Státní rozpočet hospodařil za první tři letošní měsíce s deficitem 44,7 miliardy korun. Oproti stejnému období loni je výsledek horší o 35,5 miliardy korun. Větší deficit státního rozpočtu byl pouze v roce 2010 jako dozvuk globální hospodářské krize. Deficit státního rozpočtu měl výrazný propad přitom již letos v únoru.
Hospodaření státního rozpočtu v 1. čtvrtletí roku skončilo deficitem ve výši 44,7 miliardy korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 41,6 miliardy korun. Podle MF ČR rostoucí tempo výdajů rozpočtu [13,0 % z únorových 8,2 %] a současně klesající tempo jeho příjmů [3,6 % z únorových 5,4 %] je již částečně odrazem zmíněných přijatých opatření vlády.
„Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu [+6,9 mld. Kč]. Jen v samotném březnu představovaly nákupy materiálu 5,3 mld. Kč [+3,8 mld. Kč],“ uvedlo ve své tiskové zprávě MF ČR.
Saldo státního rozpočtu za leden až březen [v mld. Kč]
[Zdroj: MF ČR]
Zdaleka ale nejde pouze o výdaje na nákup ochranných zdravotnických pomůcek, které stát nejdříve do Číny vyvezl formou pomoci, aby je následně formou nákupu z Číny zase přivezl. Jedná se zejména o faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a její zaplacení z 1. dubna na 1. července. Příjem rozpočtu z daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky se v průběhu března meziročně propadl o 36 % [-2,1 mld. Kč] a březnové inkaso daní z příjmů právnických osob z meziročního hlediska stagnovalo.
„Ačkoli hlavní dopady vládních opatření pro boj s koronavirem ve státním rozpočtu očekáváme až v následujících měsících, již březnový výsledek naznačuje drtivý pokles daňových příjmů,“ říká analytik Komerční banky František Táborský.
Odložení některých lhůt se nejvíce podepsalo na inkasu daně z příjmu fyzických osob. Negativní dopad je podle něj vidět i na dani z přidané hodnoty.
„I po navýšení plánovaného deficitu ve státní kase chybí 10,9 miliardy z titulu nižšího inkasa daní. Před snížením očekáváných příjmů by to bylo až 31 miliardy,“ uvedl.
Jaký byl vývoj příjmů státního rozpočtu
Podle MF ČR i přes zpomalování tempa růstu mezd a platů v ekonomice zůstala nejdynamičtěji rostoucím daňovým příjmem daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti [+9,9 %]. Dynamika mezd a platů determinovala rovněž vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení [+4,3 %]. V nich se navíc od poloviny loňského roku promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby a mírně již také březnové opatření, které umožnilo OSVČ odklad záloh na sociální a zdravotní pojištění.
Inkaso daně z přidané hodnoty [+5,9 %] pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Inkaso daně z přidané hodnoty ale bylo i tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února a na teplo a chlad od letošního ledna. Inkaso na měsíční úrovni [-3,7 %] podle MF ČR již bylo zřejmě ovlivněno pandemií koronaviru a souvisejícími daňovými opatřeními.
Pozitivní vývoj zaznamenalo inkaso spotřebních daní [+7,7 %]. To bylo ale zapříčiněno růstem inkasa spotřební daně z tabákových výroků [+21,2 %]. Prozatím je toto odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou projeví až během roku.
Příjmy státního rozpočtu za leden až březen rozpočtu
Skutečnost [v mld. Kč] Plnění [v % rozpočtu po změnách] 
Graf1: stDPH – daň z přidané hodnoty; SD – spotřební daně; DPFO – daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné – pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. EU/FM – příjmy z Evropské unie; Ostatní –dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.
Jaký býl vývoj výdajů státního rozpočtu
Tempo růstu celkových výdajů v průběhu března vzrostlo na 13,0 %. Určující složkou byly objemově výraznější běžné výdaje s růstem 11,6 % [+41,5 mld. Kč]. Silný růst kapitálových výdajů o 42,2 % [+6,9 mld. Kč] způsobil částečně obvyklý nízký základ typický pro začátky roku.
