Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] potvrdila páteční slova premiéra Andreje Babiše [ANO]. Letošní schodek nebude 40 miliard korun, ale 200 miliard korun. Alespoň pro tuto chvíli. Peníze si vláda půjčí na finančních trzích. Jako kompenzaci škod Ministerstvo financí ČR [MF ČR] zvažuje i vracení daně z příjmu podnikatelům.
„Máme startovací pozici mnohem lepší než před krizí 2008 a 2009. Máme stále zdravé veřejné finance, nízké zadlužení, přebytkové zdravotní pojištění, přebytkové municipality. Takže naše pozice na to, abychom si mohli půjčit, je [pozice],“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [na obrázku, pozn. red.].
Podle ní Česko letos čeká nejnižší objem splátek předchozích dluhů od roku 2010. To znamená, že může navýšit státní schodek. Alena Schillerová tím de facto potvrzuje svou dlouhodobě uváděnou tezi, že Česká republika má dostatečný „finanční polštář“, aby se mohla zadlužit nebo na dluh investovat.
Státní dluh země v poměru k hrubému domácímu produktu [HDP] loni meziročně klesl z 30,5 procenta na 29 procent. Konkrétně o 43 miliard korun [12,1 p. b.]. Loni došlo u státního dluhu i k úspoře na úrocích. A to ve výši 1,2 miliardy korun. Česká republika má i relativně solidní hodnocení u renomovaných ratingových agentur.
Vydání nových státních dluhopisů, aby mohl stát uhradit vyšší schodek státního rozpočtu, ovšem zvýší státní dluh. Podle poslance za TOP 09 Miroslava Kalouska přitom ne o málo, ale skokově: „Protože vláda nevytvořila žádné rezervy, tak si na to všechno budeme muset půjčit, tedy skokově zvýšit státní dluh, a zadlužíme budoucí generace.“
Státní dluhopisy již nyní pod tlakem
„V případě, že by státní rozpočet opravdu dosáhl deficitu 200 miliard korun, jednalo by se tak o nejvyšší deficit v historii. S těmito vyhlídkami již počítají i finanční trhy. České státní dluhopisy se v posledních dnech dostaly pod tlak a investoři se jich zbavují,“ vysvětluje ekonom Komerční banky František Táborský.
Podle něj desetiletý výnos státního dluhopisu vzrostl za poslední týden o 70 bazických bodů a tento trend bude pravděpodobně pokračovat.
„I tak se však výnosy státních dluhopisů drží z historického hlediska na velmi nízké úrovní. V kombinaci s vysokým ratingem země a nízkým zadlužením nebude problém pro MF ČR vydat nové státní dluhopisy na pokrytí deficitu státního rozpočtu,“ dodal.
Vyšší schodek: Nutnost přijmout zákon
Pro zvýšení schodku státního rozpočtu je potřeba přijmout nový zákon. Ministryně Alena Schillerová proto už na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.
„Mám připravený návrh s deficitem 200 miliard korun a počítám s posílením nemocenského pojištění. Nevíme, kolik budou náklady krize, tak bych posílila i kapitolu rozpočtové rezervy a vláda by hlasovala o každém mimořádném výdaji,“ uvedla v České televizi [ČT].
Vláda tento týden již schválila, že stát by měl doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Uhradí ho také lidem, kteří se doma starají o starší či postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Živnostníci s dětmi od šesti do 13 let pak dostanou nově ošetřovné 424 korun na den. Návrh nového zákona dostane v úterý ke schválení Sněmovna. Doplacené ošetřovné by mohlo získat 190 000 lidí. Stát by to mělo stát 2,7 miliardy korun. Součástí zákona je i závazek firmám, jež mají uzavřené provozy kvůli preventivním opatřením či jsou v karanténě, uhradit mzdy pro jejich zaměstnance.
Pomoc živnostníkům, firmám a podnikům
Alena Schillerová dále pokračuje v aktualizaci takzvaného liberačního balíčku, v němž by po odložení daně z příjmu odložila i zpětně platbu daně z nabytí nemovitosti, a to do konce července. Mělo by se to týkat i již odevzdaných podání. Cílem je omezit fyzické návštěvy lidí na finančních úřadech. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] připravuje i rozšíření promíjení dalších sankcí a poplatků. MF ČR fakticky posunulo účinnost závěrečné fáze EET o tři měsíce a to do 1. srpna. Během této doby bude Finanční a Celní správa postupovat s maximální tolerancí a plnit pouze poradní funkci.
