Hospodaření státního rozpočtu [SR] skončilo v lednu a únoru schodkem 27,4 miliardy korun. Po očištění o příjmy z EU, finančních mechanismů a výdajů na evropské projekty činil deficit 22,2 miliardy korun, což je podle Ministerstva financí ČR [MF ČR] meziročně lepší výsledek o 0,4 miliardy korun. Avšak bez očištění příjmů z Evropské unie jde o nejhorší deficit státního rozpočtu za únor v moderní historii Česka.
„Oproti stejnému období minulého roku je současný výsledek horší o 7,5 miliardy korun. Na straně daňových příjmů chybělo za první dva měsíce zhruba 30,9 miliardy korun,“ vysvětluje ekonom Komerční banky František Táborský.
Saldo státního rozpočtu za leden až únor [v mld. Kč]
[Zdroj: MF ČR]
Podle něj je prohloubení schodku státního rozpočtu dáno především absencí kvartální zálohy na dani z příjmu právnických osob, která je splatná až v březnu.
„Kromě toho ale zaostávají v podstatě všechny hlavní daňové příjmy státu, což je největší změna oproti lednovému výsledku,“ uvádí.
Deficit státního rozpočtu a jeho důvody
To svým způsobem potvrdilo i Ministerstvo financí ČR [MF ČR]: „Dosavadní meziroční nárůst celkových příjmů o 11,8 miliardy korun ještě zdaleka neobsahoval všechny změny v oblasti daní plánované pro rok 2020.“
MF ČR zároveň uvedlo, že na schodku se podílel nárůst celkových výdajů, které meziročně vzrostly o 19,4 miliardy korun.
„Kromě sociálních dávek a nárůstu platů v regionálním školství dynamiku výdajů ovlivnily neinvestiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury [SFDI] a v neposlední řadě i kapitálové výdaje. Schodek rovněž prohloubilo záporné saldo financování projektů z Evropské unie ve výši 5,3 miliardy korun,“ upřesnilo MF ČR.
Podle Františka Táborského se i tak běžné výdaje vyvíjely podle plánu státního rozpočtu. Jejich struktura ale zůstává podle něj nevyrovnaná.
„Hlavní neinvestiční transfery navýšilo předfinancování některých výdajů, na druhou stranu ale stát vydal méně na platech státních zaměstnanců,“ vysvětluje.
Upřesnil, že investiční aktivita státu zůstává již tradičně na začátku roku slabá, ve srovnání s předchozími léty se ale rozjíždí rychleji.
„Celkově tak výdaje státu byly za první dva měsíce nižší o více než třináct miliard korun ve srovnání s plánem státního rozpočtu. Což ochránilo výsledný deficit státního rozpočtu od hlubšího propadu,“ dodává.
Jaké byly příjmy rozpočtu
Příjmy rozpočtu oproti lednu zvýšily tempo růstu na 5,4 procenta. Z toho daňové včetně pojistného na sociální zabezpečení na 7,5 procento. Přesto podle MF ČR nižší dynamiku celkových příjmů způsobily příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů. Ty meziročně poklesly o 5,6 miliardy korun, a zatím nerealizované efekty diskrečních změn v oblasti daňových příjmů.
I přes zpomalování tempa mezd a platů v ekonomice zůstala nejdynamičtěji rostoucím daňovým příjmem daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti [+10,4 %]. Podle úřadu dynamika mezd a platů determinovala rovněž vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení [+5,8 %].
„V nich se navíc od poloviny loňského roku promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby,“ uvedlo MF ČR.
DPH a spotřební daně
Inkaso daně z přidané hodnoty [+9,8 %] pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo na druhé straně tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února. A dále na teplo a chlad od letošního ledna. Meziroční inkaso spotřebních daní [+1,1 mld. Kč] zvýšila spotřební daň z lihu [+1,2 mld. Kč].
„Přestože sazby této daně od počátku roku vzrostly, přisuzujeme dosavadní meziroční růst, s ohledem až na téměř dvouměsíční splatnost, vlivu předzásobení,“ uvedl úřad.
