Německá vláda zvažuje dočasné zrušení takzvané dluhové brzdy, kterou má zakotvenou v ústavě. Ta stanovuje, že nové půjčky nesmějí překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Němci téma zrušení dluhové brzdy řeší kvůli zpomalení ekonomiky a dopadům čínského koronaviru.
O plánu zrušit dluhovou brzdu tento týden informoval německý týdeník Die Zeit. Podle něj by měl plán na dočasné uvolnění německý ministr financí Olaf Scholz představit již v březnu. Důvod, proč uvolnit dluhovou brzdu, má být podpora hospodářsky slabých regionů. Ministerstvo financí zprávu nekomentovalo. Dočasné uvolnění německé dluhové brzdy se však stalo v Německu silným tématem.
„Jsem přesvědčen, že s útlumem ekonomiky musí Německo ve fiskální politice přepnout na jiný stupeň. […] Vláda musí hospodářství aktivně pomoci i za cenu zadlužení,“ uvedl generální ředitel Spolkového svazu německého průmyslu Joachim Lang.
Podle něj je doba německé rozpočtové nuly pryč. Na spekulace o zmírnění podmínek dluhové brzdy příznivě [krátkodobě] reagovaly finanční trhy. Například výnos desetiletých německých vládních dluhopisů, ač zůstal v záporném pásmu, vzrostl z minus 0,531 na minus 0,486 procenta.
Němci chtějí podpořit infrastrukturu
Podle týdeníku Die Zeit Olaf Scholz chce toto omezení dočasně uvolnit pro lokální infrastrukturní projekty, jakou jsou stavby silnic či škol. Jeho plán počítá s tím, že spolkový rozpočet převezme závazky silně zadlužených obcí, kterých je zhruba 2 500. Tím se samosprávám uvolní ruce k novým investicím do silnic, škol a nemocnic.
K případným ústavním změnám podmínek dluhové brzdy potřebuje vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové a koaličních sociálních demokratů v parlamentu dvoutřetinovou většinu, kterou ale nemá. Liberálové již možný plán socialisty Scholze kritizovali, neboť podle nich převzetí závazků velmi zadlužených obcí potrestá ty dobře hospodařící.
Na vládní CDU tlačí i opozice. Ta se však k plánu staví prozatím skepticky. Zároveň připomíná, že německý rozpočet je už pět let po sobě v přebytku.
„Jsme schopni pomoc regionům financovat, aniž bychom opustili politiku černé nuly,“ uvedl její rozpočtový analytik Eckhardt Rehberga.
Přebytek rozpočtu německé vlády byl loni navzdory slabšímu růstu německé ekonomiky nejvyšší od znovusjednocení země v roce 1990. Částečně k tomu přispěly nižší úroky z půjček. Podle předběžných údajů, které 13. 1. zveřejnilo ministerstvo financí, přebytek dosáhl 13,5 miliardy eur [340,5 mld. Kč]. Předchozí rekord byl v roce 2015, kdy přebytek činil 12,1 miliardy eur.
Problémy Evropy jsou problémy Německa
Vláda německé kancléřky Angely Merkelové doma i v zahraničí dlouhodobě čelí tlaku, aby zpomalující ekonomiku podpořila rozpočtovými výdaji. Vyšší státní výdaje, pokud se k nim Berlín opravdu rozhodne, by mohly pomoci překlenout i hospodářské následky spojené s šířením nového koronaviru.
Na evropských trzích ale obnovily prudký pokles akcie. Důvod je právě obava z rychlého šíření nového typu koronaviru. Největší ztráty proto mají akcie firem spojených s cestováním, jako jsou letecké společnosti nebo hotely. Některé významné firmy už také začínají varovat před negativními dopady koronaviru na své hospodaření.
Jinou věcí je, že dluhová brzda Německa je i silnou evropskou politickou kartou. Německo se ji snaží prosazovat na úrovni evropské i úrovni národní dalších členských států EU jako prostředek proti šíření evropské dluhové krize. Dluhovou brzdu používá například i mimounijní Švýcarsko, jehož dluhová brzda sloužila Německu jako vzor.
V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt [HDP] eurozóny i celé Evropské unie zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta. Zpomalil tak z 0,3 procenta ve třetím kvartálu a byl nejslabší za posledních sedm let. Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v únoru zrychlil na 1,7 procenta z lednových 1,6 procenta.
–ČTK/RED–
