Systém zdravotního pojištění letos počítal s výdaji okolo 350 miliard korun, které současná krize ještě nejspíše navýší. Současně ale přijdou výrazné výpadky v příjmech v řádech desítek miliard. Ty budou muset zřejmě přitéct ze státního rozpočtu, tvrdí zdravotní pojišťovny. To znamená z platby za státní pojištěnce.
„Současné hospodaření bylo postavené na dobu konjunktury, se kterou se nyní nejspíš na několik let rozloučíme. Pro letošek se dá saldo částečně vyrovnat díky rezervám, v příštím roce to už možné nebude a bude muset přijít systémové řešení,“ popisuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich.
Podle něj náklady přímo spojené s pandemií zatím není možné vyčíslit, už nyní je ale zřejmé, že se předběžně budou pohybovat nejméně v řádu stovek milionů korun. Zásadní problém však nastane na příjmové straně. Vypadne přinejmenším osm miliard korun za odpuštěné zálohové platby od OSVČ. Ovšem to může být dle jeho slov jen začátek mnohem významnějšího výpadku.
„Negativní faktory fungují bohužel společně a vzájemně se prohlubují – neplánované výdaje související s koronavirem jsou jedna věc, tou druhou je pak zpomalení ekonomiky jako celku a pokles plateb zejména od zaměstnavatelů, ale i od živnostníků,“ dodává.
Co očekává největší zdravotní pojišťovna
Klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] je zhruba 60 procent obyvatel. V letošním roce pojišťovna na péči plánovala vydat 208 miliard korun. Příjmy měla mít 210 miliard. VZP ČR nyní ale očekává, že příjmy, které tvoří zejména výběr pojistného, letos klesnou asi o sedminu. Ve svých odhadech podle předsedkyně správní rady, poslankyně a šéfky sněmovního zdravotního výboru Věry Adámkové [za ANO], nyní počítá s poklesem o 31 miliard korun. Její odhad přitom potvrdil i ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek.
„Pokud nedojde k významné změně situace v ČR, je VZP ČR připravena rok 2020 zvládnout. Příští rok je otázka,“ uvedl.
Pojišťovna, respektive stát, se tak podle něj bude muset rozhodnout, v jakém rozsahu budou zachované zdravotní služby a kde se vezmou zdroje.
„Musíme si vybrat buď restriktivní rozpočet, nebo posílení příjmů,“ upřesnil.
VZP ČR nyní počítá s poklesem příjmů z výběru pojistného od zaměstnavatelů za zaměstnance zhruba o 24 miliard korun a o cca sedm miliard korun od živnostníků. Vychází z predikce Ministerstva financí ČR [MF ČR]. To v současné situaci s poklesem ekonomiky o 5,5 procenta.
Roli ve financování hraje i plánovaná péče
Pojišťovna má v současné době podle Zdeňka Kabátka rezervy zhruba 24 miliard korun a další jednotky miliard je možné uvolnit z jiných fondů. Jen za letošní rok do rezervního fondu přibylo 2,5 miliardy. Další peníze zdravotní pojišťovny ušetří na plánované péči, která je nyní odkládána. I když ani to není jisté, protože nemocnice s příjmy za plánovanou péči počítají ve svých rozpočtech a zároveň jim rostou náklady na zvládání infekce Covid-19.
V této věci jde přitom o miliardy korun. VZP ČR počítá, že platby za plánovanou péči poklesnou asi o sedm miliard. Nemocnice se na druhé straně obávají, že se kvůli snížení produkce běžných výkonů dostanou do finančních problémů.
„Není možno garantovat, že nemocnice nepřijde ani o korunu. Je předčasné bavit se o podprodukci, jestli to budou stovky milionů nebo miliardy. Nikdo z nás neví, jak dlouho bude nouzový stav trvat,“ uvedl Zdeněk Kabátek.
O vyúčtování péče je podle něj možné se bavit až v době, kdy bude jasné, jak se produkce poskytovatelů péče, tedy nemocnic, ordinací, ale třeba také laboratoří, změnila. Podle Věry Adámkové ale i tak zálohové platby zůstanou v plné výši.
Navýšení platby za státní pojištěnce: 3,5 mld. Kč?
Pokud MF ČR odhadlo propad příjmů jen od OSVČ kvůli odpuštění minimálních záloh na zhruba 8,5 miliardy korun pro všech sedm zdravotních pojišťoven na trhu, podle Ladislava Friedricha ze Svazu zdravotních pojišťoven největší zásah do financování zdravotní péče bude mít výpadek příjmů od zaměstnavatelů na zdravotní pojištění. Ten se zatím odhaduje na minus 40 miliard korun.
„I když i tato částka se ještě zpřesní podle toho, jak moc bude česká ekonomika nakonec zasažena. Rozhodně se zvýší nezaměstnanost a mnoho plátců pojistného přejde do kategorie státních pojištěnců s nízkou platbou,“ uvádí Ladislav Friedrich.
Podle něj tak řešení pro příští rok a pro rok 2022 bude věcí jednání a politických rozhodnutí. Tím se opět pozornost obrací na nutnost navýšení plateb za státní pojištěnce.
„Pokud ale nechceme přistoupit ke snížení úhrad poskytovatelům péče, systém se bez státní pomoci neobejde,“ dodává s tím, že postkoronová situace může být i příležitostí k zefektivnění českého zdravotního systému.
Dodejme, že zdravotní pojišťovny „státní pomocí“, kterou vedle prezidenta zaměstnaneckých a oborových pojišťoven nepřímo zmínil i ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek, myslí zejména navýšení plateb ze státního rozpočtu za takzvané státní pojištěnce. Což jsou senioři, matky na rodičovské dovolené, děti, studenti a další. Státních pojištěnců je zhruba 5,9 milionu. Letos stát za každého z nich odvádí 1 067 korun měsíčně. Sněmovna aktuálně projednává návrh na zvýšení těchto plateb ve výši cca 3,5 miliardy korun. V minulosti vláda dokonce uvažovala o snížení růstu plateb za státní pojištěnce. To však bylo před krizí Covid-19.
–DNA/ČTK–
