vládní spotřeba [2,3 %] a také zdvojnásobení tempa růstu investic [2,6 %].
Dobrá zpráva je, že letošní zpomalení ekonomiky by se podle ekonomů nemělo dotknout trhu práce. Míra nezaměstnanosti se sice podle nich mírně odrazí od svých rekordně nízkých hodnot, ale pro letošek ji tipují na úroveň 2,9 procenta a pro příští rok na 3,2 procenta.
„Firmy budou řešit současný ekonomický útlum útlumem najímání agenturních pracovníků ze zahraničí,“ vysvětluje Pavel Sobíšek.
A svými slovy tak potvrzuje už loňskou praxi tuzemských firem.
Automotive v ohrožení
Pro vývoj HDP je podle ekonomů momentálně největším rizikem obchodní spor mezi USA a státy EU. A to v návaznosti na kontroverzní evropské dotace výrobci letadel Airbus a následné říjnové zavedení cel na evropské zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolarů.
Stále přítomná je i hrozba USA z uvalení cel na evropské automobily a součástky do USA. A to, jak nedávno uvedl americký prezident Donald Trump, ve výši 25 procent. I když se z Česka do USA žádná auta nevyváží, zvýšená cla na evropské automobily by se citelně dotkla sousedního Německa. A tak i Česka, pro které je Německo klíčový obchodní partner. A hlavně pak v sektoru automotive a navazujících odvětvích.
Uvalení cel na evropský dovoz aut a součástek do USA ovšem není jedinou hrozbou pro vývoj HDP. Jsou tu i nové regulace ze strany Evropské komise.
„Velkou neznámou bude reakce evropských ekonomik na zavedení přísnějších emisních limitů od roku 2021. To může na jednu stranu vést k letošnímu růstu prodeje automobilů kvůli předzásobení, ale v následujícím roce to může naopak přinést pokles. A to může významně ovlivnit zisky automobilek,“ říká ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník.
Dodává, že v tuto chvíli není nikdo schopen předvídat, jak se propíší přísné emisní normy a nástup elektrifikace do automotive sektoru v ČR a ovlivní výovj HDP, ale netřeba pochybovat o tom, že se jedná o významné riziko.
Digitální daň: Boj Davida s Goliášem
Pokud je podle ekonomů ČBA momentálně největším rizikem vznik obchodního sporu mezi USA a státy EU, nelze se nezmínit o lapálií Ministerstva financí ČR [MF ČR] s její digitální daní. Ta míří na největší americké IT firmy, jako je Facebook, Google, Amazon aj, a chce je zdanit o cca pět miliard korun ročně.
Podle USA je ovšem takto nastavená daň diskriminační a hrozí odvetnými opatřeními. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka [ČSSD] USA už i oficiálně protestovaly proti české dani. Související problém je, že zatímco ostatní evropské státy, jako je Francie, Itálie nebo Rakousko, chtějí tyto firmy zdanit zhruba třemi procenty, Česká republika stanovila sazbu rovnou sedmiprocentní.
„Paradoxní je už jen ta situace, kdy ve stejný čas, kdy Francie tuto svou daň ve výši tří procent v zájmu zachování dobrých obchodních vztahů s USA odloží, čeští poslanci ji schválí v prvním čtení,“ kroutí hlavou Miroslav Zámečník.
Podle něj je pravda, že Evropská komise jednala o tom, že by tato daň byla zavedena na celoevropské úrovni, ale to nevyšlo. A nevyšlo tuto daň prosadit ani v rámci zemí OECD. Což ekonomové považují za jednoznačný úspěch USA. A to zvlášť za situace, kdy se do zavedení této daně, jak pro Fintag.cz potvrzuje Miroslav Zámečník, nikterak neodvažuje hrnout ani Německo.
„Německo ví, co je v sázce [cla na evropské automobily a součástky do USA, pozn. red.], a tak je v případě této daně velice opatrné. Ne však my. Zavádět digitální daň na národní úrovni není vůbec nejchytřejší tah. Jinými slovy to nás nemělo ani napadnout,“ upřesňuje.
Za aktuální riziko pro vývoj HDP nejen v Česku ekonomové ČBA zmínili současný koronavir, jež způsobuje zápal plic, a velice rychle se šíří. Nejenže má na svědomí již desítky obětí na životech, ale výrazně ovlivňuje i obchodování na asijských finančních trzích. A nejen tam.
