Akcie v USA zažily největší týdenní propad od globální finanční krize v roce 2008. A zároveň nejrychlejší. Americký index S&P 500 propadl přes deset procent. Jde o vůbec nejrychlejší tempo v historii. Padají i evropské finanční trhy. Podle odhadů tento týden trhy celosvětově ztratily na hodnotě 116 bilionů korun [5 bil. USD].
Akcie ve Spojených státech zakončily týdenní obchodování největším propadem od globální finanční krize v roce 2008. Výprodej akcií se tento týden prohloubil kvůli obavám z možné recese způsobené rychle se šířícím koronavirem. Za celý týden index Dow Jones klesl o 12,4 procenta, Nasdaq o 10,5 procenta a S&P 500 o 11,5 procenta. Důvodem jsou dopady nemoci Covid-19 do ekonomiky. Situaci zmírnilo prohlášení šéfa americké centrální banky.
„Základy americké ekonomiky zůstávají silné. Koronavirus však představuje vyvíjející se rizika pro ekonomickou aktivitu. FED pečlivě sleduje aktuální vývoj a vyhodnocuje důsledky pro hospodářský výhled. Jsme připraveni podle potřeby využít nástroje FEDu na podporu ekonomiky,“ uvedl ve svém prohlášení Jerome H. Powell.
Analytici se domnívají, že centrální banka USA v březnu sníží úrokové sazby. Spojené státy včera oznámily další dva případy nákazy novým typem koronaviru, u nichž není jasné, jakým způsobem se nemocní infikovali. Necestovali totiž do zahraničí a nedostali se ani do kontaktu s žádnou osobou, u níž byla nemoc diagnostikována. Případy nevysvětlené nákazy byly zaznamenány ve státech Kalifornie a Oregon. Ve Spojených státech se infekce novým typem koronaviru prokázala u zhruba 60 lidí; většina z nich jsou evakuovaní cestující z lodi Diamond Princess kotvící u japonských břehů, kde se nakazily stovky pasažérů a členů posádky.
Jak si stojí finanční trhy v USA
V minusu jsou americké akciové indexy celý měsíc. Za celý únor se Dow Jones propadl o 10,07 procenta. S&P ztratil 8,41 procenta a Nasdaq 6,38 procenta. Investoři se zbavují akcií a přesouvají svůj zájem k bezpečnějším amerických státním dluhopisům. Očekávaný pokles úroků způsobil ztráty hlavně bankám a dalším finančním společnostem, které jsou citlivé na vývoj úroků. Vysoké ztráty zaznamenaly také realitní firmy a výrobci spotřebního zboží. Někteří investoři využívají pokles cen akcií jako příležitost k nákupu levnějších akcií.
„Nejistota, která se vznáší nad trhy, se zmírní pouze tehdy, pokud se objeví pocit, že to nejhorší je téměř za námi,“ uvedl stratég Prudential Financial Quincy Krosby. Do té doby podle něj nebudou investoři ochotni riskovat.
Současná rychlost 10% poklesu indexu Standard & Poor’s je na rekordu
Zdroj: Bloomberg Finance LP
Naopak ještě před větším propadem indexu Nasdaq pomohlo posílení technologických společností, jako Microsoft a Adobe. Zisky si nakonec připsaly také komunikační a energetické firmy. Na druhé straně prohlášení Powella přispělo k poklesu dolaru vůči jenu na nejnižší hodnotu za sedm týdnů. Japonský jen posílil i k euru, protože šíření onemocnění způsobené novým koronavirem v USA zvýšilo zájem o jen jako bezpečnou investici. Za celý týden pak jen k dolaru zaznamenal nejvyšší růst od roku 2017.
Vývoj na měnových trzích
Dolarový index, jenž sleduje výkon dolaru ke koši šesti světových měn, v pátek klesl o 0,5 procenta na 98,05 bodu. Euro vůči americkému dolaru posílilo o 0,3 procenta na 1,1040 USD. Dolar k jenu klesl o 1,6 procenta na 107,76 JPY a euro vůči jenu oslabilo o 1,4 procenta na 118,83 JPY.
„Náladu euru vylepšovaly především indikátory důvěry, které pozitivně překvapovaly. V průběhu pátečního obchodování se ale kurz vrátil pod hladinu 1,100 USD/EUR,“ upozornila ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Volatilní byl podle ní i vývoj kurzu koruny. Směr byl však jednoznačný, a to ke slabším úrovním. Koruna odstartovala týden na hladině 25,05 CZK/EUR. V jeho závěru se však pohybovala o téměř 40 haléřů výše. Podobně na tom byly i ostatní regionální měny.
„Společným jmenovatelem regionálního oslabování byl koronavirus a s ním spojená rostoucí riziková averze investorů,“ upřesnila.
Podle některých ekonomů se riziko koronaviru může stát impulsem pro výprodej koruny ze strany spekulativních investorů. Což by mohlo znamenat zásadní problém nejen pro Českou národní banku, ale celou tuzemskou ekonomiku.
„Pokud vyjdeme z minulých intervencí ČNB, tak na trhu, tedy v držení zahraničních investorů, je minimálně 2,5 biliónu korun. Není divu, že přes 40 % českých státních dluhopisů vlastní zahraniční vlastníci. Běžně to bývalo cca deset procent. To znamená, že výprodej dluhopisů a koruny by mohl korunu oslabit klidně i o několik korun,“ uvedl před několika dny pro Fintag.cz člen představenstva Partners investiční skupiny Martin Mašát.
