Vláda 1.4. na svém mimořádném jednání schválila novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ta jí uvolňuje ruce zvýšit státní strukturální deficity pro roky 2021-2027 o více než 1 % vůči hrubému domácímu produktu [HDP]. Vládou schválený návrh ovšem kategoricky odmítá Národní rozpočtová rada [NRR].
Návrh vlády spočívá v možnosti vytvořit již v příštím roce fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši 4 procent HDP. V následujících letech by pak veřejné finance byly konsolidovány podle nařízení Rady EU č. 1466 z roku 1997 meziročně o půl procentního bodu. Díky tomu bude Česká republika do roku 2028 opět plnit střednědobý rozpočtový cíl. Ekonomika tak nebude podle Ministerstva financí ČR [MF ČR] destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.
„Všechny členské státy se musejí potýkat s následky šíření nákazy koronavirem. Evropská komise proto přistoupila k aktivaci obecné únikové klauzule z pravidel o Paktu o stabilitě a růstu. Tím umožnila členským státům dočasně rozvolnit fiskální pravidla. I my tuto možnost využíváme, abychom se vyhnuli bolestivým škrtům a zvyšování daňové zátěže,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].
Argumentuje tím, že ČR patří mezi nejlépe hospodařící země Evropské unie. Sektor vládních institucí hospodařil v loňském roce s přebytkem 0,3 % HDP. Celková výše zadlužení veřejných financí v minulém roce dosáhla 30,8 % HDP.
„Jsem sice ministryní financí, ale současně i místopředsedkyní vlády pro ekonomiku. A právě nyní je podle mého názoru ta nejvhodnější situace, kdy je třeba léta přebytkového hospodaření a snižování dluhu zúročit k překonání této bezprecedentní krize. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice jednoznačně zmírníme,“ uvedla ministryně financí.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti není nutné měnit
Národní rozpočtová rada s návrhem nesouhlasí. Upozorňuje na to, že v případě nyní očekávaného prudkého propadu ekonomiky návrh vládě umožní výrazně restriktivní nastavení fiskální politiky letos a v příštím roce. Což podle ní s největší pravděpodobností vyvolá opětovnou hospodářskou recesi. Rada má ale i další výhrady.
„NRR souhlasí s tím, že si stávající situace žádá mimořádná opatření jak co do rozsahu, tak co do rychlosti jejich přijímání. […] Současné znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti svým 1% limitem strukturálního salda fiskální prostor vlády neomezuje,“ uvádí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Důvod je existence několika institutů, které zákon obsahuje, a které umožňují fiskální politice vhodně reagovat na mimořádné situace spojené s významnými ekonomickými problémy, aniž by byla 1% limitem vázána. Proto je podle NRR ukotvení maximální hodnoty strukturálního deficitu pro rok 2021 na čtyři procenta nadbytečné. Podle ní vláda má již nyní k dispozici institut jednorázových a přechodných opatření, která jsou při stanovování výdajových rámců zohledňována.
„Pokud vláda potřebuje v určitém časově ohraničeném období ekonomiku stabilizovat snížením příjmů [např. slevy na pojistné], či zvýšením výdajů [např. časově omezený dávkový program pro OSVČ], může o předpokládaný rozsah těchto opatření překročit maximální hodnotu strukturálního salda stanovenou zákonem,“ vysvětluje Eva Zamrazilová.
Obdobně podle ní může vláda postupovat i při aplikaci takzvaných únikových ustanovení.
„Jedná se například o výdaje vzniklé na základě nouzového stavu či výdaje související s očekávaným významným zhoršením ekonomického vývoje,“ upřesňuje.
Kam půjdou peníze z navýšeného dluhu
Národní rozpočtová rada dále uvádí, že zákony nejen v oblasti fiskálních pravidel by měly být univerzálně platné. Neměly by, je-li to možné, zohledňovat každou specifickou situaci novými paragrafy. Zvlášť, když se mají vztahovat pouze k určitému období či jednomu roku. A navíc za situace, kdy to není nutné. Což je podle Evy Zamrazilové případ i současného návrhu na změnu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
„Ani v situaci, kdy je prioritou zdraví občanů, není takovéto rozvolnění fiskální politiky v následujících sedmi letech nutné. Navíc není zaručeno, že zvýšený fiskální prostor bude využit pouze pro výdajová a příjmová opatření vztahující se k eliminaci ekonomických dopadů koronavirové krize. Hrozí tak popření smyslu pravidel rozpočtové odpovědnosti a neopodstatněné otevření prostoru pro nárůst zadlužení sektoru veřejných institucí,“ upozorňuje Eva Zamrazilová.
Dodává, že stávající situace vyžaduje především rychlost a akceschopnost. Na druhou stranu ale podle ní není možné v režimu legislativní nouze přijímat za každou cenu zásadní změny. Zvlášť takové, které nejsou nezbytně nutné k překonání krize. Varuje i před neefektivním zacílením vynaložených prostředků.
„Vláda nemá neomezené prostředky a jednotlivá opatření je proto nezbytné zaměřovat tam, kde buď zabrání významným sociálním problémům spojeným například s krachy podniků, živnostníků či propouštěním, nebo přinesou značný pozitivní stimul tuzemské ekonomice,“ říká Eva Zamrazilová.
Zároveň poukazuje i na praxi vlády, která svá klíčová rozhodnutí v mnoha případech nekonzultuje se stranami, jichž se týkají. Což je i tento případ změny. To, že vláda svůj záměr neavizovala, natož konzultovala s NRR, která ze zákona dohlíží na dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti, považuje minimálně za nevhodné.
–DNA–
