Česká národní banka [ČNB] zveřejnila vůbec poprvé záznam z měnového jednání, v němž jsou jednotlivé argumenty přiřazeny konkrétním členům bankovní rady. Z jednání vyplývá, že ČNB očekává další růst inflace a jako proinflační riziko vnímá i fiskální politiku vlády. Tam patří podle ČNB například nadstandardní valorizace důchodů, růst minimální mzdy či zvýšení rodičovského příspěvku.
Prvním zápisem v nové podobě je záznam z měnověpolitického jednání z 6. února, kdy se bankovní rada rozhodla zvýšit základní úrokové sazby o 0,25 bazických bodů.
Bankovní rada zahájila jednání prezentací první situační zprávy a nové makroekonomické prognózy. Na jednání bankovní rady byli přítomni všichni její členové.
Bankovní rada ČNB:
- Guvernér ČNB: Jiří Rusnok
- Viceguvernér ČNB: Marek Mora
- Viceguvernér ČNB: Tomáš Nidetzký
- Člen bankovní rady ČNB: Vojtěch Benda
- Člen bankovní rady ČNB: Oldřich Dědek
- Člen bankovní rady ČNB: Tomáš Holub
- Člen bankovní rady ČNB: Aleš Michl
V diskusi zaznělo, že aktuální rozhodování o zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu lze vnímat jako již jen jemné ladění v nastavení měnové politiky. To podle guvernéra Jiřího Rusnoka. Viceguvernér Tomáš Nidetzký řekl, že pokud by ke zvýšení nedošlo na tomto zasedání, pravděpodobně by k němu došlo na některém z dalších jednání bankovní rady.
Naopak Oldřich Dědek uvedl, že předchozí zvyšování úrokových sazeb je již dostatečné. Podle jeho názoru další růst sazeb může poškodit reálnou ekonomiku. Ta přitom již nyní dle jeho názoru čelí negativním dopadům zpomalení ekonomického růstu v zahraničí. Aleš Michl podotkl, že ekonomický růst neumírá stářím, musí ho něco zabít a že nechce, aby to byla přísnější měnová politika. Doporučil být připraven na obě varianty – nečekanou krizi i nečekaně výrazné ekonomické oživení, dle toho by pak volil snížení nebo zvýšení sazeb.
Po projednání situační zprávy bankovní rada většinou hlasů zvýšila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 25 bazických bodů na 2,25 %. Současně zvýšila lombardní sazbu o 25 bazických bodů na 3,25 % a diskontní sazbu o 25 bazických bodů na 1,25 %.
Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: Jiří Rusnok, Marek Mora, Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny: Tomáš Nidetzký, Oldřich Dědek a Aleš Michl.
Vývoj inflace a vláda jako proinflační riziko
Bankovní rada podrobně diskutovala prognózu inflace na nejbližší měsíce a očekává další zrychlení inflace až k hodnotě 3,7 % v dubnu. Bankovní rada se shodovala v tom, že převážná část prognózovaného nárůstu je způsobena jednorázovými vlivy zvýšení nepřímých daní, regulovaných cen a cen potravin.
V této souvislosti Oldřich Dědek upozornil, že jádrová inflace setrvává na hodnotě 2,5 % a její krátkodobý výhled je stabilní. Někteří členové bankovní rady – Marek Mora, Vojtěch Benda a Tomáš Holub – však vyjadřovali obavy z možného narůstajícího vlivu poptávkových inflačních tlaků na růst cen potravin. Ale i cen v dalších okruzích, což by ovlivnilo celkovou inflaci i na horizontu měnové politiky.
Stejně jako v listopadu bankovní rada debatovala riziko možného oslabení ukotvenosti inflačních očekávání. A to v situaci, kdy se inflace pohybuje delší dobu výrazně nad cílem ČNB. Členové rady se většinově shodovali v tom, že toto riziko je sice malé, nelze jej však úplně bagatelizovat. Vojtěch Benda zmínil, že ČNB by měla udělat cokoliv pro to, aby období vysoké inflace netrvalo dlouho a aby se inflace rychle vracela k inflačnímu cíli. [Spolu s Tomášem Holubem byl toho názoru, že k podpoře ukotvenosti inflačních očekávání by přispělo zvýšení úrokových sazeb na tomto zasedání, pozn. red.]
Bankovní rada se věnovala i působení fiskální politiky a rizik plynoucích z této oblasti. Podle jejích členů zohlednění nových informací o vládou nařízeném růstu minimální mzdy a o schváleném zvýšení rodičovského příspěvku spolu s již dříve očekávaným vlivem nadstandardní valorizace důchodů vede v prognóze ke krátkodobému zvýšení domácích inflačních tlaků na začátku letošního roku.
Jiří Rusnok, Marek Mora a Tomáš Holub zmínili proinflační riziko, že k podobným fiskálním opatřením může docházet i nadále. A to zejména v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu v příštím roce. To by představovalo proinflační riziko prognózy cenového růstu na horizontu měnové politiky.
