Venezuela řeší hyperinflaci i exodus svých obyvatel

Tempo růstu spotřebitelských cen ve Venezuele loni výrazně zpomalilo. Tamější míra inflace činila 9 585,5 procenta. Ještě v roce 2018 činila 130 060 procent. Vyplývá to z údajů centrální banky. Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, se potýká s vleklou krizí způsobenou kolapsem hospodářství.

Kdysi bohatá země produkující ropu se propadla do hluboké ekonomické krize a trápí ji vysoký růst cen, takzvaná hyperinflace. V zemi je nedostatek potravin, léků a dalšího základního zboží. Podle prezidenta Nicoláse Madura za hospodářské problémy země mohou sankce Spojených států a ekonomická válka vedená jeho politickými protivníky.

Podle jeho kritiků jsou však důvodem neúspěšné zásahy státu do ekonomiky a korupce. Jistá není ani legitimita Madura jako prezidenta. Například Vláda ČR [4. 2. 2019] uznala předsedu Národního shromáždění Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely. Naopak Ruská federace podporuje Madura. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při své návštěvě Venezuely i proto ostře kritizoval americké sankce proti této jihoamerické zemi. Dodejme, že Lavrov přijel podpořit režim Nicoláse Madura krátce po jednání Juana Guaidóa v Bílém domě.

Ekonomika ve Venezuele

Ekonomika Venezuely je už šestým rokem v recesi. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu se hrubý domácí produkt [HDP] země v roce 2018 snížil o 18 procent. Venezuelská vláda loni uvolnila přísnou regulaci ekonomiky, která trvala 15 let. Opustila i regulaci cen a umožnila transakce v dolarech.

Venezuela je zemí se zcela mimořádným nerostným bohatstvím. Země má největší potvrzené zásoby ropy na světě. Právě enormní příjmy deviz z prodeje ropy v minulých letech mají za následek nedostatečně rozvinutou ekonomiku. Potřeby obyvatelstva byly zajišťovány především importem ze zahraničí a přebujelými sociálními programy.

Rok 2014, kdy došlo k pádu světových cen ropy, znamenal pro Venezuelu konec na ropě postavené centrálně řízené ekonomiky. Socialistické zřízení zkolabovalo a výsledkem je dlouhodobá hluboká politicko-hospodářská krize.

Ze země utíkají lidé po tisících

Zemi od roku 2015 opustilo čtyři a půl milionů lidí. Situací se zabývá Organizace spojených národů [OSN].

„Latinskoamerické země a státy Karibiku se snaží reagovat na krizi, ale nelze čekat, že v tom budou pokračovat bez mezinárodní pomoci,“ uvedl v tiskovém prohlášení zvláštní zmocněnec OSN a IOM pro Venezuelu Eduardo Stein.

Venezuela – demografické údaje

• Počet obyvatel: 31,028 milionu [2018]
• Hlavní město: Caracas
• Průměrný roční přírůstek/úbytek: 1,28 na 1 000 obyv. [2016]
• Složení obyv.: 51,6 % míšenci, 43,6 % běloši, 3,7 % černoši, 2,7 % indiáni, 1 % ostatní
• Náboženské složení: římskokat. 71 %, protest. 17 %, ostatní 2,7 %, bez vyznání 9 %

Podle Steina je současný exodus ze země největší migrační krizí v moderních dějinách Jižní Ameriky. Nejvíce uprchlíků míří do sousední Kolumbie, která registruje 1,3 milionu venezuelských uprchlíků. Podle jejích představitelů do Kolumbie denně přichází až 2 500 občanů Venezuely. Následuje Peru s více než tři čtvrtě miliony uprchlíků. To kvůli neorganizovanému přílivu lidí již zavedlo humanitární víza, která bude muset mít každý oprávněný žadatel o azyl. Uprchlíci míří ale i do Ekvádoru, Brazílie a Argentiny. Velké množství venezuelských uprchlíků je i v Mexiku, v zemích Střední Ameriky a ve státech Karibiku. Do oblasti na hranici mezi Kolumbií a Venezuelou dokonce dorazila herečka a zvláštní vyslankyně Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky [UNHCR] Angelina Jolie [na snímku].

Venezuela a země EU

Informace o vzájemném obchodu mezi ČR a Venezuelou nejsou k dispozici. K vzájemné výměně v oblasti služeb přispívá pouze individuální cestovní ruch. Podle českého zastupitelského úřadu v Havaně nejsou ve Venezuele žádné česko-venezuelské podniky.

Evropská unie je pro Venezuelu pátým nejdůležitějším obchodním partnerem, a to s objemem 2,44 miliardy eur [cca 54 mld. Kč] za rok 2017. Nejvýraznější položkou dovozu do EU je ropa a její deriváty. Do Venezuely se naopak dováží strojírenská zařízení, dopravní prostředky, produkce chemického průmyslu a zemědělské výrobky. Objem vzájemného obchodu však neustále klesá.

Za případné budoucí perspektivní obory lze z pohledu byznysu považovat rekonstrukci silniční a železniční infrastruktury, stavební sektor. Dále pak těžební průmysl nebo energetika. Za potenciálně perspektivní lze považovat obchod v oblasti strojírenství, dopravních prostředků, chemických produktů, zařízení pro potravinářský zpracovatelský průmysl, hotových průmyslových výrobků a spotřebního zboží.

Ve Venezuele se nachází akreditovaná Delegace Evropské unie a rezidentní velvyslanectví Belgie, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Španělska a Velké Británie.

–ČTK/DNA–