Vláda 17. 2. schválila novou Strategii vlastnické politiky státu. Tu připravilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Cílem strategie je vymezit principy chování státu jako vlastníka či spoluvlastníka pro státní podniky a obchodní společnosti. Zároveň i nastavit mechanismy, jak a ve kterých státních podnicích a společnostech bude stát vykonávat svá vlastnická práva.
Aktuální dokument vychází z doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] pro řízení a správu státem vlastněných společností. Zatímco v ČR je aplikován model decentralizovaný, kdy v roli akcionáře společností vystupuje stát prostřednictvím několika ministerstev, OECD doporučuje zvolit model centralizovaný. To znamená vykonávat vlastnická práva z jednoho místa. Nebo alespoň posílit koordinační mechanismy. Ministerstvo financí ČR ve spolupráci s dalšími ministerstvy vypracuje hodnotící zprávu o plnění strategie k 31. 12. 2020. Vládě ČR má být zpráva předložena v dubnu roku 2021.
Jak vypadá situace nyní
Při přípravě materiálu sestavily všechny resorty přehled společností, v nichž vykonávají akcionářská práva. Nyní mají za úkol definovat strategické, podpůrné a zbytné společnosti. To platí i pro státní podniky.
„Stát vlastní větší majetek, než si občané běžně uvědomují, ať už jde o strategické společnosti v oblasti dopravy či energetiky nebo klíčové státní podniky jako jsou Lesy ČR, Česká pošta či třeba Státní tiskárna cenin,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].
Podle ní ale dlouho chyběla jasná a jednotná vize, jak má stát s tímto vlastnictvím nakládat. Strategie to má změnit. To znamená, že jasně vymezí corporate governance. Tedy působnosti a odpovědnosti orgánů státem vlastněných společností a podniků, nominační procesy, odměňování, problematiku compliance, řízení a kontrolu daných společností.
Firem s majetkovou účastí státu je nyní 129. Z toho jich je 61 v likvidaci či konkurzu. Ještě loni na podzim bylo číslo o jeden podnik vyšší. V říjnu 2019 ale vláda prodala podíl ve slovinské papírně Vipap Videm Krško za zhruba 250 milionů korun.
Státem vlastněné obchodní společnosti a státní podniky přitom často vykonávají podnikatelskou činnost reprezentující významný sektor české ekonomiky. Jen společnost ČEZ spravuje objem aktiv ve výši přes 700 miliard korun a její tržby v roce 2018 přesáhly 184 miliard korun. Z hospodářského výsledku ve výši téměř jedenácti miliard korun vyplatil ČEZ státu přes sedm miliard korun ve formě dividendy. Členění lze učinit na základě právní formy, kde stát jako vlastník majetkové účasti nebo zakladatel vystupuje.
Státní podniky a společnosti dle formy
Stát vlastní majetkové účasti v mnoha společnostech a spravuje majetek prostřednictvím mnoha státních podniků. A to v celkem 51 akciových společnostech, dvou společnostech s ručením omezeným, jedné komanditní společnosti, 57 státních podnicích a jednom národním podniku [k 31. 12. 2018].
Počet obchod. společností s majet. účastí státu a státních podniků dle resortů
K 31. 12. 2018 |
a.s. | s.r.o. | k.s. | s.p. | n.p. | Celkem |
MD | 1 | 0 | 0 | 8 | 0 | 9 |
MF |
38 | 0 | 1 | 2 | 0 | 43 |
MK | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
MO | 0 | 0 | 0 | 9 | 0 | 9 |
MPSV | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
MMR | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
MPO | 4 | 0 | 0 | 25 | 0 | 29 |
MS | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
MŠMT | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
MV | 0 | 0 | 0 | 2 | 0 | 2 |
MZ |
0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
MZ | 1 | 2 | 0 | 4 | 0 | 7 |
MZe | 5 | 0 | 0 | 7 | 1 | 13 |
MŽP | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Celkem | 51 | 2 | 1 | 57 | 1 | 112 |
Zdroj: Návrh Strategie vlastnické politiky státu
Strategie zároveň ukládá, aby byly formulovány jasná strategická zadání činnosti daných společností a zástupci státu následně kriticky posuzovali navržené podnikatelské strategie. Stát podle ní bude i monitorovat a vyhodnocovat výkonnost společností a státních podniků s využitím sektorových a mezinárodních srovnání.
„Veškeré strategické a významné společnosti a podniky zůstanou i nadále a v souladu s programovým prohlášením vlády v rukou státu,“ doplnil náměstek ministryně financí pro právní a majetkovou agendu Ondřej Landa.