„Pak si představte sazby u hypoték kolem deseti procent. Kurz koruny někde kolem 30 korun za euro a přidejte si k tomu nemožnost vyvážet a dovážet,“ upřesnil.
Jak si stojí finanční trhy v Evropě
Akcie na evropských trzích, které zažívají strmý pád od chvíle, kdy Covid-19 zasáhl Itálii, v tomto týdnu prohloubily pokles. Jejich hlavní index STOXX 600 uzavřel obchodování s poklesem 3,5 procenta a klesl hlouběji v pásmu korekce. Má za sebou největší týdenní propad od globální finanční krize v roce 2008. Stejně jako americké akcie tak směřují kvůli šíření koronaviru k největšímu týdennímu propadu od finanční krize v roce 2008.
Panevropský index STOXX 600 na konci týdne odepsal 3,54 procenta na 375,65 bodu. Navázal tak na mohutný čtvrteční pokles, kdy vstoupil do korekce. Ta se definuje jako desetiprocentní pokles z maxima za poslední rok. STOXX 600 klesl z maxima z minulé středy o 13,2 procenta.
Investoři se dál zbavují akcií spojených s cestováním, tedy leteckých společností a firem, které poskytují ubytování. Prodávají ale také těžební firmy či technologické tituly. Ztráty se většinou pohybují kolem čtyř procent.
Německé akcie v pátek podle hlavního indexu frankfurtské burzy DAX klesly o 3,86 procenta na 11 890,35 bodů, hlavní index pařížské burzy CAC 40 skončil se ztrátou 3,38 na 5 309,90 bodu. Podobné ztráty má index britských akcií FTSE 100 [3,18 procenta], akcie v Miláně podle indexu FTSE/MIB odepsaly 3,58 procenta.
Ztráty prohloubily i středoevropské trhy v čele s Budapeští a Varšavou. Akcie na pražské burze během uplynulého týdne výrazně oslabily, index PX propadl o 10,3 procenta na 977,1 bodu. Pražská burza se ocitla na nejslabší úrovni od června 2017.
Jak to vypadá na komoditních burzách
Koronavir, který ohrožuje globální ekonomiku, zasahuje i do vývoje cen komodit. Ceny průmyslových kovů výrazně klesají. Například zásoby mědi a zinku v čínských skladech podle údajů šanghajské burzy stouply dnes kvůli koronaviru nejvýše za téměř tři roky. Cena zinku tak na londýnské burze kovů LME klesla nejníže od června 2016. Cena mědi se pak propadla na nejnižší hodnotu za dva a půl týdne.
„Tlak na pokles cen kovů může v blízké budoucnosti přetrvávat. Situace v Číně se stabilizuje, ale poptávka ze stavebnictví dostatečně neoživila,“ uvedl stratég pro komoditní trhy z Bank of China International Siao Fu.
Dodal, že u cen komodit lze vidět dvojitý zásah. Jeden je způsobený náladou, která není nakloněna riskování, a druhý způsobují fundamenty, tedy opožděné obnovení stavební činnosti v Číně. A je to právě stavebnictví, které je celosvětově největším uživatelem mědi, na celkové poptávce se podílí 28 procenty. Ruský producent hliníku Rusal varoval, že virus bude mít negativní dopad na čínský trh v první polovině roku a čeká slabou poptávku a vyšší převis nabídky. Cena hliníku je na nejnižší hodnotě za posledních 40 měsíců.
Snižují se i ceny drahých kovů, v čele se zlatem. V případě zlata, které je považováno za bezpečnou investici v době nejistot, je však pokles způsoben spíše tím, že se investoři už rozhodli vydělat na jeho růstu z poslední doby, a proto jej nyní prodávají. Jinak cena zlata roste již třetí měsíc v řadě. Na začátku tohoto týdne pak stoupla na nejvyšší cenu za posledních sedm let.
Jak to vypadá na trhu s ropou
Na trhu s ropou to vypadá podobně jako na ostatních trzích pouze s tím rozdílem, že ceny ropy z obav dopadů koronaviru do ekonomiky klesají už od ledna. Za letošek tak spadly již o téměř 25 procent. Tento týden se pak dostaly k největšímu poklesu od roku 2008. Cena severomořské ropy Brent včera kolem 18:35 SEČ vykazovala pokles o 3,1 procenta na 50,53 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate [WTI] ve stejnou dobu odepisovala zhruba 4,7 procenta na 44,90 dolaru za barel.
Saúdská Arábie, největší producent v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), a několik dalších členů zvažují ve druhém čtvrtletí snížení těžby ropy až o jeden milion barelů denně. Dosavadní návrh počítal s poklesem o 600 000 barelů denně.
–ČTK/RED–
—
Dopadům koronaviru na ekonomiku a trhy se bude věnovat i další video debata ABCD investora, jehož je Fintag.cz partnerem. Hosty budou zakladatelka ADA Economics Raffaella Tenconi, člen představenstva Conseq IM Lukáš Vácha a makléř WOOD & Company Vladimír Vávra. Sledujte zde v pondělí 2. března od 16:30.
