Evropská komise [EK] 29. ledna schválila, aby Státní zemědělský intervenční fond [SZIF] proplatil dotace pro holding Agrofert. Ten patří do svěřenského fondu, který založil premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, aby se vyhnul střetu zájmů.
Evropská komise ale neschválila všechny dotace pro Agrofert. Podle ředitele SZIF Martina Šebestyána pochybnosti panují u jednoho z dotačních projektů v hodnotě 1,6 milionů korun. To je však více než zanedbatelná částka.
Agrofertu SZIF jen od února 2017 proplatil 114,5 milionů korun z Programu rozvoje venkova [PRV]. Za poslední tři roky mu pak z PRV schválil dotace v objemu 668 milionů korun. Předloni pak Agrofert inkasoval na zemědělských a dalších dotacích 1,95 miliardy korun. O rok dříve zhruba 1,5 miliardy korun.
Jednání s EK pokračují
Podle ředitele SZIF Martina Šebestyána ze závěru posledního jednání s EK nelze jednoznačně vyvozovat, zda je, nebo není premiér Andrej Babiš kvůli Agrofertu ve střetu zájmů. Upřesnil, že při posledním jednání s EK se prakticky nejednalo o projektech po předloňském srpnu, kdy začala platit přísnější evropská směrnice o střetu zájmů.
„Ještě nejsme s Evropskou komisí tak daleko, abychom se mohli za nás jako za fond rozhodnout o dalším postupu,“ upřesnil v souvislosti s dalším vývojem.
Zároveň potvrdil i proplacení dotací pro firmu otce [vlastní 80 %] současného ministra zemědělství Miroslava Tomana [za ČSSD] Agrotrade. Podle Šebestyána by neměl být problém s potenciálním střetem zájmu. Fond tak začne žádosti Agrotrade posuzovat. Případně s Agrotradem podepíše smlouvu o poskytnutí dotace.
„Ministr se u dvou projektů z října 2018 nepodílel na rozhodovacích procesech. Rozhodli jsme se, že tyto projekty odblokujeme,“ vyjasnil Martin Šebestyán.
Jednání s EK jsou tajné
Podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Šíra jsou kontrolní jednání vyvolané auditem EK z důvodu případného střetu zájmů důvěrné.
„Nelze proto zveřejňovat žádné detailní informace,“ upřesnil s tím, že auditní procedura ještě není u konce.
Dle jeho slov má nyní EK měsíc na zpracování výsledků posledního jednání, ke kterým se poté bude moci Česko znovu vyjádřit. Za dalších šest měsíců by komise měla předložit konečné znění zprávy. Pokud by pak ČR nesouhlasila s výsledkem, je dle jeho slov možné smírčí řízení. V nejzazším případě by mohla ČR podat na rozhodnutí žalobu. V této souvislosti upřesnil, že v polovině z 52 dosavadních zemědělských auditů skončila polovina bez korekce a smírčích řízení se uskutečnilo 16.
Sám Andrej Babiš opakovaně odmítl, že by byl ve střetu zájmů. I to, že by Česku hrozilo vracení evropských peněz. I Agrofert tvrdí, že holding, který do února 2017 před vložením do dvou svěřenských fondů Babiš vlastnil, postupoval podle zákonů.
A to i přesto, že Evropský parlament loni v polovině prosince přijal rezoluci, v níž vyzval EK k přijetí kroků ve věci možného střetu zájmů českého premiéra. Případný střet zájmů prověřují auditoři EK.
Změna zákona u ESIF
V souvislosti s prošetřováním případného střetu zájmu premiéra Andreje Babiše při čerpání evropských dotací, došlo 29. 1. i ke změně zákona. A to podpisem novely o podpoře regionálního rozvoje prezidentem Milošem Zemanem. Ta ustanovuje, že Radu pro Evropské strukturální a investiční fondy [ESIF] bude moci vést místo premiéra jiný člen vlády.
Novela souvisí s podezřením, že předseda vlády Andrej Babiš je ve střetu zájmů kvůli unijním dotacím pro holding Agrofert. Premiér Babiš se jednání rady na doporučení EU už rok totiž neúčastní takzvaně z důvodu opatrnosti. Z vedení rady odstoupil po kritice zejména Evropského parlamentu kvůli možnému střetu zájmů. Vládní rada pro unijní fondy je tak zatím bez předsedy, neboť podle dosavadního znění zákona ji mohl vést pouze premiér.
Sněmovnou novela prošla 21. ledna, poslanci ale odmítli snahu senátorů zpřísnit podmínky ve vládní radě. Umožnili pouze to, aby v čele rady nemusel být premiér. Senát požadoval do zákona výslovně zakotvit, že žádný člen rady nesmí být ve střetu zájmů podle pravidel EU. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové [za ANO] je tato úprava nadbytečná. A to proto, že unijní nařízení o střetu zájmů je automaticky aplikováno na všechny státní orgány.
Rada je poradním orgánem vlády a o dotacích rozhodují ministři, jimž však Andrej Babiš předsedá. Podle kritiků proto novela nevyřeší problém a Babiš bude moci nadále ovlivňovat udělení dotací, a to včetně podpory společnosti Agrofert, kterou kvůli českému zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů.
–ČTK/RED–