Prodej minoritních podílů
I přesto je podle strategie klíčové i definování těch společností s majetkovou účastí státu a státních podniků, které má stát vlastnit. Strategie uvádí, že stát má usilovat o držení pouze těch majetkových účastí státu a státních podniků, které mají celospolečenský strategický význam. Jejich efektivní fungování tedy nelze zajistit na tržní bázi. Jedná se především o společnosti zakládané za účelem uspokojování veřejného zájmu. Dále o společnosti operující na trhu, kde dochází k určitému selhání [např. přirozený monopol] a zajištění bezpečnosti státu, včetně společností provozujících kritickou infrastrukturu v konkurenčním prostředí.
„Ostatní majetek by měl být prodán nebo mohou být části majetku pronajaty. Čímž by byl zajištěn adekvátní jednorázový příjem pro stát anebo zabezpečena efektivní správa majetku. V případě prodeje akcií by zároveň došlo k posílení kapitálového trhu,“ uvádí strategie.
Podle ní by stát zároveň neměl vlastnit majetkové účasti s menším než 10% podílem. To proto, že fungování těchto společností nemůže nijak reálně ovlivnit. A i zavádění jednotných pravidel pro správu a řízení takových společností je prakticky nemožné.
Strategie ale stanovuje i další cíle. Například k urychlení a zefektivnění procesu likvidace nebo konkurzu u těch státních společností a podniků, kde si to žádá situace. Jiný závěr strategie hovoří o tom, že stát má průběžné vyhodnocování možností privatizace a příležitostí pro majetkový vstup státu nebo založení nových společností.
Státní podniky a společnosti: Politika odměňování
Strategie vlastnické politiky státu se věnuje i politice odměňování. Ta podle MF ČR musí přivést do řídících funkcí státem vlastněných podniků a společností kvalitní profesionály. Zároveň i garantovat, že management není přeplácen a nemá další nadstandardní podmínky.
„Odměňování manažerů půjde ruku v ruce s jejich vysokou odpovědností, která bude v případě selhání vyvozována. Při odměňování musí být vždy důsledně dodržována zásada stejné mzdy za práci stejné hodnoty a zákaz jakékoliv diskriminace,“ uvádí v tiskové zprávě mluvčí MF ČR Michal Žurovec.
Strategie přitom předpokládá, že u strategických společností s majetkovou účastí státu a státních podniků by mohl být založen výbor pro odměňování. Ten by stanovil jasná, srozumitelná a transparentní pravidla odměn s jednoznačně měřitelnými kritérii uvnitř společnosti nebo podniku. Zároveň by dohlížel na jejich dodržování a kontroloval by soulad odměňování se zásadami stanovenými vládou. Podnik či společnost by měla na výběr, zda zavede dva výbory. Výbor pro odměňování a výbor pro jmenování, či zda tyto dva výbory sloučí do jednoho. Oba výbory jsou definovány v Kodexu správy řízení společností ČR.
V této souvislosti je v současné době ve schvalovacím procesu i nová verze návrhu zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu [nominační zákon]. Ten vychází z předchozího návrhu. Tento zákon legislativně zakotvuje působnost a pravomoce Výboru pro personální nominace a stanovuje postup výběru osob navržených státem do orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. Výbor má v tomto případě také funkci poradního orgánu vlády a členy jmenuje a odvolává vláda.
Strategie vlastnické politiky státu v čase
Vláda starší verzi Strategie projednala již v lednu 2017, tehdy se ji ale rozhodli ministři nepřijmout. Ministerstvo financí se nicméně zásadami Strategie začalo řídit a dle svých zástupců dosáhlo v mezidobí prokazatelných výsledků.
„Provedli jsme fúzi Letiště Praha a Českého Aeroholdingu, integrovali jsme roztříštěné akciové podíly státu v ČEB a EGAP pod Ministerstvo financí, čímž zefektivníme jejich řízení a fungování a konečně se nám podařilo prodat pro stát zcela nepotřebnou slovinskou papírnu Vipap,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Smyslem Strategie vlastnické politiky státu je zodpovědět tři okruhy otázek. První je, jaká podnikatelská aktiva má stát vlastnit. Druhá je, jakým způsobem má tato aktiva spravovat a řídit – corporate governance. Třetí pak je, jaký by měl být optimální model institucionálního uspořádání. Stát má přitom vystupovat jako náročný a aktivní vlastník.
–DNA–