Všichni čeští občané, kteří se vracejí z pobytu v Itálii, budou muset strávit dva týdny po příjezdu v karanténě. A to na základě zákonného opatření, které vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. To znamená náklady pro firmy i pro stát.
Lidé s trvalým pobytem v České republice, kteří se vracejí z Itálie, mají [od soboty 7. 3. 2020] povinnost se bezprostředně po návratu do ČR nahlásit u svého praktického lékaře. A to telefonicky nebo jiným vzdáleným způsobem bez osobního kontaktu. Praktičtí lékaři mají za povinnost rozhodnout o karanténě, a to na dva týdny. Pokud lidé nejsou u praktika zaregistrováni, tak se musí ozvat jakémukoliv praktikovi. V současnosti v Itálii podle dostupných informací pobývá okolo 16 500 českých občanů.
„Vyhodnotili jsme situaci a dohodli jsme se na tomto opatření vzhledem k výraznému rozšíření onemocnění Covid-19 na území Itálie. Tam jsou asi čtyři tisíce případů, a je tu skutečnost, že dominantní počet nakažených osob v ČR se nakazil při pobytu na území Itálie,“ uvedl premiér Andrej Babiš [ANO].
Lidé, kteří se budou cítit zdraví a budou chtít v dnech karantény dále pracovat, mohou požádat zaměstnavatele o přidělení práce z domova. Premiér Andrej Babiš zaměstnavatele vyzval, aby v této mimořádné situaci zaměstnancům vycházeli vstříc. Stejně tak vyzvala Hospodářská komora ČR [HK ČR] firmy, aby respektovaly rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o ochranných opatřeních.
„Pokud to firmám provozní podmínky dovolí, měly by umožnit pracovníkům vracejícím se z Itálie práci z domova po dobu 14 dnů. Je nezbytné ostatní zaměstnance i občany co nejefektivněji chránit před rizikem nákazy,“ uvedl prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.
Peníze za karanténu po pobytu v Itálii
Karanténa patří podle zákoníku práce mezi překážky v práci. Osoby v karanténě mají nárok na nemocenskou dávku. Stejně jako u nemoci při ní za první dva týdny vyplácí náhradu výdělku zaměstnavatel. Poskytuje pracovníkovi 60 procent základu jeho průměrné mzdy či platu. Plnění se vztahuje na pracovní dny či svátky, kdy by člověk pracoval. Pokud by karanténa trvala déle než dva týdny, zaměstnancům s nemocenským pojištěním by začala pak posílat dávku z nemocenského pojištění Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Živnostníci by nemocenskou při delší karanténě dostali, pokud si platí nemocenské odvody.
Nárok na náhradu odměny mají v prvních dvou týdnech karantény i lidé, kteří pracují na dohodu. Při stanovení částky se vychází z rozvržení týdenní pracovní doby, které zaměstnavatel předem v dohodě určil. Pokud by v karanténě skončili po školní cestě do Itálie školáci do deseti let, může s nimi zůstat rodič doma. Zaměstnavatel ho musí v práci omluvit. Pracovník má pak nárok na ošetřovné. I to činí 60 procent základu příjmu.
Co se rozumí karanténou
Karanténou se rozumí především oddělení zdravé osoby od ostatních osob s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. Za porušení karantény hrozí ze zákona o ochraně veřejného zdraví pokuta až tři miliony korun. Pokud se prokáže výskyt nemoci, má praktický lékař právo karanténu prodloužit o dalších 14 dnů. Předseda Sdružení praktických lékařů ČR [SPL ČR] Petr Šonka uvedl, že praktičtí lékaři současnu situaci zvládnou. Také ale vyzval, aby se na ně lidé přestali obracet s žádostmi o vypsání neschopenky i jen kvůli nepatrnému podezření na nemoc Covid-19.
Podle mimořádného nařízení musí lidé lékaře informovat bezprostředně po návratu z pobytu v Itálii, ten je musí do karantény poslat. Při tom vystavuje e-neschopenku. Pracovat po jejím vypsání v pracovní neschopnosti ale podle předpisů není možné.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly mohou firmy či instituce vyjít pracovníkům vstříc a mohou je nechat doma kvůli překážce na své straně, aby bránily šíření nemoci. Pak mají zaměstnanci nárok na svůj průměrný výdělek.
Zaměstnanci v karanténě musí dodržovat stanovená pravidla. Musí být v izolaci na daném místě, a to třeba doma. Firmy to mohou zkontrolovat. Pokud by lidé ustanovení porušili, nemuseli by peníze od zaměstnavatele dostat.
600 milionů v Covid úvěru
Stát oznámil, že se bude angažovat v případech těch českých firem, na které tvrdě dopadla současná nákaza koronavirem SARS-CoV-2. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu [MPO] má být celková finanční podpora pro podnikatele 600 milionů korun. Bude-li třeba, částka se případně navýší až na jednu miliardu. Ve své podstatě se jedná o bezúročný tzv. Covid úvěr [tak se jmenuje i název podpůrného programu] od Českomoravské záruční a rozvojové banky [ČMZRB].
„Pomoc se má týkat podniků, které kvůli nákaze přišly o obchodní zakázky v Itálii nebo v Číně, také dopravců kvůli poklesu přeprav, nebo podnikatelů, kteří doplatili na zrušení veletrhů. Půjde o 650 tisíc až 15 milionů korun pro jeden subjekt,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček [za ANO].
Program má podle něj podnikatelům pomoci s výpadkem financí, tedy cashflow. Zjednodušeně by mělo jít o „rychlé peníze“, které by státní ČMZRB při splnění stanovených podmínek poskytla. Návrh programu mimo jiné počítá s ročním odkladem splátek a splatností dva roky. O programu má jednat vláda. Žádosti o podporu by měla posuzovat komise složená z expertů ministerstva a ČMZRB.
Podpora podniků z Covid úvěru by se mohla týkat situace, kdy například dojde k nařízení karantény v podniku. Zpozdí se plnění nebo se zruší obchodní kontrakty kvůli opatřením, která souvisejí s koronavirem. Více zde.
Další výdaje kvůli cestovním kancelářím
Asociace českých cestovních kanceláří a agentur [AČKA] oznámila, že bude s příslušnými ministerstvy jednat o opatřeních k okamžité ekonomické úlevě pro cestovní kanceláře a agentury. To potvrdil jak vicepremiér a ministr Karel Havlíček, tak výkonná ředitelka AČCKA Tereza Picková. Stát podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové [za ANO] připraví návrhy, jak firmám a živnostníkům z oboru cestovního ruchu pomoci například odložením splácení daní.
Cestovní kanceláře v současné době řeší enormní počet žádostí o storna, především na zájezdy do Itálie. Bezplatná storna by byla podle Terezy Pickové likvidační pro všechny cestovní kanceláře. Itálie je z evropských zemí novým typem koronaviru zasažena nejvíce. Eviduje bezmála čtyři tisíce případů a více než 150 mrtvých.
Asociace mimo jiné žádá zajištění pojistného produktu pokrývajícího rizika a náklady spojené s vyšší mocí. Dále v souvislosti s novým koronavirem požaduje, aby státní správa vydávala cestovní doporučení na konkrétně vymezenou lokalitu, nikoliv na celý region.
–ČTK/RED–