Co se bude dít doma
Podle ČBA pro vývoj HDP bude v letošním i příštím roce důležitá soukromá spotřeba podpořená stále solidním růstem mezd. Byť postupně se zpomalujícím [5,6 % v roce 2020, 4,8 % v roce 2021]. Ostatně právě spotřeba domácností byla tím, co podle asociace pomohlo odolnosti české ekonomiky vůči plošnému ochlazení růstu v eurozóně.
„Na druhé straně i v případě spotřeby domácností čekáme pokles. To už kvůli tomu, jak se vyvíjí inflace,“ uvádí Pavel Sobíšek.
Klíčový pro vývoj HDP i nadále podle něj bude výkon průmyslu, ale ani v jeho případě není současný vývoj žádná hitparáda, jak tomu bylo ještě loni a předloni.
„Pro letošní rok předpokládáme, že s poklesem objednávek směřujících za českými firmami ze zahraničí, zejména ze zpomalujícího Německa, bude v první půli roku pokračovat postupný trend zpomalení růstu HDP,“ stojí ve zprávě ČBA.
Letošní růst exportu ČBA tipuje na dvě procenta. Pokud se trefí, půjde o nejnižší růst od roku 2013. Přesto očekává blýskání se na lepší časy už v polovině letošního roku, kdy se předpokládá oživení německé ekonomiky.
„Ačkoli průmyslová produkce ve druhé polovině loňského roku setrvale vykazovala meziroční poklesy [v listopadu na sezónně očištěných datech o 3,2 %], očekáváme, že se zlepšováním zahraniční poptávky a zejména s očekávaným oživením v Německu se i českému průmyslu začne blýskat na lepší časy,“ uvádí zpráva ČBA.
Ani zde zpráva ale neoplývá solidní jistotou. Podle ní se sice na jednu stranu zdá, že se Německo vyhnulo recesi. I se všeobecně očekává spíše posílení jeho růstového trendu, ale optimismus brzdí vývoj objednávek v tamějším zpracovatelském průmyslu. Jejich meziroční pokles o 6,5 procenta zaznamenaný loni v listopadu je již osmnáctým v řadě.
Z hlediska české ekonomiky zpráva upozorňuje i na neočištěné údaje o hodnotě nových zakázek českých firem. Ty svědčí o pokračujícím útlumu domácí investiční aktivity. Zde ČBA zdůrazňuje loňský listopadový meziroční pokles o 2,9 %, kdy zahraniční zakázky poklesly pouze o 0,5 procenta, zatímco domácí o osm procent.
Jaké jsou dobré zprávy
ČBA ve své zprávě zmiňuje i dobré zprávy pro vývoj HDP. Za ně považuje výsledek britských předčasných voleb a následný vývoj. V praxi to podle ní znamená snížení rizika odchodu Spojeného království z EU k letošnímu 31. ledna bez dohody.
„Po tomto datu se z hlediska vzájemných hospodářských vztahů a pravidel vzájemného obchodu mezi Británií a EU nic měnit nebude. Současně začne vyjednávání o tom, jak mezi nimi budou do budoucna upraveny vztahy,“ uvádí zpráva ČBA.
Zároveň dodává, že ačkoli britský premiér Boris Johnson staví jako nepřekročitelnou mez pro uzavření dohody o nových vztazích konec letošního roku, ze strany EU již byla prostřednictvím Evropské komise signalizována ochota jednat o prodloužení této lhůty.
„Pro ekonomiku to implikuje přetrvávání určitých nejistot až do okamžiku uzavření této dohody,“ stojí ve zprávě ČBA.
Na otázku Fintag.cz, jak se odchod Spojeného království promítne do unijního rozpočtu a následně do českých veřejných financí z hlediska připravovaného nového programového období, Pavel Sobíšek říká, že v této věci nejsou žádné dostupné informace.
„Obecně lze jen to, že opuštění unie Británií bude znamenat pro obě strany ekonomický šok. Nevíme, jak velký ten šok bude, ale přesto to bude ekonomický šok,“ upřesnil.
Druhá dobrá zpráva
Mezi další dobré zprávy podle ČBA patří i uzavření první fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou. A s ní i spojené stažení obvinění Číny z manipulace kurzu vlastní měny ze strany USA. Ovšem ani zde není podle ekonomů ČBA důvod k přehnanému optimismu.
„V aktuálně podepsané první části dohody mezi USA a Čínou chybí mnoho důležitých podrobností,“ uvádí Pavel Sobíšek.
