Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v lednu meziměsíčně stouply o 5,3 miliardy na 1,76 bilionu korun. Oproti loňskému lednu zadlužení domácností vzrostlo o 103,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky [ČNB].
Dluhy domácností nepřetržitě rostou od února 2016. Nejvíce si lidé půjčují na bydlení. Úvěry na bydlení dlouhodobě tvoří zhruba tři čtvrtiny dluhů domácností. Na každého Čecha tak připadá cca 176 tisíc korun dluhu. Přičteme-li k tomu státní dluh ve výši 1,64 bilionu korun, vyjde nám, že na každého Čecha tak hypoteticky připadá ještě dalších 153 500 korun dluhu. Celkem se tak dostáváme na 329 500 korun dluhu na obyvatele ČR [při počtu 10 mil. obyv.]
V České republice ale roste i zadlužení firem. To letos v lednu oproti prosinci stouplo o 7,4 miliardy na 1,14 bilionu korun. Meziročně tak vzrostlo o 31,1 miliardy. Mezi úvěry poskytnutými firmám mají v členění podle původní doby splatnosti nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. Ty v lednu podle ČNB tvořily 57 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.
Zadlužení a platební morálka Čechů
Dobrá zpráva je, že i když zadlužení českých domácností roste, neroste počet takzvaných dluhů v selhání. A obecně se lepší i platební morálka u zadlužených Čechů. Ta byla podle statistik inkasní agentury EOS KSI loni nejvyšší za posledních šest let. Analytici to dávají do souvislosti s dobrou kondicí ekonomiky v posledních letech.
„Průměrná částka, kterou dlužníci splácí ze svých příjmů na své nesplacené pohledávky, se v roce 2019 zvýšila oproti předchozímu roku o 25 procent. Nárůst této částky je zřejmý především v první polovině roku,“ říká Vladimír Vachel z EOS KSI.
Podle něj loni také o šest procent vzrostla i úspěšnost dodržování dohod s dlužníky na 34 procenta. Dlužníci dle jeho slov tak přistupují zodpovědněji k úhradě svých dluhů.
„Tato zlepšení kopírují trend růstu posledních let, který lze přisoudit dobré ekonomické situaci dlužníků,“ vysvětluje zřejmý důvod.
Zároveň ale upozorňuje na rozdíly ve výši splácení dluhů i morálce splácení mezi jednotlivými kraji. Ze statistik jeho firmy vyplývá, že mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří za rok 2019 Vysočina [3 373 Kč] a Zlínský kraj [3 207 Kč]. Nejméně pak splácí v Ústeckém kraji [1 972 Kč], kde mají zároveň největší problémy se sjednáváním nových dohod s dlužníky [30 %]. Nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek byli lidé v Praze [40 %], nejméně pak v Moravskoslezském kraji [29 %].
Inflace [podle lidí] dobrá není
V souvislosti se zadlužením českých domácností není bez zajímavosti uvést i výsledky aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění [CVVM]. Ty naznačují, že se oslabuje přesvědčení, kdy se české domácnosti zadlužovaly s vědomím, že ekonomice se daří a své dluhy tak budou moci v pohodě splácet. Hlavní závěr výzkumu totiž zněl, že v ČR přibylo lidí s pocitem, že si za své příjmy mohou koupit meziročně méně věcí či služeb. Tento názor sdílí již bezmála půlka Čechů [44 %]. To je o osm bodů více než loni v lednu.
Podle dalšího zjištění se oproti loňsku u veřejnosti zhoršilo vnímání dopadů inflace. Osobně za přijatelný považuje dopad inflace pouze 47 procent dotázaných. Před rokem totéž uvedlo 51 procent lidí. Naopak podíl Čechů, kteří jej naopak pociťují jako nepřijatelný, se od té doby zvýšil o pět procentních bodů na 38 procent. Patnáct procent nedokázalo odpovědět. Dodejme, že i přes zhoršení výsledků zůstává hodnocení inflace ale stále výrazně lepší než v letech 1993 až 2001 a v letech 2013 a 2014.
Jak je kdo na tom
Jsou tu ale i další zjištění: O osm procentních bodů na 43 procent se dle průzkumu snížil počet těch, kteří tvrdí, že jsou na tom v porovnání se situací před rokem zhruba stejně. Ze zjištěných dat vyplývá, že od roku 2016 se pak nadále zvyšuje pesimismus Čechů ohledně jejich budoucích reálných příjmů.
Letos nárůst inflace očekává 64 procent lidí, to je o dvanáct bodů více než loni v lednu a o 20 bodů více než před čtyřmi lety. To, že za stejný obnos jako dnes nakoupí i příští rok, si myslí 27 procent lidí. Před rokem o tom bylo přesvědčeno 37 procent lidí a v roce 2016 dokonce polovina dotázaných. Naopak lidé, kteří si za své příjmy mohou dovolit více zboží a služeb, zůstali v menšině a podobně jako v předchozích letech jich je zhruba desetina.
–ČTK/DNA–