Firmy by také mohly podle Aleny Schillerové umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně například z loňského zisku. Podle současných pravidel mohou ztrátu umořovat následujících pět let.
„Chci umožnit, aby tu ztrátu mohli podnikatelé i fyzické osoby uplatnit zpětně ze zisku z předchozích let, například 2018 nebo 2019. Firmě by tak vznikl nárok na vrácení daně a pomohlo by to tu firmu revitalizovat a pomoci v příštím roce k tomu ekonomickému rozvoji,“ uvedla.
Toto opatření ale vyžaduje podle ministryně změnu zákona. Daň ze zisku, tedy z příjmu činí u fyzických osob a zaměstnanců 15 procent, u právnických osob 19 procent.
Odložení záloh na zdravotní a sociální pojištění
Alena Schillerová také podpoří odklad záloh podnikatelů na zdravotní a sociální pojištění na půl roku. Při vyúčtování pojištění, které budou muset podnikatelé udělat příští rok, pak chce platbu minimálního pojištění podnikatelům odpustit.
„Budu podporovat, abychom šest měsíců nepožadovali zálohy na zdravotním a sociálním pojištění. Budu také podporovat, abychom i v následujícím roce, kdy se bude předkládat vyúčtování, tak to minimální pojištění bychom měli odpustit,“ uvedla.
Upozornila, že zdravotní pojišťovny jsou v přebytku 60 miliard, a že by se tak i ony mohly na podpoře ekonomiky v tomto smyslu podílet. Další zvažované opatření podle ministryně jsou kompenzace firmám, které musely omezit nebo zavřít výrobu.
„Musíme ale přesně nadefinovat podmínky,“ dodala.
Fakt je, že v tomto případě vláda stále ještě hledá konečný mix opatření. Mezi celková opatření vlády při podpoře ekonomiky a snaze udržet zaměstnanost podle ministryně patří například i kurzarbeit pro otevřené provozy [vláda neschválila, pozn. red.].
Dále pak již zmíněná náhrada mzdy pro uzavřené provozy, odpuštění pojistného u podnikatelů, zmíněný liberační balíček, rozšíření ošetřovného, bezúročné úvěry Covid pro podnikatele od Českomoravské záruční rozvojové banky [ČMZRB]. Ta je bude poskytovat ve spolupráci s komerčními bankami. Vláda tak chce rozpůjčovat cca 10 miliard korun.
Kolik to bude stát
Podle ekonomů lze budoucí škody koronaviru SARS-CoV-2, včetně toho, jak skutečně vysoký bude schodek státního rozpočtu, těžko odhadovat. Jsou závislé na tom, jak dlouho bude boj s nákazou trvat, jak se dopady infekce promítnou do struktury globální i domácí ekonomiky. S jedním s prozatím nejčernějších scénářů [při trvání krize po dobu dvou měsíců] ovšem přišel hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Podle něj by česká ekonomika letos mohla klesnout o deset procent. Podle Davida Marka propad ekonomiky bude provázet rychlý růst počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent hrubého domácího produktu [HPD].
Podle vicepremiéra a ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [za ANO] ale je stále ještě brzy na seriózní odhady vývoje ekonomiky v důsledku šíření koronaviru. Podle něj bude záležet i na tom, jak ekonomické dopady zvládnou jiné země.
„Zatím to jsou vše naprosto předčasné prognózy, pracujeme s mnoha scénáři, ale na seriózní odhady je brzy. […] Nezáleží jen na tom, jak to zvládneme v ČR, ale v celé Evropě, USA a jak rychle se vzpamatuje Čína,“ dodal.
V případě úspor a snaze nezvyšovat schodek státních rozpočtu více, než je nutné, se Alena Schillerová již domluvila s ministrem obrany Lubomírem Metnarem [za ANO], že by ministerstvo letos odložilo nákupy za zhruba tři miliardy korun. Dále také plánuje snížit o 1,5 miliardy korun výdaje na jízdné důchodců a studentů. V roce 2019 stály slevy jízdného pro studenty a důchodce 5,78 miliardy korun.
–ČTK/RED–