V praxi to znamená, že většina loni zavedených cel v obchodě mezi USA a Čínou zůstává zachována. A cla i tak nadále budou působit proti ekonomickému růstu.
„Je třeba také říci, že než Donald Trump začal svou celní politiku, byla cla v průměru na 3,5 procentech, pak vystoupily na průměr 21 procent. Nyní po podpisu první fáze dohody klesnou jen nepatrně. A to na 19,3 procenta,“ objasnil.
I tak ale ČBA vnímá pozitivně zdrženlivou a rozvážnou reakci Donalda Trumpa při řešení konfliktu mezi USA a Íránem. Ten eskaloval v první dekádě ledna a poslal nahoru jak ceny zlata, tak dočasně i ropy.
„Nicméně vývoj na Středním východě bude i nadále nutné mezi [staronová] rizika počítat,“ uvádí zpráva ČBA s odkazem na nejistý vývoj cen ropy.
Jaké jsou špatné zprávy
ČBA si všímá i vývoje veřejných financí. Konstatuje, že listopadová revize odhadu růstu ze strany Ministerstva financí ČR [MF ČR] směrem dolů indikuje, že vláda bude muset počítat s nižšími než původně očekávanými příjmy.
To Michal Skořepa z České spořitelny komentuje slovy, že na to jsme si v ČR „ale už tak nějak trochu zvykli“. Zároveň upozornil na praktiky současné vlády, která ve svých rozpočtech automaticky počítá s příjmy z daní, které jí ale ještě neschválil Parlament ČR. A svým podpisem nestvrdil prezident. To znamená, že napevno počítá v rozpočtu s příjmy, které ale nemá jisté.
„Po prakticky vyrovnaném, respektive velmi mírně přebytkovém, saldu hospodaření veřejných financí v roce 2019 proto i nadále očekáváme pro letošní rok mírný schodek. Ten se ve volebním roce 2021 – navzdory předpokládanému oživení – dále prohloubí na předpokládaných -0,4 procenta HDP,“ uvádí ČBA.
Podle jejích ekonomů municipální hospodaření [kraje a obce, pozn. red.] už v prognózovaném horizontu navíc nebude vyrovnávat schodky v hospodaření centrální vlády. Související problematikou jsou vládní investice, jejichž objem se aktuálně nachází na úrovni krizových let 2008 a 2009.
Pokusy o důchodovou reformu
V souvislosti s kondicí veřejných financí ČBA zmiňuje i aktuální snahy o nástin penzijní reformy ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV]. Ten ale podle asociace nevnáší jasno do toho nejdůležitějšího. A to, z čeho budou ve středním a dlouhodobém horizontu starobní důchody v navrhované výši financovány.
„Důchodový systém je velký problém pro Českou republiku. Dobrým signálem není ani to, že nedošlo k přehodnocení věku odchodu do penze, ke kterému s největší pravděpodobností dojít mělo,“ upozorňuje Michal Skořepa.
Současná podoba důchodového systému dle něj směřuje k velkým deficitům do budoucna.
„Možností, jak reformovat penzijní systém, je mnoho, ale pokud k nim Komise pro spravedlivé důchody a MPSV nedodá to B, a to jsou příjmy, tak ty nápady nemají příliš hodnotu,“ upřesnil.
V souvislosti s veřejnými financemi ekonomové ČBA za pozitivní označili to, že v horizontu, pro který je prognóza ČBA zpracována, bude ČR výší veřejného dluhu v blízkosti 30 procent v rámci EU stále mezi nejlepšími. I tak ale varovali před skutečností stálého růstu mandatorních výdajů.
Více: Zadlužení vládních institucí kleslo na 31,97 % HDP
„To je vůbec otázka, zda je to dobře nebo špatně. Vláda zvýšenými výdaji povzbuzuje ekonomiku, na druhé straně je třeba se ale ptát, zda ji nepovzbuzuje v časech, kdy to nepotřebuje, a naopak, kdy to potřebuje, ji o toto povzbuzení obírá,“ tvrdí Michal Skořepa.
Měnová politika, inflace a měnový kurz
Kurz koruny se bude podle ekonomů ČBA v následujících dvou letech pohybovat mírně nad 25 korunami za euro. V oblasti měnové politiky pak konstatují, že spotřebitelská inflace v prosinci 2019 podruhé za sebou překročila horní mez tolerančního pásma inflačního cíle centrální banky.