Upřesnil, že zvýšení sazeb u spotřební daně z tabákových výrobků se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou projeví až během roku. Proto v počátečních měsících nelze vyloučit výkyvy v inkasu.
U daně z příjmů právnických osob, podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky, je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh [první záloha v daném roce přijde v březnu].
Příjmy SR za leden až únor [skutečnost v mld. Kč/plnění v rozpočtu po změnách v %]
DPH – daň z přidané hodnoty, SD – spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků, včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků. Také piva, vína a meziproduktů, lihu, včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny. DPPO – daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou. DPFO – daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou. Pojistné – pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám. EU/FM – příjmy z EU a finančních mechanismů. Ostatní – dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy. [Zdroj: MF ČR]
Jaké byly výdaje státního rozpočtu
Tempo růstu celkových výdajů v průběhu února zpomalilo na 8,2 %. Určující složkou byly běžné výdaje s růstem 7,5 %. Silný růst kapitálových výdajů o 32,0 % způsobil obvyklý nízký základ typický pro začátky roku.
Platy včetně souvisejících plateb [+0,5 mld. Kč], jako jsou povinné odvody zaměstnavatele, se vyvíjejí v souladu s rozpočtem. Projevuje se v nich plošné nominální navýšení platů zaměstnancům organizačních složek státu a růst minimální a zaručených mezd.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům činily 4,0 miliardy korun. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů [+2,7 mld. Kč] pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o deset procent. Dále posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče [+1,5 mld. Kč], stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy [+0,1 mld. Kč].
Objemově nejvyšší nárůst vykázaly sociální dávky [+9,1 mld.]. V jejich rámci jsou od ledna výrazně zvýšeny důchody [+6,1 mld.], rodičovský příspěvek [+1,2 mld. Kč] a příspěvek na péči [+1,1 mld. Kč].
U kapitálových výdajů jsou údaje z počátku roku nižší. To souvisí s realizací investic ve druhé polovině roku. Přesto kapitálové výdaje meziročně vzrostly [+2,0 mld. Kč].
Z ostatních položek byly na konci února meziročně vyšší neinvestiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vyplacené na běžné výdaje již v lednu [+4,0 mld. Kč]. Ostatní výdaje dosahují očekávaných objemů.
Výdaje SR za leden až únor [skutečnost v mld. Kč/plnění v rozpočtu po změnách v %]
Platy – platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu. To je bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích]. NT SS – neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům. NT VRÚÚ – neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně. NT ÚSC – neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně. To jsou hlavně dotace na platy v regionálním školství. NT PO – neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím. Sociální dávky – výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Dále vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi. Dále dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením. Ostatní NV – ostatní neinvestiční výdaje, které zahrnují především běžné provozní výdaje státu. Investice – kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu. [Zdroj: MF ČR]
Jaký je výhled
Výsledky prvních dvou měsíců letošního roku potvrdily očekávání analytiků. Tuzemská ekonomika dále zpomaluje, což se podepisuje na slabším výběru daní. Zároveň v tuto chvíli nelze vyčíslit dopad zpomalení čínské ekonomiky z důvodu šíření koronaviru, které se časem podepíše i na slabších prodejích tuzemských firem.
„V závěru roku by však státnímu rozpočtu mělo pomoci jednorázové inkaso 16,2 miliardy korun díky změně daňového řádu a posunu konkludentního vyměření. Celkově tak očekáváme, že se deficit státního rozpočtu dále zhorší na 60 miliard korun bez zahrnutí dopadu koronaviru na tuzemskou ekonomiku,“ odhaduje František Táborský.
Podle něj v přebytku zůstanou i nadále municipality a fondy sociálního zabezpečení, ačkoliv jejich příspěvek nebude tak velký jako v letošním roce [20 mld., resp. 16,5 mld. CZK].
„Očekáváme, že veřejné finance podle metodiky ESA 2010 v souhrnu vykáží letos deficit 0,1 % HDP, což by bylo poprvé od roku 2015,“ uzavírá.
–DNA–
