Náklady na zdravotní péči v ČR rostou a jejich růst nabírá na obrátkách už třetí rok v řadě. Náklady na zdravotnictví v roce 2018 dosáhly výše 430,9 miliardy korun. Meziročně tak vzrostly o jedenáct procent. Vyplývá to z analýzy zdravotnických účtů v letech 2010 až 2018 Českého statistického úřadu [ČSÚ].
V roce 2018 výdaje na zdraví rostly rychleji než hrubý domácí produkt [HDP]. Jejich podíl vůči HDP se tak zvýšil na 8,1 procenta. To znamená na hodnotu z roku 2014.
Celkové výdaje na zdravotní péči v ČR [podíl na HDP, mld. Kč]
Zdroj: ČSÚ
„Výdaje na zdravotní péči v České republice ve vztahu k jejímu HDP patří v rámci zemí EU dlouhodobě k těm nižším. V roce 2017 dosáhl průměr za země EU28 u tohoto ukazatele hodnoty 9,8 % HDP a Česká republika se umístila na pomyslném žebříčku zemí na 17. místě za Bulharskem a Řeckem,“ vysvětluje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Dominantní ale i nadále zůstává financování z odvodů na zdravotní pojištění zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných [OSVČ].
Výdaje na zdravotní péči v ČR dle zdrojů financování 2010, 2014 až 2018 [mil. Kč]
[Zdroj: ČSÚ]
Výdaje zdravotních pojišťoven
V roce 2018 zdravotní pojišťovny financovaly podle ČSÚ dvě třetiny veškeré zdravotní péče v Česku. Meziročně jejich výdaje vzrostly o 32 miliard korun na rekordních 284 miliard.
„Na tomto nárůstu se nejvíce podílely výdaje za ambulantní léčebnou péči, které se zvýšily o 23 procent,“ říká vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ Helena Chodounská.
Dodává, že jen za ambulantní péči u specialistů zaplatily v roce 2018 zdravotní pojišťovny částku o třetinu vyšší než v roce 2017. Celkem to bylo 55,2 miliardy korun. Potvrzuje tak trend ve zdravotnictví, kdy stále větší výdaje na zdravotní péči míří k ambulantním specialistům, kteří zároveň chybí například v nemocnicích, které se potýkají s nedostatkem lékařů. Důvod je podle Heleny Chodounské zřejmý.
„Rostoucí výdaje pojišťoven byly významně ovlivněny změnami úhrad právě v oblasti specializované ambulantní péče,“ vysvětluje.
Výdaje na zdravotnictví v Česku podle druhu péče, 2010 a 2014 až 2018 [mil. Kč]
[Zdroj: ČSÚ]
Náklady na zdravotnictví v roce 2018 u domácností
Soukromé zdroje financování zdravotní péče reprezentují v českém prostředí hlavně domácnosti. Ty podle ČSÚ v roce 2018 ze svých zdrojů zaplatily 58 miliard korun, tedy 13 procent celkových výdajů na zdravotní péči.
„Polovina výdajů na zdraví z kapes domácností padne na léky. Za doplatky na léky na recept zaplatili lidé v roce 2018 přes dvanáct miliard a za volně prodejné léky skoro šestnáct miliard korun,“ říká Vladimíra Kalnická z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.
Podle ní tak výdaje českých domácností za léky meziročně stouply o 8,4 procenta a každý obyvatel tak v průměru za léky zaplatil 2 611 korun. Skoro třetinu výdajů na zdraví, celkem 18 miliard korun, podle ČSÚ pak lidé zaplatili v ambulancích. A to především u zubařů.
Přímé platby domácností na zdravotní péči ve vybraných zemích EU v roce 2017
[Zdroj: ČSÚ]
Poznámka ke grafu výdajů domácností: Polsko, Portugalsko a Rakousko jsou státy s významným [cca 5%] podílem financování zdravotní péče prostřednictvím dobrovolného zdravotního pojištění. V Německu je pak sedm procent ze zdravotní péče financováno ze soukromého povinného zdravotního pojištění.
Náklady na zdravotnictví v roce 2018 u státu
Stát se na financování zdravotní péče v ČR v roce 2018 podílel 18 procenty, to znamená 78 miliardami korun. Většina pocházela ze státního rozpočtu a jen malá část z rozpočtů krajů nebo obcí. Ze státního rozpočtu jsou hrazeny hlavně takzvané platby za státní pojištěnce. To jsou děti, senioři či matky na mateřské dovolené, kterých je nejvíce a spotřebovávají nevíce zdravotní péče. Podle ČSÚ ze státního rozpočtu je hrazena hlavně dlouhodobá péče ve formě lůžkové péče či peněžitých dávek.
–RED–
