Bankovní rada České národní banky [ČNB] dnes [26.3.] schválila mimořádná opatření proti Covid-19 a jeho dopadům do ekonomiky. Zároveň snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Základní sazbu rada naposledy snížila na mimořádném jednání 16.3., a to o půl procentního bodu.
Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Cíl dnešního rozhodnutí bankovní rady je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. ČNB zdůraznila i připravenost reagovat na nadměrné výkyvy kurzu. A to v souladu s režimem řízeného plování kurzu koruny.
„Všechna případná opatření měnové politiky mohou být přijata kdykoliv to bude potřeba, a to i na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady,“ uvedla ve svém prohlášení ČNB.
Koruna na samotné rozhodnutí ČNB v podstatě nereagovala. Zásadní pohyb přišel až při tiskové konferenci ČNB, kde banka avizovala ochotu tlumit excesivní výkyvy kurzu koruny.
„To zapůsobilo na korunu jako jistá verbální intervence a česká měna posílila skokově o 20 haléřů na 27,23 korun za euro. Akcie na ČNB vůbec nereagovaly, velké snížení sazeb se očekávalo a bylo plně zahrnuto v kurzech akcií,“ uvedl portfolio manažer WOOD & Company Radim Krejčí.
Klesla i lombardní a diskotní sazba
ČNB dnes snížila i lombardní sazbu, a to o 0,75 procentního bodu na dvě procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada snížila z 0,75 procenta na 0,05 procenta.
„Nadále však platí, že samotné snížení úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současných mimořádných opatření, a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Podle partnera poradenské společnosti Moore CZ Petra Kymličky budou mít opatření ČNB pozitivní vliv jen na některé firmy, které postihla opatření proti Covid-19. A to ještě se zpožděním.
„Mnoho firem navíc dramaticky omezila investice, což dopad tohoto kroku ČNB dále redukuje. Co je však opravdu potřeba a co bude fungovat, jsou okamžitá, přímá a konkrétní opatření. Zejména pomoc při zajištění financování ve spolupráci s komerčními bankami. Každý den je pro firmy i živnostníky cenný,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane i nadále ve hře debata o dalším snížení úroků. To dnes potvrdila i sama ČNB ve svém prohlášení: „S ohledem na mimořádnost současné situace bankovní rada avizuje svoji připravenost dále snížit úrokové sazby. I přijmout opatření k řešení případných likviditních problémů v českém finančním sektoru.“
Snížení proticyklické rezervy
Bankovní rada přijala i další opatření ke stabilizaci ekonomiky i bankovního sektoru. S platností od 1. dubna 2020 snížila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,00 %. Důvod podle ČNB je, že v důsledku výskytu koronavirové nákazy a souvisejících preventivních opatření nicméně dojde k výraznému útlumu ekonomické aktivity. Ten se dle ČNB s vysokou pravděpodobností nepříznivě promítne do kvality úvěrového portfolia institucí.
„Za této situace je postupné uvolňování vytvořené proticyklické kapitálové rezervy jedním z opatření, která mohou – v kombinaci s odkladem výplaty dividend avizovaným ze strany bank – podpořit schopnost bank financovat bez výrazného narušení reálnou ekonomiku,“ uvedla ve svém prohlášení bankovní rada.
Podle bankovní rady je tuzemský bankovní sektor jako celek schopen se vyrovnat s důsledky i významně nepříznivého ekonomického vývoje. Přesto je ČNB připravena proticyklickou kapitálovou rezervu v případě nárůstu neočekávaných ztrát bankovního sektoru plně uvolnit.
Mimořádná opatření proti Covid-19
Aktuálně se v souvislosti s ČNB také diskutuje možnost, aby mohla nakupovat státní dluhopisy s delší než roční splatnosti od více subjektů. To prosazuje vláda. Ta chce prostřednictvím nákupů od soukromých finančních subjektů ze strany centrální banky, financovat náklady na úhrady dopadů preventivních opatření proti Covid-19.
Sama centrální banka návrh, který je prosazován již od roku 2016, okomentovala ve svém prohlášení takto: „Česká národní banka se bude i nadále pohybovat v mantinelech svého zákonného mandátu. Bankovní rada je nicméně přesvědčena, že rozšíření množiny finančních nástrojů a přípustných protistran Česká národní banky by výrazně přispělo k udržení finanční stability.“
Výhled do budoucna
Centrální banka dále oznámila, že po celý letošní rok očekává silnou ekonomickou recesi. Podle ní by již očekávané výrazné snížení zahraniční ekonomické aktivity i inflace již samo o sobě mělo silný vliv na vývoj české ekonomiky. Nad to ale mají mimořádné poptávkové a cenové dopady do domácího hospodářství i opatření české vlády proti šíření Covid-19.
„Všechny tyto skutečnosti povedou k útlumu české ekonomiky a snížení inflace. Pokles zahraniční poptávky a vliv domácích opatření ústí do silné recese tuzemské ekonomiky. V ní domácí ekonomika setrvá pravděpodobně po celý zbytek letošního roku,“ uvedla ve svém prohlášení bankovní rada.
To bude podle centrální banky působit silně protiinflačně. Kurz koruny, který v návaznosti na zhoršený výhled ekonomiky a vlivem paniky na finančních trzích výrazně oslabil, bude protiinflační. Tedy bude protirůstové dopady koronavirové epidemie částečně kompenzovat.
–ČTK/DNA–
