Ministerstvo financí ČR [MF ČR] označilo ve své lednové predikci budoucího vývoje ekonomiky za vnitřní rizika napjatý trh práce a realitní trh. Proč a jakých negativních dopadů se v této souvislosti obává, říká v rozhovoru pro FinTag.cz Zdeněk Vojtěch z odboru Vnější vztahy a komunikace MF ČR.
V čem spatřuje MF ČR riziko napjatého trhu práce pro českou ekonomiku?
Významná část firem již delší dobu poukazuje na nedostatek zaměstnanců jako na hlavní bariéru pro navyšování své produkce. Podle konjunkturálních šetření Českého statistického úřadu se v lednu 2020 jednalo o necelou čtvrtinu průmyslových podniků, respektive více než třetinu firem ve stavebnictví. S ohledem na situaci na trhu práce a předpokládaný demografický vývoj proto bude ve středním a delším horizontu zvyšování produktivity práce. Nerovnováhy na trhu práce přitom v krátkodobém horizontu vytvářejí silný tlak na růst mezd. A to má za následek zvyšování jednotkových nákladů práce. A právě to by při delším trvání mohlo negativně ovlivnit cenovou konkurenceschopnost vůči zahraničí.
Na druhé straně je to ale právě současná vláda, která se na zvyšování mezd podílí významnou měrou. Jako příklad uveďme loňské navýšení minimální mzdy. Není to tedy tak, že se sami podílíte na riziku, před kterým varujete?
Není, protože faktor, který zmiňujete, významnou měrou taktéž podporuje růst disponibilního důchodu domácností i investic zvyšujících efektivitu práce. A zároveň i vytváří stimul pro orientaci na produkci zboží a služeb s vyšší přidanou hodnotou.
Jak hodnotíte současnou situaci na trhu práce? Jaká odvětví mají největší problémy?
Nedostatek pracovníků je dlouhodobě evidentní prakticky ve všech odvětvích ekonomiky a téměř ve všech regionech. Loni v prosinci počet volných míst převyšoval počet nezaměstnaných v deseti krajích a 49 okresech. Na celostátní úrovni bylo loni 340 tisíc volných pracovních míst, v průměru téměř o 130 tisíc více než počet nezaměstnaných. Z hlediska jednotlivých profesí byl největší převis poptávky nad nabídkou u tříd Obsluha strojů a zařízení, montéři a Řemeslníci a opraváři. Jednoduše řečeno – firmám chybí zaměstnanci zejména ve výrobě, což limituje navyšování jejich produkce a představuje tedy výraznou překážku pro hospodářský růst.
Firmy volají po tom, aby mohly snadněji zaměstnávat cizince, což se jim ale ne vždy daří kvůli byrokratickým překážkám. Stěžují si na dlouhé lhůty při vyřizování pracovního povolení. Jak MF ČR hodnotí současnou situaci v této věci?
Firmy na nedostatek zaměstnanců pochopitelně reagují. Kromě investic do zvyšování produktivity práce mimo jiné i náborem zahraničních zaměstnanců. Zde je nutné říci, že jejich počet jen v roce 2019 vzrostl o 53 tisíc na 622 tisíc. Významná část loňského přírůstku přitom připadala na zaměstnance z Ukrajiny. Těch bylo 23 tisíc. A také zaměstnance ze Slovenska, kterých u nás přibylo deset tisíc. Oproti konci roku 2015 se počet zaměstnaných cizinců zvýšil o více než 320 tisíc. Z výše uvedených čísel jasně vyplývá, že zahraniční pracovníci na našem trhu přibývají.
Situace na realitním trhu
V čem konkrétně podle MF ČR leží riziko napjatého realitního trhu pro ekonomiku?
Cyklický vývoj ekonomiky v kombinaci s nízkými úrokovými sazbami vedl k vysoké dynamice hypotečních úvěrů. Spolu s faktory, které limitují nabídku rezidenčních nemovitostí, z nichž některé jsou specifické pro Prahu, tento vývoj přispěl k výraznému nárůstu cen bytů. Tedy k jejich určitému nadhodnocení. To znamená, že kombinace dluhového financování rezidenčních nemovitostí a rychlého růstu jejich cen představuje makroekonomické riziko z hlediska budoucího splácení takto vzniklých závazků. Některé domácnosti by tedy při zhoršení ekonomické situace a cenové korekci – poklesu cen nemovitostí, jež zároveň slouží k zajištění úvěru, či zvýšení tržních sazeb – nemusely být schopny úvěr splácet. Což by mohlo mít dopad i na finanční sektor jako na poskytovatele úvěrů k nákupu nemovitostí. V rámci finančního sektoru je toto riziko relevantní pro banky coby poskytovatele hypotečních úvěrů.
