Plzeňský kraj, kterému dominuje automobilový a strojírenský průmysl, potvrdil meziroční nárůst počtu zahraničních dělníků ze zemí EU i mimo ni. Poptávka po pracovnících v regionu ale i tak stále převyšuje nabídku. Situaci komplikuje i to, že mnoho Čechů odjíždí pracovat do sousedního Německa.
„Migrace za prací do sousedního Německa se týká hlavně okresu Tachov,“ uvedla pro Fintag.cz Petra Čížková z Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji.
Dodává také, že firmy v kraji pociťují obavy ze zpomalení ekonomiky a úbytku objednávek z Německa. Podle ní se to znovu týká hlavně okresu Tachov, který má k Německu nejblíže.
„Ostatní okresy v Plzeňském kraji mají silnou vazbu na našeho souseda, ale ne zase až tak silnou,“ upřesňuje Petra Čížková.
Plzeňský kraj nemá dostatek pracovníků
V Plzeňském kraji bylo ke konci ledna 10 800 lidí bez práce a pracovní úřady nabízely 38 500 volných míst. Prioritou úřadů práce je obsadit volná místa uchazeči, které mají ve své evidenci. Firmy v regionu, které těží z blízkosti dálnice D5 a Německa, se bez cizinců neobejdou.
„Díky příznivé ekonomické situaci hledají tisíce nových zaměstnanců a na některé pozice, zejména dělnické, přijímají občany EU. Nejčastěji jde o montážní dělníky, pomocné dělníky ve výrobě, obsluhu strojů a stavební dělníky,“ říká Tomáš Moravec z krajské pobočky úřadu práce v Plzni.
Občanů ze zemí EU pracovalo na konci ledna letošního roku v kraji 37 204. To je ve srovnání s prosincem o 820 méně a meziročně o 669 více. Do října 2018 jejich počet bezmála čtyři roky stoupal, poté začal kolísat.
Dlouhodobě pracuje v kraji nejvíce Slováků, aktuálně 15 731. Následují Rumuni, kterých bylo na konci ledna 8 254 a Bulhaři [6 643]. U všech zemí došlo k poklesu. Pracovníci z EU nezvyšují náklady firem, které jen odevzdají na úřadu práce informační kartu o nástupu.
Cizinci z třetích zemí v Plzeňském kraji
Oproti prosinci ubylo také cizinců z takzvaných třetích zemí, jimž stačí odevzdat informační kartu a nemusejí mít pracovní povolení. Tedy pokud mají v ČR trvalý pobyt nebo někoho z rodiny s legálním pobytem. Jejich počet přitom rostl od roku 2008 do loňského listopadu. Na konci ledna jich v kraji pracovalo 9 318, meziměsíčně o 302 méně, ale meziročně jich bylo o 899 více. Vedou mezi nimi pracovníci z Ukrajiny, jichž je 6 363, následují Vietnamci a Moldavané.
„S Ukrajinci oproti ostatním národům z mimounijních zemí tu mají firmy dobré zkušenosti. A také je nejvíce poptávají,“ říká pro Fintag.cz Petra Čížková.
Cizinců ze třetích zemí, kteří získali od úřadu práce povolení k práci, je v kraji 6 453. To je oproti prosinci o 894 více a oproti lednu 2019 o 444 více. Ve většině případů mají krátkodobá pracovní povolení do tří měsíců.
„Většina pracovních povolení se vyřizuje v režimu zaměstnaneckých karet, které slouží zároveň jako povolení k pobytu i k práci,“ upřesňuje Tomáš Moravec.
Karty vydává odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] a jejich počty nejsou zahrnuty v krajském součtu. Firmy si dlouhodobě stěžují na to, že MV ČR vyřizuje pracovní povolení cizincům příliš dlouho. Problém jsou ale i dlouhé čekací lhůty na českých ambasádách. Trvá to i čtyři měsíce, než zahraniční pracovník získá od prvního pohovoru na ambasádě oprávnění ucházet se o pracovní povolení v Česku.
–ČTK/DNA–
