EU by se měla zamyslet nad tím, kam směřuje. Británie vystřízlivět ze snu o členství v klubu globálních mocností. Hlas Londýna po brexitu bude v Bruselu chybět. To jsou závěry debaty Alter Eko těsně před odchodem Británie z EU.
O tom, co přinese brexit, hovořil v debatě Alter Eko člen evropského hospodářského a sociálního výboru [EHSV, poradní orgán EU] a ekonom České spořitelny Petr Zahradník s někdejším viceguvernérem České národní banky [ČNB], dnes ředitelem služeb pro finanční sektor KPMG Mojmírem Hamplem.
Co [také] zaznělo v debatě
Podle Petra Zahradníka britská veřejnost žije jinými tématy, než je brexit. Zajímají se o osudy královské rodiny, čínský koronavir, případně o ekologické otázky.
„Brexit rozhodně není tématem číslo jedna britských médií,“ říká v diskuzi.
Podle Mojmíra Hampla je to dáno tím, že téma brexitu bylo přítomné ve veřejném prostoru až příliš dlouho. Ostatně i to byl důvod, proč uspěl Boris Johnson v parlamentních volbách.
„Ten míč je už takzvaně zahraný. Všichni měli dost času se na brexit připravit,“ vysvětlil.
Dále uvedl, že odchod Británie z EU představuje škodu zejména pro země, jako je ČR. Hlas Londýna byl důležitým vyvažujícím hlasem v debatách o dalším směřování Evropské unie. Podle něj teď bude v Bruselu chybět.
„Evropa stojí na vyvažování, nacházení rovnováhy, tlaku a protitlaku a odchodem Británie se jistota tohoto vyvažování oslabí,“ uvedl.
Zdůraznil, že odchod Velké Británie znamená i citelný zásah do evropské integrace.
„Pokud EU není dobrá pro Brity, tak i my ostatní si musíme klást otázky. […] Spolu s Británií unii opustila, ať se to Francii či Německu líbí, nebo nelíbí, země, která je vůbec nejstarší evropskou demokracií,“ řekl.
Dopady brexitu do britské ekonomiky
Petr Zahradník v debatě položil otázku, nakolik odchod Británie z unie poškodí britskou ekonomiku. Představa, že Británie stále patří k ekonomickým velmocem, se podle něj již delší dobu nezakládá na pravdě.
„Jedná se o ekonomiku, která je zaměřená na služby. V Británii se skoro nic nevyrábí, většina zboží je dovážena,“ upozornil.
Podle Mojmíra Hampla je fakt, že relativní váha Británie v celosvětovém obchodě dlouhodobě klesá. I když zdůraznil, že se stále jedná o pátou největší světovou ekonomiku. Na druhé straně ale také o ekonomiku velice centralizovanou, soustředěnou na Londýn.
„Lidé, kteří mají šanci si tu Británii projet, a neskončí jen u Londýna, vidí, že život běžného Brita se příliš neliší od života běžného Čecha,“ upozornil.
V této souvislosti dodejme, že ve Velké Británii pracují cca tři miliony osob za minimální mzdu [National Living Wage]. Ta aktuálně činí 6,2 GBP [cca 179,8 Kč] na hodinu, od letošního dubna má být zvýšena na 8,72 GBD [cca 252,9 Kč].
Pár slov o Velké Británii
Velká Británie je v současnosti pátou největší ekonomikou světa [dle nominální hodnoty HDP] a druhou největší evropskou ekonomikou. V zemi žije podle odhadů přes 66 milionů obyvatel, přičemž hrubý domácí produkt [HDP] na obyvatele dosahuje zhruba 42 tisíc USD. V zemi je v posledních letech velmi nízká míra nezaměstnanosti, v roce 2019 dosáhla dokonce nejnižší úrovně za posledních 44 let [4 %]. Z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti země v roce 2018 poklesla z šestého na osmé místo [WEF] a z hlediska podmínek pro podnikatele na deváté místo na světě [WB]. Britské univerzity se jako jediné z Evropy dlouhodobě kvalifikují do TOP10 univerzit na světě z hlediska výzkumu. Dodejme, že pro občany ČR žijících ve Velké Británii po brexitu nastává povinnost se po 30. červnu 2021 registrovat v EU Settlement Scheme.
–RED–