Znamená to, že máte obavy o finanční sektor, ale co zadlužené domácnosti?
V případě domácností bude rizikovost záviset na individuálních charakteristikách. Obecně lze ale říci, že zmíněné riziko nesplácení poroste s hodnotami ukazatele LTV, tedy poměru výše úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti. Dále pak s hodnotami ukazatelů DTI, tedy poměru celkové výše dluhů k příjmům domácnosti a DSTI, tedy poměru výdajů plynoucích z celkové výše dluhů k příjmům. Větší riziko v tomto ohledu pak mohou představovat domácnosti, jež nemovitosti pořizují „na investici“.
Říkáte, že rizikovost bude záviset… Znamená to, že s výše uvedeným počítáte jako s hotovou věcí?
Podle našeho názoru by se výhledově mohla situace naopak zlepšovat. Koncem roku 2018 začal v důsledku zpřísnění regulatorních doporučení České národní banky výrazně klesat objem nových hypotečních úvěrů. Údaje o bytové výstavbě pak naznačují, že by se růst nabídky měl v budoucnu zrychlit. To by spolu se slabší poptávkou mělo tlak na růst cen snížit.
V souvislosti se situací na realitním trhu je už velice dlouhou dobu zmiňována potřeba nového stavebního zákona. Vleče se však jeho příprava, provázejí ji i spory. Kdy půjde v Česku stavět nové byty rychleji?
Ano, nemovitostní trh je ovlivněn mnoha faktory, především rychlostí stavebního řízení. Ale i kupní sílou obyvatelstva či celkovým stavem hospodářství. V otázce zlepšení situace na trhu s bydlením by jistě bylo pozitivním impulsem především urychlení stavebního řízení v rámci nového stavebního zákona. Ten je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj [MMR]. Ministryně Dostálová přitom již avizovala, že platnost zákona by mohla být už v roce 2021. V této souvislosti bych rád dodal, že do bytové výstavby se rovněž mohly více zapojit i obce. Zejména jsou-li vlastníky pozemků vhodných pro bytovou výstavbu.
Veřejné finance jsou v dobré kondici
Bavíme se o rizicích. Jaké nástroje má MF ČR k jejich předcházení? A to zvlášť za situace, kdy ekonomika zpomaluje a znatelné jsou už i propady ve výběru daní?
Na zpomalení ekonomiky jsou veřejné finance připraveny velmi dobře. Od roku 2016 včetně jsou přebytkové, a to i strukturálně, s nízkým zadlužením. Pro letošní rok očekáváme vyrovnané hospodaření veřejných financí. Již od roku 2017 platí zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti včetně fiskálního pravidla založeném na tzv. strukturálním saldu. To znamená saldu bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.
Co z toho plyne?
Z toho plyne, že v případě zpomalení ekonomiky by automaticky došlo k fiskální expanzi, neboť nižší příjmy by nebyly kompenzovány škrty na straně výdajů. Výdaje by se dál vyvíjely dle schváleného státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů. Tím by veřejné finance napomohly národnímu hospodářství k zotavení.
Ekonomové MF ČR, vládu opakovaně vyzývají, aby se připravila na budoucí problém. Aby si připravila scénáře, jak bude reagovat. Jste tedy připraveni?
Vláda se snaží o maximální využití podpůrných nástrojů hospodářské politiky. Zásadně zvyšujeme investice do kvalitní a silné infrastruktury. To je dopravní, optické, energetické a jiné. Investujeme do vědy a výzkumu. Výrazně zvyšujeme platy učitelům, protože k práci s vysokou přidanou hodnotou potřebují lidé adekvátní vzdělání od dobrých pedagogů.
Bude to ale stačit, zvlášť, když se ukazuje, že do vývoje ekonomiky mohou silně promluvit i vnější rizika?
Snižujeme i administrativní překážky v podnikání tak, aby se chytré nápady českých firem a živnostníků dostaly na trh co nejdříve a nejsnáze. Intenzivně pokračuje digitalizace správy daní, která usnadní administrativní povinnosti občanům i firmám. Změnila se i podpora přímých zahraničních investic. Ta nově cílí na takové investice, které jsou právě v oblasti s vyšší přidanou hodnotou a s tím související i vyšší úrovní mezd. Tedy, abych vám odpověděl, připraveni jsme.
Daniel Tácha
