Sněmovna včera [25.3.] odmítla projednat ve zkráceném jednání vládní novelu zákona o České národní bance [ČNB]. Ta centrální bance umožní nakupovat státní dluhopisy s delší než jednoroční splatností. Součástí návrhu je i rozšíření množství subjektů, s nimiž bude moci ČNB obchodovat. Podle poslanců takzvané kvantitativní uvolňování aktuálně není problém legislativní nouze.
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] dnes [26.3.] na tiskové konferenci vlády uvedla, že iniciovala schůzku se zástupci opozičních stran, na kterém společně projednají podobu návrhu zákona. To proto, aby byl návrh zákona ve sněmovně schválen ve zkráceném jednání.
—
Podle předsedy Asociace pro kapitálový trh ČR [AKAT ČR] Martina Řezáče je takzvané kvantitativní uvolňování již po několik let standardním nástrojem efektivní měnové politiky všech největších centrálních bank. A nejenom těch největší. Podobné kroky nyní zvažují či již dokonce zavádějí i jiné centrální banky v regionu [např. v Chorvatsku či Rumunsku].
„Za trh lokálních správců aktiv a investičních společností považujeme tuto novelu za krok správným směrem. Podpoří domácí kapitálový trh a celý obor kolektivního investování. Ostatně podobné kroky již v minulosti uvedly v život významné centrální banky de facto po celém světě,” říká Martin Řezáč.
Dodává, že v době, kdy i v důsledku pandemie dochází k vysoké kolísavosti kapitálových trhů a panickým výprodejům aktiv, je funkční trh státních dluhopisů nutnou podmínkou jeho dlouhodobého úspěšného fungování. A to nejen podílových fondů, ale i sektoru penzijních fondů, pojišťoven či stavebních spořitelen. Státní dluhopisy historicky slouží jako zdroj pohotové likvidity a nástroj úrokového řízení.
„Jsme toho názoru, že přítomnost centrální banky na trhu státních dluhopisů významným způsobem zvýší právě likviditu. Pomůže i snížit transakční náklady. Z čehož budou nejvíce profitovat drobní podílníci. Zároveň tento krok přispěje ke snížení výnosů dlouhodobých dluhopisů. Čímž podpoří i následné oživení ekonomiky,” tvrdí Martin Řezáč.
Úspěšný prodej dluhopisů
I když se parlament odmítl zabývat vládním návrhem uvolnit ČNB ruce pro nákup státních dluhopisů, už jen zpráva o tom, že vláda tento krok prosazuje, právě vládě prospěla. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] včera [25.3.] ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 53,4 miliard korun. Plán byl dvanáct miliard korun.
„Za vysokým zájmem investorů stálo nedávné zlevnění státních dluhopisů a aktuální oznámení možných nákupů státních dluhopisů centrální bankou. Už jen to, že ČNB k takovému kroku může přistoupit, uklidnilo investory a zesílilo poptávku po českých státních dluhopisech,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.
Podle něj včerejší aukce státních dluhopisů zaznamenala enormní poptávku investorů, čehož využilo ministerstvo financí a zajistilo si finanční prostředky v rekordním celkovém objemu 53,4 mld. Kč.
„Aukcí tak pokrylo ministerstvo zhruba třetinu svých výpůjčních potřeb, pokud počítáme s deficitem státního rozpočtu ve výši 200 miliardy korun,“ upřesnil.
Nejvíce se prodával státní dluhopis se splatností v roce 2023 v objemu 37,7 miliardy korun. Čímž několikanásobně přesáhl rekordní objemy aukcí v roce 2008. Výnosy státních dluhopisů v posledních dvou dnech opět klesají. To proto, že v minulých týdnech zaznamenaly nárůst rizikové prémie z důvodu zhoršení obrázku veřejných financí.
Úspěšný prodej pokladničních poukázek
Následující den [26.3.] MF ČR trhlo další rekord. Tentokrát s emisí ročních pokladničních poukázek. A to v objemu 68,5 miliardy korun s výhodným výnosem 1,25 %. Ministerstvo přitom ještě na začátku týdne počítalo s tím, že v druhém čtvrtletí bude emitovat 100 miliard státních dluhopisů a 100 miliard pokladničních poukázek. Příslib nákupů státních dluhopisů centrální bankou však zvýšil zájem investorů o české státní cenné papíry a umožnil ministerstvu realizovat svůj plán dříve a za výhodnějších podmínek.
„Za poslední týden tak získalo ministerstvo skrze emisi státních dluhopisů, pokladničních poukázek a jejich přímých prodejů z portfolia MF přibližně 70 % celkového plánovaného deficitu,“ upřesnil František Táborský.
Podle schválené novely zákona o státním rozpočtu by letos měly celkové daňové příjmy státního rozpočtu bez pojistného na sociální zabezpečení činit 762,9 miliardy korun. Proti původním plánům jsou tak nižší o 55,7 miliardy korun. Schodek rozpočtu tak [prozatím] stoupne ze 40 na 200 miliard korun. MF ČR počítá s propadem daně z příjmů právnických osob o 29,3 miliardy korun. Dále počítá s poklesem příjmů u daně z příjmů fyzických osob o 9,9 miliardy korun. U DPH o 8,5 miliardy a u spotřebních daní o 7,5 miliardy korun.
ČNB a kvantitativní uvolňování: druhé kolo
Návrh, který by České národní bance umožňoval takzvané kvantitativní uvolňování, Poslanecká sněmovna odmítla zařadit na program k projednání ve zkráceném jednání. Vrátit by se k němu měla již v polovině dubna. Dodejme, že ČNB byla s MF ČR na této novele dohodnuta. Což na svém twitterovém účtu potvrdil i premiér Andrej Babiš [ANO].
Aktuální novela přitom vychází z původní komplexní novely zákona o ČNB, která je v Poslanecké sněmovně před 2. čtením. Novela má umožnit rozšíření palety nástrojů měnové politiky. A také okruhu subjektů, s kterými může ČNB uzavírat obchody na volném trhu.
Podle vyjádření mluvčí centrální banky Markéty Fišerové již stávající znění zákona o ČNB centrální bance umožňuje od bank nakupovat a bankám prodávat státní dluhopisy. A to bez ohledu na jejich splatnost. Pokud jde o ostatní cenné papíry, zákon o ČNB omezuje ČNB na obchody na peněžním trhu. Tedy na obchody s nástroji se splatností do jednoho roku.
„Novela má ČNB umožnit obchodovat na trhu s nástroji s delší splatností. A s dalšími protistranami včetně například pojišťoven, penzijních společností či dalších institucionálních investorů,“ upřesnila Markéta Fišerová.
Ne nákupy přímo od vlády
Novela zákona upravující operace ČNB na volném trhu nemá vliv na zákaz měnového financování. To znamená, že možnost ČNB nakupovat na primárním trhu vládních dluhopisů, tedy přímo od vlády, není předmětem ani původního, ani současného návrhu novely zákona o ČNB.
„Schválení novely má vytvořit prostor, aby ČNB mohla v případě potřeby k plnění svých úkolů vstoupit na sekundární trh jakýchkoli finančních instrumentů. Včetně vládních dluhopisů. O toto Česká národní banka usilovala již od roku 2016. A to právě proto, aby byla připravena na podobné mimořádné situace. Jakým čelíme nyní v souvislosti s epidemií koronaviru,“ uzavřela Markéta Fišerová.
–DNA–