Většina členů bankovní rady ale i přesto vyhodnotila bilanci rizik prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnanou. Podle prognózy se celková inflace bude po většinu letošního roku nacházet nad horní hranicí tolerančního pásma a na horizontu měnové politiky se sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.
S prognózou je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku. Proinflační riziko prognózy bylo spatřováno v možném rychlejším cenovém růstu vlivem silnějších domácích inflačních tlaků. V rámci vnějších předpokladů prognózy nadále zůstávalo rizikem možné pozvolnější oživování růstu zahraniční poptávky.
Vnější rizika podle ČNB
Značná část jednání byla věnována diskusi rizik a nejistot plynoucích z vnějšího prostředí. Většina členů bankovní rady se shodovala v tom, že nejistoty spojené s odchodem Spojeného království z EU a s dopady protekcionistických opatření jsou výrazně menší než v minulosti. Byť mohou v průběhu roku opět vystoupit do popředí.
Naopak Tomáš Nidetzký nadále vnímal tyto nejistoty jako vysoké. Podle něj je podoba obchodní spolupráce Spojeného království s EU i nadále nejasná. A navíc po zklidnění obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou nelze dle jeho názoru vyloučit zahájení revize obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
Většina členů bankovní rady vyjádřila určité pochybnosti ohledně intenzity prognózou očekávaného oživení zahraničního růstu v letošním roce. Dostupné předběžné údaje o vývoji ekonomické aktivity v některých zemích eurozóny ukazují na pokračující zpomalení i ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Jak ale upozornil Tomáš Holub, tyto údaje mohou být zkresleny mimořádnými událostmi, jako jsou stávky ve Francii.
Opakovaně zaznívaly pochybnosti, zda se lze spoléhat na optimistické výhledy a příznivé ukazatele sentimentu. A to v situaci, kdy dostupná tvrdá ekonomická data neukazují na obrat v hospodářském cyklu eurozóny. V tomto ohledu viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký zmínil aktuální pokles světových cen ropy jako spíše negativní signál o budoucím vývoji světové ekonomiky.
Členové bankovní rady se shodovali v tom, že zcela novou zahraniční nejistotou je čínská epidemie koronaviru. Zatímco Tomáš Nidetzký a Oldřich Dědek zdůrazňovali potenciální dopady epidemie do světové a potažmo i české ekonomiky, zbytek bankovní rady vnímal toto riziko méně intenzivně.
Jaká jsou vnitřní rizika
V diskusi opakovaně zaznívaly názory, že v české ekonomice dochází ke strukturálním změnám. Jak upozornil viceguvernér Marek Mora, zvyšuje se podíl neexportních odvětví, jako jsou služby a stavebnictví. Podle člena bankovní rady Vojtěcha Bendy snižující se závislost na exportu spolu s jeho rostoucí teritoriální diverzifikací vede k tomu, že tuzemská ekonomika nereaguje tak citlivě na vývoj poptávky v eurozóně jako v minulosti.
Další debatovanou strukturální změnou bylo větší zpoždění v reakci domácího trhu práce na zpomalující růst reálné ekonomické aktivity. A pomaleji, než bylo v minulosti. Trh práce byl zhodnocen jako silně přehřátý. K podobným strukturálním změnám pravděpodobně dochází i v některých dalších evropských ekonomikách, uvedli Jiří Rusnok a Marek Mora.
Budoucí vývoj koruny
Podrobně bylo též diskutováno posílení kurzu koruny z konce loňského a začátku letošního roku. Budoucí vývoj měnového kurzu členové bankovní rady označili jako protiinflačním rizikem prognózy. Aktuální kurz se v době zasedání nacházel na mírně silnější úrovni oproti prognóze. Od Marka Mory, Oldřicha Dědka a Aleše Michla zaznívaly pochybnosti o prognózou předpokládané stabilitě kurzu v letošním roce. Tito členové se domnívali, že ke konvergenci tuzemské cenové hladiny s eurozónou bude v podmínkách snižující se inflace docházet i skrze nominální posilování kurzu koruny. Většina členů bankovní rady přitom vnímala riziko silnějšího kurzu koruny, nikoliv však v duchu citlivostního scénáře rychlého odeznění negativního globálního sentimentu.
Zápisy jednání bankovní rady
Novinka je i to, že záznamy z měnověpolitických jednání ČNB jsou od letošního února více transparentní. Dosud anonymizované argumenty z diskuse o nastavení úrokových sazeb jsou nově přiřazovány jednotlivým členům bankovní rady. Účelem změny je další posílení informační hodnoty zápisů a jejich umožnění veřejnosti. To proto, aby podle ČNB lépe pochopila uvažování jednotlivých členů bankovní rady a důvody jejich hlasování. Důvody, proč se bankovní rada rozhodla nechat veřejnost ještě více nahlédnout do procesu nastavování měnové politiky v zemi, přináší videorozhovor s členem bankovní rady Tomášem Holubem.
–DNA–
