Hrubý domácí produkt [HDP] Spojených států se loni zvýšil o 2,3 procenta. To je nejméně od roku 2016. Ekonomika USA tak už druhý rok za sebou zaostala za tříprocentním cílem administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Za loňským zpomalením hospodářského růstu v USA stály zhoršující se ekonomické podmínky ve světě a negativní dopady obchodního sporu s Čínou. Předloni největší ekonomika světa vzrostla o 2,9 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí americká ekonomika vzrostla o 2,1 procenta, což je stejné tempo jako ve druhém kvartálu. Vyplývá to z aktuálních dat Ministerstva obchodu USA.
„Americká ekonomika v závěru roku vzrostla o 2,1 procenta q/q anualizovaně, tedy o desetinu nad očekáváním trhu. I přes lepší výsledek se však jedná o nejpomalejší tempo od roku 2016. Růst byl slabší napříč celou strukturou HDP. Největší překvapení přinesla statistika vývoje cen. Ty v závěru roku vzrostly o 1,4 procenta. To je o čtyři desetiny pod odhady trhu,“ vysvětluje ekonom Komerční banky František Táborský.
Spotřebitelské výdaje, které se na celkové ekonomické aktivitě v USA podílejí více než dvěma třetinami, se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšily o 1,8 procenta. Jejich růst tak výrazně zpomalil z 3,2 procenta ve třetím kvartálu. Podnikové investice se ve čtvrtém čtvrtletí snížily o 1,5 procenta. Pokles tak zaznamenaly už třetí čtvrtletí za sebou, což je nejdelší série od roku 2009. Na podnikatelskou důvěru mělo negativní dopad napětí v obchodních vztazích.
Ekonomika USA: Kdo může za nižší růst
Podle prezidenta Donalda Trumpa za nižším [než očekávaným] růstem ekonomiky stojí neochota FEDu razantněji snižovat úrokové sazby. A to i přesto, že je FED loni snížil hned třikrát. Analytici to dávají do souvislosti s listopadovými prezidentskými volbami, při nichž bude ekonomika jedním z klíčových volebních témat. Podle Trumpa by výraznější snižování úroků nejen více podpořilo ekonomiku, ale i by snížilo náklady na obsluhu amerického státního dluhu. Ten za jeho prezidentského mandátu dosahuje rekordních hodnot.
I přesto Donald Trump v kritice FEDu neustává. V rozhovoru v televizi CNBC na letošním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu řekl, že nebýt zvyšování úrokových sazeb, mohla teď americká ekonomika růst tempem skoro čtyř procent ročně a výrazně výše by také byly hodnoty hlavních akciových indexů.
„Měli jsme Boeing, měli jsme velkou stávku v General Motors. Stalo se něco, co se běžně nestává. […] Ale kdyby se tak výrazně v minulosti nezvýšily úrokové sazby, tak bychom byli skoro na čtyřech procentech růstu ekonomiky,“ uvedl.
FED zůstává nezávislý
Americký FED kritiku prezidenta odmítá. To znamená, že i ve středu podle očekávání ponechal svou základní úrokovou sazbu beze změny. Přitom poukázal na pokračující hospodářský růst a příznivé podmínky na trhu práce ve Spojených státech. Základní úroková sazba FEDu se nyní nachází v rozpětí 1,50 až 1,75 procenta. V loňském roce ji banka snížila třikrát. A to vždy o čtvrt procentního bodu. Snažila se tak ochránit americkou ekonomiku před negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.
Šéf FEDu Jerome Powell rovněž upozornil na známky stabilizace světové ekonomiky. Přesto varoval, že nadále existují rizika pro budoucí vývoj. Zmínil koronavir, který podle něj pravděpodobně naruší ekonomickou aktivitu v Číně a možná i na globální úrovni. Dodal, že FED vývoj kolem koronaviru pozorně sleduje, na posouzení rozsahu jeho makroekonomických dopadů je ale ještě příliš brzy.
Jak to vidí ostatní
Mezinárodní měnový fond minulý týden odhadl celoroční růst světové ekonomiky na 3,3 procenta. Podle americké banky Morgan Stanley by ale také mohl zvolnit i na 1,8 procenta. Zpomalení banka přitom již očekává v prvním kvartále, kdy by ekonomika i kvůli koronaviru měla zpomalit o 0,15 až 0,3 procentního bodu.
Banka vychází z předpokladu, že epidemie bude kulminovat v únoru nebo březnu. Na konci loňského roku čínská ekonomika rostla šestiprocentním tempem, nejpomaleji za poslední tři dekády. Šíření koronaviru v Číně nejmarkantněji dopadne na dopravu, maloobchod, cestovní ruch a zábavní služby.
„Jestliže epidemie bude pokračovat tři až čtyři měsíce, globální ekonomika by mohla ve druhém kvartálu zpomalit o 0,2 až 0,4% bodu,“ uvedla Morgan Stanley.
Co se týče Číny, růst tamního hospodářství se sníží v prvním čtvrtletí o půl až jeden procentní bod, pokud bude epidemie vrcholit v únoru či březnu. Jestliže bude kulminovat do tří až čtyř měsíců, růst HDP druhé největší ekonomiky světa se podle Morgan Stanley sníží v prvním pololetí o 0,6 až 1,1% bodu.
–ČTK/DNA–
