Vláda v Hongkongu podpoří ekonomiku země 120 miliardami hongkongských dolarů [HKD]. To je v přepočtu asi 357 miliard korun. Podporou chce zmírnit dopady epidemie nového koronaviru a vleklých protivládních protestů v zemi. Zaplatí za to ale rekordním fiskální deficitem.
Opatření předpokládá, že každý obyvatel Hongkongu starší 18 let dostane deset tisíc hongkongských dolarů, v přepočtu asi 29 800 korun. Hongkong dále nabídne malým a středním firmám nízkoúročené úvěry, za které se zaručí. Zároveň sníží daň ze zisku o 100 procent, ovšem pouze do částky 20 000 dolarů.
„Od ledna 2020 čelí Hongkong hrozbě, kterou představuje epidemie nového koronaviru. Pro ekonomiku je to další rána a my musíme přijmout rozhodná opatření, abychom se s touto nedobrou situací vypořádali,“ uvedl hongkongský ministr financí Paul Chan pro americkou televizi CNBC.
Podle něj je zejména podpora firem klíčová. Jejich předností je přitom schopnost [často na základě tradičních dlouhodobých obchodních vztahů] nalézt odběratele a reexportovat zboží do Číny a dalších zemí v regionu. V Hongkongu je zároveň velká koncentrace firem luxusních značek pro movité zákazníky. A je to právě segment luxusního zboží, který nejsilněji pociťuje dopady koronaviru spolu s dalšími vybranými odvětvími, jako je třeba oblast cestovního ruchu či přepravy.
Hongkong počítá s rekordním deficitem
Ministr financí Paul Chan zároveň upozornil, že opatření povedou v příštím finančním roce [ten začíná v dubnu, pozn. red.] k rekordnímu deficitu 139,1 miliardy hongkongských dolarů. To je zhruba 4,8 procenta hrubého domácího produktu země.
„Kvůli těmto mimořádným výdajům ale bude mít Hongkong rekordní fiskální deficit,“ potvrdil Paul Chan pro CNBC.
Předpokládaný deficit je výrazně vyšší než deficit plánovaný v objemu 37,8 miliardy HKD [113 mld. Kč]. Bude to přitom první deficit za 15 let. I proto Paul Chan upozornil, že současná pomoc je jednorázovým podpůrným opatřením. A v dalších letech ji bude nutné postupně omezit.
„Vláda má sice finanční rezervu asi bilion hongkongských dolarů, do budoucna ale bude nutné, aby vláda zajistila hospodářský růst a našla nové zdroje příjmů,“ řekl.
Odvolal se přitom na skutečnost, že ekonomika Hongkongu již loni klesla o 1,2 procenta. Což byl vůbec první celoroční pokles hrubého domácího produktu země od roku 2009, kdy vrcholila globální finanční krize.
Veletržní průmysl a vazba na Čínu
Koronavir v Hongkongu tvrdě dopadá i na jeho další tradiční odvětví. A tím je veletržní průmysl. V Hongkongu se totiž ročně koná asi 300 mezinárodních veletrhů. Většina z nich patří k těm nejvýznamnějším v Asii. Například veletrhy hraček a dárků [dvakrát ročně] jsou největší v regionu. Známé jsou i veletrhy módy a doplňků. Mezi největší na světě pak patří veletrhy elektrotechniky, domácích potřeb a vybavení, bižuterie, šperků a hodinek.
Dopady koronaviru, ale i nepokoje v zemi ničí pro Hongkong typický obchod, který je závislý na Číně. Mnoho amerických, ale i evropských firem totiž právě přes něj nakupují zboží z Číny. Což se týká i českých firem. Ty v poslední době navíc nahlásily i několik případů podvodného jednání. A to tehdy, když zaplatily za zboží, které jim nebylo dodáno. Následně bylo zjištěno, že se vždy jednalo o čínskou společnost, která měla v Hongkongu založenou virtuální firmu bez jakékoliv fyzické přítomnosti svého zástupce. Tento model je ale v Hongkongu běžný, protože značně usnadňuje čínským společnostem platební styk se zahraničními partnery. Zároveň jim zajišťuje i výhody v podobě daňových zvýhodnění.
Dodejme, že Hongkong je bývalá britská koloniální oblast. Od července 1997 zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky [ČLR]. Má vlastní ústavu garantující vysokou autonomii teritoria do roku 2047. A to podle principu „jedna země, dva systémy“. Hongkong tak i nadále zůstává jednou z nejotevřenějších a nejdynamičtějších světových ekonomik a současně jedním z nejvýznamnějších světových finančních center.
–ČTK/DNA–
