Dluh obyvatel ČR loni dosáhl celkem 2,45 bilionu korun. Meziročně tak stoupl o 134,9 miliardy korun [+5,8 %]. I tak byl loňský růst zadlužení obyvatelstva nejnižší od roku 2015. Důvod? Ubylo lidí s hypotékou a úvěry na bydlení. Na druhé straně přibylo lidí, kteří si k hypotéce sjednali i spotřební úvěr.
Nižší růst celkového dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním [BRKI] a Nebankovním registru klientských informací [NRKI] úzce souvisí s pomalejším růstem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Ten tvoří 80 procent veškerého dluhu obyvatel České republiky a koncem roku 2019 dosahoval 1,95 bilionu korun. Meziročně tak vzrostl o 103,3 miliardy korun, tedy o 5,6 procenta. To je nejnižší přírůstek od konce roku 2015.
„Růst dluhu u lidí s hypotékou a úvěrů ze stavebního spoření byl nejrychlejší před dvěma lety. Konkrétně ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2017. Od té doby růst postupně zpomaluje,“ říká výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací [BRKI] Lenka Novotná.
Počet lidí s úvěrem na bydlení se meziročně snížil o dvanáct tisíc a počet úvěrových smluv o 15 tisíc. Za poklesem stojí klesající zájem o úvěry ze stavebního spoření, u kterých loni došlo meziročně k poklesu o 31 tisíc klientů.
„Za poslední čtyři roky se počet klientů s úvěrem ze stavebního spoření snížil o 130 tisíc, zatímco počet lidí s hypotékou vzrostl o 137 tisíc,“ říká Lenka Novotná.
Detail trhu s úvěry na bydlení
Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací obecně trh s úvěry na bydlení loni rostl nejpomaleji za čtyři roky. Koncem roku 2019 mělo hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření 1,11 milionu lidí. To je o dvanáct tisíc [1,1 %] méně než koncem roku 2018. Jde tak o první meziroční pokles počtu klientů s úvěrem na bydlení od konce roku 2015 a nejnižší počet od konce roku 2014.
„Počet lidí s úvěrem na bydlení byl v posledních letech poměrně stabilní a každým rokem o několik tisíc lidí rostl. Na konci roku 2018 jsme zaznamenali vůbec největší počet klientů, a to 1,12 milionu. Loni však jde už o pokles o dvanáct tisíc klientů, který se může zdát jako nevýznamný, je to poprvé, kdy se jejich počet meziročně snížil,“ vysvětluje Lenka Novotná.
Za poklesem podle ní stojí hlavně snižující se zájem o úvěry ze stavebního spoření. Totiž zatímco ještě na konci roku 2015 mělo hypoteční úvěr 580 tisíc lidí a 607 tisíc lidí úvěr ze stavebního spoření, loni mělo hypotéku 718 tisíc lidí a úvěr ze stavebního spoření „jen“ 497 tisíc lidí. To znamená, že počet osob s hypotečním úvěrem vzrostl o 24 % [+ 137 000], zatímco počet osob s úvěrem ze stavebního spoření klesl o 21 procent [+ 130 tisíc].
Úvěry na spotřebu spolu s hypotékou
Objem dluhu, který není vázaný na bydlení a kam tedy spadají především spotřebitelské úvěry, dosáhl na konci roku 2019 výše 498 miliard korun. To je o 31,5 miliardy korun [+6,8 %] více než na konci roku 2018.
Počet lidí s dluhem na spotřebu se meziročně zvýšil o 72 tisíc [+3 %] na 2,46 milionu a byl vůbec nejvyšší od konce roku 2014, tedy za posledních pět let. Statistiky navíc ukázaly nejen růst počtu lidí s úvěrem na spotřebu, ale i růst počtu lidí, kteří čerpají souběžně úvěr na spotřebu a úvěr na bydlení.
„Naopak počet lidí, kteří mají pouze úvěr na bydlení, klesl. Určitá část klientů využila k financování bydlení nejen hypotéku či úvěr ze stavebního spoření, ale vypomohla si i krátkodobým úvěrem, který však pro tento typ financování není úplně vhodný a může pro dlužníky v budoucnu představovat riziko,“ tvrdí výkonný ředitel [NRKI] Jiří Rajl.
Lidé své úvěry lépe splácejí
Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací loni došlo k dalšímu snížení objemu nespláceného dluhu. Ten dosahoval koncem roku 30,8 miliardy korun. To bylo o 3,7 miliardy méně než o rok dříve. Jeho pokles tak oproti minulým letům mírně zpomalil.
Objem nespláceného dluhu na spotřebu dosahoval 22,3 miliardy korun, meziročně o 2,1 miliardy korun [-8,7 %] méně. Objem nespláceného dluhu určeného na bydlení dosahoval 8,4 miliardy korun a meziročně se snížil o 1,5 miliardy, tedy o 15,4 %.
Podstatně se snížil také počet lidí, kteří měli problémy se splácením svých úvěrů. Hypotéky a úvěry ze stavebního spoření nesplácelo 16 301 lidí. To je o 21 procent méně než před rokem. Úvěry na spotřebu nesplácelo 207 685 tisíc lidí. To je o 18 procent [-45 094 lidí] méně než koncem roku 2018.
„Vývoj platební morálky u klientů s dluhy na spotřebu byl v uplynulých letech výrazně odlišný od vývoje u úvěrů na bydlení. Tam v posledních čtyřech letech zaznamenáváme nepřetržitý pokles počtu nesplácejících klientů, který přitom stále zrychluje. U úvěrů na spotřebu počet klientů v problémech ještě v roce 2016 rostl. V roce 2017 začal stagnovat a teprve v průběhu roku 2018 začal jejich počet klesat,“ uzavírá Jiří Rajl s tím, že meziroční pokles počtu nesplácejících klientů byl u úvěrů na spotřebu nejrychlejší ve druhém a třetím čtvrtletí 2019, kdy dosahoval 22 procent.
–DNA–