„Celkové běžné výdaje se vyvíjejí i nadále v souladu s plánem státního rozpočtu. Jejich struktura však zůstává nevyrovnaná. Nejzajímavější položkou jsou v tuto chvíli neinvestiční nákupy, které odhalují více než pět miliard korun utracených pouze v březnu za ochranné pomůcky a další materiál v souvislosti s koronavirem,“ vysvětluje František Táborský.
Podle něj vyšší výdaje souvisely také s transfery finančních prostředků do krajů a obcí. Hlavním důvodem ale bylo spíše navyšování platů pedagogických pracovníku než boj s epidemií. Vzhledem k vyšší březnové částce tak lze čekat naopak nižší výdaje v budoucnu. Opačným případem však jsou platy státních zaměstnanců, na které šlo o 14 mld. méně, než s čím počítá plán rozpočtu.
Co říkají data MF ČR
Neinvestiční transfery územním rozpočtům [+7,5 mld.] odráží pokračující prioritu vlády orientovanou na regionálního školství. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů [+6,1 mld. Kč] pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách. Dále pak 10%, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče [+1,6 mld. Kč], stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy [+0,3 mld. Kč].
„Objemově nejvyšší nárůst vykázaly sociální dávky [+15,1 mld. Kč]. V jejich rámci jsou od ledna výrazně zvýšeny důchody [+9,7 mld.], rodičovský příspěvek [+2,4 mld. Kč] a příspěvek na péči [+1,6 mld. Kč]. Výplata dávek nemocenského pojištění zatím vzrostla o 1,0 miliardu korun,“ uvedlo v tiskové zprávě MF ČR.
Kapitálové výdaje meziročně výrazně vzrostly [+6,9 mld.]. Opatření státu k zabránění šíření pandemie měly dopad i na zvýšené investiční nákupy a související výdaje, které v samotném březnu dosáhly 2,2 mld. Kč [+1,3 mld. Kč].
Z ostatních položek byly na konci března meziročně vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury [SFDI] vyplacené na běžné i investiční výdaje [+7,4 mld. Kč]. Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+6,3 mld. Kč) v sobě zahrnují například růst dotací pro vysoké školy [+2,8 mld. Kč] nebo zvýšenou podporu výzkumu, vývoje a inovací realizovanou prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR [+2,2 mld. Kč]. Ostatní výdaje dosahují očekávaných objemů.
Výdaje státního rozpočtu za leden až březen
Skutečnost [v mld. Kč] Plnění [v % rozpočtu po změnách]
Platy – platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu. NT SS – neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím. NT ÚVR – neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně. NT ÚSC – neinvestiční transfery územním rozpočtům. NT PO – neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV – ostatní neinvestiční výdaje, které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU. Investice – kapitálové výdaje.
Jaký bude další vývoj státního rozpočtu
Podle analytiků již březnová data potvrzují, že největší propad státního rozpočtu uvidíme až v dalších měsících. Klíčový podle nich bude červnový výsledek, který bude chudší o pololetní zálohy na dani z příjmu právnických osob. Ty v minulém roce činily přibližně 40 miliardy korun. MF ČR počítá nově s deficitem 200 miliardy korun.
„Rizika však vidíme jednoznačně směrem k hlubšímu deficitu. Podle nás je současný odhad daňových příjmů stále příliš optimistický, na druhou stranu vidíme jako problematickou realizaci některých státních výdajů, zejména na investiční straně rozpočtu. Výsledek však bude nejvíce záviset na délce vládních opatření a schválení dalších výdajových změn,“ uvedl František Táborský.
Dodejme, že vzhledem k vysoké poptávce investorů po státních dluhopisech si Ministerstvo financí ČR za poslední dva týdny obstaralo prostřednictvím aukcí a operací na sekundárním trhu finanční prostředky v objemu 245,4 miliardy korun [od začátku roku 274,8 mld. Kč]. Podle analytiků bude muset ministerstvo letos získat až 410 miliard korun na pokrytí 200 miliardy deficitu státního rozpočtu, splátek starších dluhopisů a úvěrů a dalších výdajů spojených s řízením státní kasy.
Přípravy na rok 2021
S aktuálním vývojem státních financí souvisí i další důležitá informace. Vláda v rámci novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zvýšila pro příští rok strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Cílem je podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerová [za ANO] umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP. Ministryně uvedla, že v plánu vlády je závazek snížit navýšená čtyři procenta znovu na 0,75 procenta v roce 2028.
–DNA–
