Evropská unie se po odchodu Velké Británie neuskrovní, naopak bude od svých členů chtít více peněz do unijního rozpočtu. Potvrdila to česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
Včerejší mimořádný summit Evropské unie o rozpočtovém rámci pro roky 2021-2027 předseda Evropské rady [ER] Charles Michel po několika hodinách přerušil. Pak si zval zástupce jednotlivých zemí k separátním jednání. Výsledky bilaterálních rozhovorů by měl oznámit dnes. A na jejich základě i připravit nový návrh rozpočtu.
Z včerejšího prohlášení české státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové vyplývá, že velký boj na summitu se prozatím vede vůbec o objem unijního rozpočtu.
„Ať už bude nakonec jakýkoliv, kvůli mezeře v rozpočtu způsobené brexitem budou muset všichni přispívat o něco víc. Slevy z příspěvků čistých plátců by neměly vést k nefér nárůstu příspěvků chudších států,“ říká Milena Hrdinková.
EU do unijního rozpočtu přitom již nyní počítá pro roky 2021-2027 s celkovou částkou ve výši 1,094 bilionů eur [cca 28 bilionů korun]. Výpadek příjmu unie způsobený odchodem Velké Británie z evropského spolku je cca deset miliard eur [čtvrt bilionu korun] ročně.
Hádání se o peníze do unijního rozpočtu
Slevy z příspěvků, které si v minulosti vyjednaly některé západní státy, činí 14,5 miliardy eur [363 miliard korun]. Tyto slevy patří k významným argumentům zemí, jež tyto slevy neuplatňují. K nim patří i ČR. Ta je členem sedmnáctičlenné skupiny zemí Přátel koheze. To znamená, že podporuje takzvanou politiku soudržnosti a odmítá krácení peněz do evropských fondů právě na vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými evropskými zeměmi.
Aktuální návrh finančního rámce na kohezní politiku přitom počítá s částkou 323 miliard eur [přes osm bilionů korun], zatímco v letech 2014 až 2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard. V případě samotné ČR návrh počítá na podporu kohezní politiky s částkou 17,8 miliardy eur [cca 445 miliard Kč]. To je oproti stávajícímu období pokles o zhruba jednu čtvrtinu. Na zemědělství a podporu rozvoje venkova by mělo jít podle rozpočtového návrhu v případě ČR 6,8 miliardy eur [cca 170 miliard korun]. Nyní je to zhruba 8,3 miliardy eur [cca 207,5 miliardy korun].
„Pro Českou republiku je klíčové zachování aktuální úrovně kohezní alokace. Koheze je klíčem pro pokračování konvergence, která je jádrem evropského projektu [EU], ze které těží všechny členské státy. Tradiční politiky navíc také stále více financují nové priority, a to je v zájmu celé unie,“ uvádí Milena Hrdinková.
„Nepřátelé“ koheze
Problém je, že západoevropské země chtějí peníze na kohezi ponížit, ne zvyšovat. Navíc tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority, jako je digitalizace či bezpečnost a zejména pak boj s klimatickými změnami. Pokud svůj zájem prosadí, znamenalo by to výrazný propad českých příjmů z evropských fondů. A to až o 180 miliard korun pro roky 2021 až 2027.
Některé země, jako je například Nizozemsko či Rakousko navíc usilují i o snížení celkového objemu peněz do unijního rozpočtu. K těmto zemím patří i Dánsko a Švédsko. Tyto země chtějí celkový objem rozpočtu co nejvíce přiblížit hranici jednoho procenta hrubého národního důchodu EU. To ale již nyní návrh Charlese Michela překračuje o desítky miliard eur. Do věci silně promlouvá i politika Evropské komise [EK], jako je třeba boj s klimatickými změnami. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová se již nechala slyšet, že do této oblasti musí jít z unijního rozpočtu alespoň 25 procent. Jinak rozpočet neschválí.
Jaký bude další vývoj unijního rozpočtu
Diplomaté nepředpokládají, že by po bilaterálních schůzkách Charles Michel již nyní přišel s kompromisním řešením. Šéf ER podle nich na základě nynějších rozhovorů pouze upraví svůj návrh pro další jednání summitu. I pak ale Česká republika podle Hrdinkové setrvá na své pozicí. Zároveň ale bude usilovat o větší flexibilitu v implementaci fondů. To proto, aby v nich členské státy mohly peníze lépe směřovat na své potřeby a priority.
„Důležitá je také možnost převodů mezi fondy a rozumné nastavení finančních podmínek jako je míra spolufinancování,“ upřesňuje.
Český premiér Andrej Babiš, který se summitu účastní, opakovaně řekl, že závěrečnou dohodu o víceletém rozpočtu nyní nečeká. Vymezil se i proti aktuálním návrhům navýšit rozpočet unie prostřednictvím odvodů z výnosů emisních povolenek. Česká republika by totiž v případě schválení tohoto návrhu přišla o zhruba dvě miliardy korun ročně. Řekl, že „ty emisní povolenky“ jsou proto pro ČR absolutně neakceptovatelné.
–DNA–
