Česká republika nebude klást při podpoře tuzemských exportérů důraz jen na vybraná teritoria, ale více se zaměří na podporu jejich konkrétních produktů a odvětví. Na letošním Meeting Pointu agentury CzechTrade to uvedl místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček [za ANO].
Český vývoz v minulém roce vzrostl o 3,6 % a dosáhl hodnoty 4,56 miliardy korun. Dovoz meziročně vzrostl o 1 % a vykázal objem 4,06 miliardy korun. Z pohledu metodiky pohybu zboží přes hranice dosáhla obchodní bilance 5,01 miliardy korun.
„Pokud se nám letos podaří udržet tempo růstu exportu o dvě procenta, bude to dobrý stále velice dobrý výsledek,“ uvedl místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček [za ANO].
Největší podíl na exportu loni měly osobní automobily a vozidla pro dopravu osob [11,48 %], díly a příslušenství motorových vozidel [7,95 %], zařízení pro zpracování dat [6,61 %] a telekomunikační zařízení [6,56 %]. Čtyři uvedené položky zaujímají 32,6 % z podílu na celkovém vývozu.
Švýcarsko, Japonsko i USA
Mezi největší exportní partnery ČR dlouhodobě patří Německo, Slovensko, Polsko, Francie a Velká Británie. Cca 84 procent exportu ČR míří do zemí Evropské unie. V loňském roce se českým exportérům ale dařilo prosazovat i v náročných teritoriích a procentuálně tak nejvíce rostl export do Švýcarska, USA a Japonska. Podíl vývozu do zemí EU činil 83,6 procenta, což je srovnatelné s rokem 2018.
„Čeští exportéři se dokázali prosadit i v oborech s menším objemem zakázek. Například export vědeckých přístrojů loni vzrostl o deset procent. Export chemických výrobků o 9,4 procenta. Export v odvětví aerospace o 6,9 procenta. Letecké motory byly pak druhou největší exportní položkou do USA a významný artikl představovaly elektronické mikroskopy,“ uvedl Karel Havlíček.
Podle něj je česká ekonomika jednou ze šesti nejvíce otevřených ekonomik na světě. 80 procent našeho HDP spolu s importem činí export.
„Jinými slovy musíme u exportu udržet růst, což nebude jednoduché v následujících letech,“ uvedl.
Nelze sázet na nízké mzdy
Dodal, že důležitou roli v případě našeho exportu stále hrají nízké vstupní náklady, když mzdy jsou u nás stále nižší než v západní Evropě. Na druhou stranu ale na této výhodě nelze do budoucna stavět. Na otázku Fintag.cz, zda se neobává přesunu výroby do domovských zemí z důvodů rozvoje robotiky, řekl, že tento trend je nutné brát jako výzvu.
„Nemůžeme sázet na nízké náklady, mzdu. Chceme-li uspět budeme se muset více soustředit na přidanou hodnotu. Musíme zde vytvořit prostředí pro finální produkt. […] A není to jenom o produktu, ale je to i o službách a vývoji. A to bychom měli umět nabídnout. A já si myslím, že ta nová doba, která přichází, je nám k tomu velice nakloněna,“ upřesnil.
Jako příklad uvedl autonomní vozy, u nichž nejde jen o výrobu jich samotných, ale vývoj a produkci systémů, které je budou řídit. V oblasti budoucího vývoje ekonomiky zdůraznil nízkou míru zadluženosti ČR. Což dává české ekonomice prostor pro investice nejen do infrastruktury, která v případě problémů významně podpoří její výkon. Byť, jak uvedl, si nemyslí, že by mělo dojít k nějaké zásadní krizi.
Pracovní povolení pro cizince do 50 dnů
Karel Havlíček se vyjádřil i k trhu práce, který je dlouhodobě napjatý a Ministerstvo financí ČR [MF ČR] je označilo za jedno z vnitřních rizik budoucího vývoje ekonomiky.
Potvrdil, že české firmy, které poptávají zahraniční pracovníky, stále narážejí na zdlouhavou byrokratickou proceduru, která jim brání v rychlém najímání pracovníků z mimounijních zemí.
„U kvalifikovaných pracovníků lze vyřídit pracovní povolení do 30 dnů, tam to jde velice rychle. U té nekvalifikované pracovní síly už to tak rychlé není. Průměrná doba je 80 dní. My se chceme dostat na 50 dnů,“ uvedl pro Fintag.cz.
Problém podle něj spočívá i v tom, že schvalování pracovních povolení jde přes Ministerstvo zahraničních věcí ČR [MZV ČR] a Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR], které cizince prověřuje.
„Ministerstvo zahraničí funguje rychle, ale problém zůstává na vnitru, kde je stále 30denní lhůta,“ vysvětlil.
Tím potvrdil i zkušenosti samotných firem. Z praxe přitom vyplývá, že například na Ukrajině či v Bělorusku vezme i více než tři měsíce, než české zastoupení schválí žádost o pracovní povolení pracovníka.
Co chystá CzechTrade
Na Meeting Pointu agentury CzechTrade shrnul loňské výsledky i její ředitel Radomil Doležal. CzechTrade loni realizoval 2 519 zakázek a zaznamenal tak v uplynulém roce meziroční více než tříprocentní nárůst zakázek. Meziročně vrostl o čtyři procenta i počet klientů [1 247].
„CzechTrade pomohl českým podnikatelům zprostředkovat v loňském roce až 1 065 exportních příležitostí, tedy konkrétních poptávek zahraničních firem,“ řekl Radomil Doležal.
Výrazně se podle něj zvýšil počet akcí exportního vzdělávání pořádaných CzechTrade, v meziročním srovnání až o 45 procent. CzechTrade také loni rozšířil počet svých zastoupení [50 zástupců ve světě] o pobočku v Jižní Koreji a v Japonsku. Zároveň se letos chystá podle vicepremiéra Karla Havlíčka spolu s CzechInvestem otevřít nové kanceláře ve Spojených státech. A to v New Yorku a San Franciscu.
–DNA–