„A nejen, že oproti prognóze ČNB byla vyšší o 0,3% bodu, ale i jádrová inflace stále prodlévala zejména v důsledku vývoje cen bydlení nad cílovanými dvěma procenty. A to ačkoliv loni docházelo k jejímu postupnému zpomalení ze tří na 2,5 procenta,“ uvádějí.
Zpráva ČBA ale zároveň dodává, že oproti vyššímu než očekávanému cenovému růstu na přelomu let 2019/2020 působil poměrně rychle posilující měnový kurz. Co z toho plyne? Podle ČBA není vyloučeno, že tento vývoj, společně s přetrváváním vnějších rizik nakonec povede ČNB k ponechání základní úrokové sazby. A to na současných dvou procentech. Což asociace ostatně označuje za svůj hlavní scénář. Mírné zvýšení sazeb ale nevylučuje.
Inflace by podle zprávy ČBA měla být letos cca 2,7 procenta a v roce 2021 pak 2,0 procenta. Snižovat by se měla obdobně, jako bude klesat tempo růstu mezd.
Očekávaný vývoj vkladů a úvěrové emise
Bez zajímavosti není ani výhled ČBA v oblasti vkladů a úvěrů u bank. Podle ní se zvolna rostoucími depozitními sazbami na trhu loni rostly relativně vysokým 9,7% tempem klientské vklady. Pro letošní a příští rok však prognóza ČBA očekává zvolnění růstu vkladů prakticky na polovinu.
„Tedy na stále solidních 5,7 procenta, resp. 4,6 procenta. Podobnou, ale mělčí U křivku, jakou podle předpokladů opíše v posuzovaných tří letech tempo hospodářského růstu, bude kopírovat i úvěrová emise. A to na hladině kolem pěti procent,“ stojí ve zprávě.
Rzdílně se má chovat tempo růstu úvěrů u domácností. I tak i nadále ale bude v souvislosti se zpřísněním regulace hypoték, zvýšením cen a zhoršením dostupnosti bytů klesat. A to z 6,6 procenta loni na očekávaných 5,9 procenta napřesrok.
A klesat bude i tempo růstu firemních úvěrů. U úvěrů poskytovaným nefinančním podnikům ČBA odhaduje, že se udrží mírně nad čtyřmi procenty. Z pohledu podniků půjde na posuzovaném horizontu v zásadě o stabilní tempo úvěrové emise.
Daniel Tácha
—
Vývoj a odhady ekonomických ukazatelů ČBA v roce 2020 a 2021
| Ukazatel | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| Růst reálného HDP [%] | 3,0 | 2,5 | 2,0 | 2,3 |
| Podíl nezaměstnaných osob [MPSV]: průměr [%] | 3,2 | 2,8 | 2,9 | 3,2 |
| Průměrná nominální mzda [růst v %] | 7,5 | 7,0 | 5,6 | 4,8 |
| Míra inflace: CPI [%] průměr | 2,1 | 2,8 | 2,7 | 2,0 |
| Vládní deficit/přebytek [% HDP] | 0,9 | 0,2 | -0,2 | -0,4 |
| Vládní dluh [% HDP] | 32,6 | 30,8 | 30,1 | 29,8 |
| Růst spotřeby domácností [%] reálně | 3,3 | 2,7 | 2,4 | 2,2 |
| Růst vládní spotřeby [%] reálně | 4,0 | 3,1 | 2,7 | 2,3 |
| Růst investic [%] reálně | 7,2 | 1,1 | 1,1 | 2,6 |
| Růst vývozů [%] reálně | 4,4 | 1,9 | 2,0 | 3,7 |
| Růst dovozů [%] reálně | 5,9 | 1,6 | 2,5 | 3,8 |
| Růst reálného HDP v eurozóně [%] | 1,9 | 1,2 | 1,0 | 1,3 |
| Směnný kurz CZK/EUR: průměr | 25,64 | 25,67 | 25,31 | 25,10 |
| Ceny ropy [USD za barel]: brent průměr | 71,70 | 64,1 | 60,75 | 60,00 |
| Základní sazba ČNB 2T REPO [%]: konec období | 1,75 | 2,00 | 2,00 | 2,13 |
| Základní sazba ECB [%]: konec období | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| 3M-PRIBOR [%]: průměr | 1,27 | 2,12 | 2,15 | 2,22 |
| Růst bankovních úvěrů klientských [%] | 7,2 | 5,2 | 5,0 | 5,1 |
| Růst bankovních úvěrů domácnostem [%] | 7,9 | 6,6 | 6,1 | 5,9 |
