Šéfka Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová [12.2.] v Evropském parlamentu [EP] prohlásila, že z unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027 musí jít na boj proti klimatickým změnám alespoň 25 procent. Pokud to nebude, nepřijme finanční rámec pro rozpočet Evropské unie pro nadcházející programové období.
„Pokud nevyčleníme dost peněz na klimatické cíle, nepodaří se nám jich dosáhnout. Nepřijmu rozpočet, který nebude zahrnovat alespoň 25 procent prostředků na boj proti klimatickým změnám,“ řekla von der Leyenová.
Rozprava europoslanců se uskutečnila osm dní před mimořádným summitem Evropské unie. Právě na něm budou šéfové států a vlád zemí EU jednat o příštím dlouhodobém rozpočtu evropského bloku pro roky 2021 až 2027.
Podle Ursuly von der Leyenové musí summit vyřešit dilema, kdy je v rozpočtu po odchodu Británie méně prostředků, ale výzev naopak více. Kromě financování boje proti klimatu zmínila i zvýšení prostředků na ochranu hranic, výzkum či přechod na digitální ekonomiku.
Komise přitom nemůže ani počítat s jakýmkoli oslnivým růstem hospodářství 27 zemí EU. Letos jeho růst v aktuálním výhledu odhaduje na 1,4 procenta. Což je o desetinu procentního bodu méně než v její předpovědi z loňského podzimu. V případě eurozóny počítá s růstem 1,2 procenta.
Zelená dohoda pro Evropu
EU loni představila svou Zelenou dohodu pro Evropu. Jejím cílem je, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě.
„Jsou zde členské státy, které obhajují současnou politiku soudržnosti a zemědělství. Očekávám, že budou stejně angažované, pokud jde o nové priority,“ řekla von der Leyenová ve zjevné narážce na uskupení Přátelé koheze.
Ty sdružují 15 zemí jižního a východního křídla EU a prosazují, aby financování politiky soudržnosti zůstalo v příštím víceletém finančním rámci EU na úrovni předchozího období. Skupiny se aktivně účastní i Česko.
„Těch střetů je tam strašně moc. Čistí plátci chtějí platit méně, chtějí zachovat rabaty a nechtějí kohezi,“ prohlásil premiér Andrej Babiš.
Česko dle jeho slov hájí pozici, kdy chce podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti v rozpočtu na roky 2021 až 2027 zachovat současný objem peněz na kohezi. Tedy podporu méně rozvinutých evropských zemí a regionů. V této souvislosti premiér Andrej Babiš již dříve řekl, že Evropskou unii netvoří jen francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová.
„My máme ten největší potenciál, protože naši lidé jsou pracovití. Nejsme ve Francii, kde mají zkrácený týden,“ uvedl Andrej Babiš.
Upřesněme, že loni obdržela České republika z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 119,9 miliardy korun a současně odvedla do evropského rozpočtu 51,4 miliardy korun. ČR tak za celý rok 2019 obdržela o 68,5 miliardy korun více, než do rozpočtu EU odvedla.
Podle europoslance Luďka Niedermayera [TOP 09] by Česko nemělo očekávat, že z EU napříště dostane více peněz. A to proto, že bohatne a z hlediska HDP na hlavu se blíží Itálii, která je čistým plátcem do unijního rozpočtu.
„Původní návrh EK, který česká vláda odmítla, byl k ČR ještě velice vstřícný,“ upřesnil.
Vyjádřil se i k hledání podoby rozpočtu pro nadcházející programové období.
„Je dobré hledat vlastní zdroje, protože jsou méně politické než kontribuce, které státy ročně odvádějí. Posun k vlastním zdrojům, který by se dal spojit s tím, že by odpovídal určitým strategickým prioritám EU – třeba otázce klimatu – by rozpočtovou debatu usnadnil,“ řekl.
Hádání se o rozpočet Evropské unie
To, že má Komise problém s naplněním rozpočtu, potvrdila i debata europoslanců. Jako zdroje financování poslanci nejčastěji zmiňovali zdanění velkých internetových firem, znečišťovatelů ovzduší či leteckého kerosinu.
„Systém současného financování je perverzní. EU potřebuje reformu a zavedení financování z vlastních zdrojů. Finanční příspěvky států by se tím snížily,“ uvedla například francouzská europoslankyně Valérie Hayerová.
Jiní poslanci naopak vyzývali k realismu a akceptování skutečnosti, že unie po odchodu Británie disponuje menšími zdroji. I toho, že vlády členských států nejsou ochotny platit vyšší příspěvky do společného rozpočtu.
Několik poslanců, včetně předsedy nejpočetnější skupiny evropských lidovců Manfreda Webera, prosazovalo, aby vyplácení peněz z evropského rozpočtu bylo napříště podmíněno dodržováním zásad vlády práva v zemích, kam prostředky putují.
„Když nebude příjemce dodržovat zásady právního státu, pak mu nepotečou evropské peníze,“ řekl německý poslanec Moritz Körner.
Učinil tak s odkazem na řízení podle článku 7 Smlouvy o EU o omezování nezávislosti justice a plurality médií, které komise vede s Polskem a Maďarskem.
Evropská unie je drahá
V souvislosti s jednáním o rozpočtu EU Česko a Rakousko před několika dny poukázalo na vysoké náklady na administrativu EU. Náklady by se podle jejich společného stanoviska měly v příštích letech snížit. Alespoň to uvedla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková a rakouská ministryně pro EU Karoline Edtstadlerová. Ty spolu v minulých dnech jednaly zejména o přípravě víceletého finančního rámce unie na roky 2021 až 2027.
Edtstadlerová zdůraznila, že Rakousko a Česko mají vzhledem k rozpočtu i některé společné zájmy. A k nim patří i peníze na kohezi.
„Shodli jsme se, že chceme malou administrativu EU a že by měla být velká podpora pro rozvoj venkova, což je velmi důležité pro Rakousko i pro Českou republiku,“ řekla.
Obě země se podle ní shodují i na spojení čerpání peněz z evropského rozpočtu s dodržováním právního státu a základních hodnot EU. Podle Hrdinkové je shoda i na tom, že by se po odchodu Británie z EU neměly razantně zvyšovat příspěvky členských zemí. Česká státní tajemnice dala najevo i zdrženlivost ohledně nalezení shody o finančním rámci na summitu EU 20. února.
„V Evropě panuje obecný skepticismus ohledně výsledku summitu. Bude to záležet i na tom, jak dlouho budou premiéři ochotni zůstat v Bruselu. Jsem skeptická k tomu, že se jim podaří najít konsenzus za dva dny. Pokud budou všichni připraveni zůstat tam čtyři dny, je to realističtější,“ řekla.
Zároveň upozornila, že schvalování finančního rámce pro budoucí rozpočet EU je nyní pomalejší než před sedmi lety, a že lze očekávat i komplikovanou debatu nad výsledným kompromisem v Evropském parlamentu.
–ČTK/RED–
