Stavební firmy evidují větší část pohledávek po termínu splatnosti v soukromém sektoru. Ve veřejném sektoru je to méně. Pět procent ze všech svých pohledávek považují za nedobytné. Uvedla to analytická společnost CEEC Research.
V posledních dvou letech se podle 64 procent dotázaných ředitelů stavebních firem platební morálka jejich zákazníků spíše nezměnila. Přesto více než 27 procent z nich zaznamenalo její zlepšení. Pouze devět procent ředitelů stavebních firem se domnívá, že se platební morálka zhoršila.
„Nechci nic zakřiknout, ale poslední roky je situace stabilizovaná. Pominu neochotu stavebních firem přebírat dokončené dílo a tím posunovat možnost fakturu jen vystavit. To je nešvar, který přebírají od velkých firem i střední podniky. Ale když už se faktura vystaví a zákazník přijme, tak je v toleranci dnů zaplaceno,“ říká jeden z respondentů průzkumu, jednatel společnosti Tyros Loading Systems, Ivo Luňák.
Co se týká platební morálky stavebních firem samotných, čtyři pětiny z nich hradí své závazky v termínu splatnosti [80 %]. Necelá pětina poté hradí faktury svým dodavatelům nejpozději do 30 dnů po splatnosti [18 %]. Pouze dvě procenta firem provedou úhradu více jak 30 dní po splatnosti.
Důvody pozdějšího proplacení faktur
„Platební morálka stavebních firem vůči jejich dodavatelům je z velké části zdravá. Firmy mají snahu udržovat dobré vztahy se svými spolehlivými dodavateli, a k tomu včasné proplácení svých závazků zkrátka patří,“ komentuje platební morálku stavebních firem ředitel společnosti CEEC Research Michal Vacek.
Jaké jsou důvody pozdějšího proplacení faktur ve stavebnictví
[Zdroj: CEEC Research]
Pokud jsou faktury dodavatelům uhrazeny po splatnosti, děje se tak z důvodu, že dodavatel zašle fakturu již po splatnosti [48 %]. Anebo, že je v rámci firmy dlouhý proces schvalování faktur k proplacení [36 %]. Dalším z častých důvodů je lidský faktor a zapomenutí proplacení [29 %]. Menší část firem potom faktury dodavatelům proplácí později se záměrem vylepšení svého cash flow, nebo kvůli nedostatku finančních prostředků [18 respektive 9 %].
Stavební firmy uvádí také jiné důvody neproplacení faktury, jako jsou například nedostatky ve faktuře nebo nekvalitní provedení práce či dodání nekvalitních materiálů ze strany dodavatele [17 %].
Problematická výběrová řízení
Podle stavebních firem je větší jistota proplacení pohledávky od zákazníka z veřejného sektoru často vykoupena obtížným absolvováním výběrového řízení. Jak totiž vyplývá z dalšího průzkumu panuje u stavebních firem větší nespokojenost u veřejných zakázek vypsaných veřejným investorem. Průběh těchto výběrových řízení a svoji spokojenost s nimi ohodnotily firmy pouze na 4,9 bodu z možných 10, což je o 1,6 bodu méně než v otázce spokojenosti s průběhem výběrového řízení u privátního investora [6,5 bodu z 10].
Necelá polovina stavebních firem v průzkumu přitom přiznala, že se občas rozhodne nepodat nabídku na veřejnou zakázku kvůli jejímu soutěžení pouze na cenu [44 %]. Pětina firem tomuto problému čelí často [21 %] a další pětina se se soutěžením na cenu a odmítáním zakázky z toho důvodu setkává také, ale pouze zřídka nabídku nepodá [21 %]. Pouze desetina potom podává nabídku vždy [14 %].
I z toho důvodu se téměř tři čtvrtiny dotázaných firem shodují na tom, že by měla být stanovena maximální váha cena ve výběrových řízeních u veřejné zakázky [72 %]. Podle odpovědí ředitelů stavebních firem by měla tato váha ceny být stanovena na 64 procent.
Téměř všechny stavební firmy se shodují na tom, že by ve veřejných zakázkách měly být zvýhodněné české firmy [60 % je pro plné zvýhodnění, 27 % pro částečné). Tento pocit nesdílí pouze desetina firem [13 %].
Kmenoví zaměstnanci a výběrová řízení
V této souvislosti pak i upozorňují na problematiku podílu kmenových zaměstnanců pro účast na veřejných zakázkách. Podmínku určitého podílu kmenových zaměstnanců pro účast na veřejných zakázkách by uvítaly dvě třetiny dotázaných ředitelů stavebních společností [65 %]. Podle nich by podíl kmenových zaměstnanců měl být stanoven minimálně na 55 %. Více jak třetina ředitelů je proti zavedení takové podmínky [35 %]. Podle nich by tímto mohly být znevýhodněny malé firmy. V současné chvíli disponují dotázané firmy z 88 procent právě kmenovými zaměstnanci. Zbylých 12 procent tvoří zaměstnanci agenturní.
–RED–
