Ministerstvo financí ČR [MF ČR] stanovilo novou predikci vývoje české ekonomiky pro letošní a příští rok. Letos počítá s propadem českého hrubého domácího produktu [HDP] o 5,6 procenta. K nejhlubšímu poklesu by mělo dojít v oblasti zahraničního obchodu a u investic do fixního kapitálu.
Nižší by podle MF ČR měla být i spotřeba domácností. Avšak už v druhé polovině letošního roku by se měla kondice české ekonomiky, její aktivita, podle odhadů MF ČR, zlepšit. Příští rok by pak mohlo dojít, jak uvádí MF ČR, k ekonomickému růstu ve výši 3,1 procenta.
„Makroekonomická predikce je zatížena řadou rizik, jež v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Nejvýznamnějším rizikem je pochopitelně šíření nového typu koronaviru. Hospodářskou aktivitu by mohlo negativně ovlivnit i nastavení budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií nebo napětí v mezinárodních obchodních vztazích. Mezi vnitřní rizika patří vývoj na trhu nemovitostí a v automobilovém průmyslu,“ uvádí ve svém výhledu MF ČR.
Hlavní makroekonomické indikátory podle nové predikce MF ČR
[Zdroj:MF ČR]
V souvislosti s automobilovým průmyslem, který je pro českou ekonomiku dominantní, pak upozorňuje na riziko silné procykličnosti tohoto odvětví, exportní orientaci a závislost na dodavatelských řetězcích.
„Ve středním až dlouhodobém horizontu rizika prohlubují strukturální změny, k nimž v automobilovém průmyslu patrně dojde kvůli postupnému zpřísňování emisních norem. V případě jejich neplnění budou výrobci vystaveni vysokým pokutám,“ uvádí MF ČR.
Přechod na alternativní druh pohonu si podle úřadu ale vyžádá enormní investice do vývoje technologií, do strojů a zařízení či do infrastruktury. Lze také očekávat dopad na zaměstnanost, dodavatelsko-odběratelské vztahy či ceny energií.
Méně práce, nižší výdělky, problémy se splácením
Podle MF ČR kvůli ekonomickému propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci by letos měla klesnout zaměstnanost. To znamená, že by měla narůst míra nezaměstnanosti. MF ČR ale předpokládá, že vyššímu dopadu recese na nezaměstnanost by kromě vysokého počtu volných pracovních míst i v Česku zaměstnaných cizinců měla bránit i přijatá vládní opatření hospodářské politiky. Přesto se ekonomická situace podle MF ČR výrazně promítne i do dynamiky výdělků. A to zejména v roce 2021, kdy by průměrná reálná mzda měla dokonce klesnout.
V této souvislosti pak MF ČR upozorňuje na hlavní rizika. Tím prvním je vysoká dynamika hypotečních úvěrů v předchozích letech. Uvádí, že spolu s faktory, které limitují nabídku rezidenčních nemovitostí, tento vývoj přispěl k výraznému nárůstu cen bytů a jejich určitému nadhodnocení. Kombinace dluhového financování rezidenčních nemovitostí a rychlého růstu jejich cen představuje makroekonomické riziko, které by se při očekávaném propadu ekonomiky a případné cenové korekci mohlo začít materializovat.
„Vzhledem k tomu, že se mnoho domácností v důsledku pandemie koronaviru potýká s přinejmenším dočasným výpadkem části, nebo dokonce veškerých příjmů, připravila vláda ČR zavedení šestiměsíčního moratoria na splácení hypoték a spotřebitelských i podnikatelských úvěrů,“ uvádí MF ČR.
Dodává, že i tak by ale domácnosti nemusely být schopny po skončení moratoria splácet, zejména pokud by se hospodářský útlum výrazněji projevil ve vývoji na trhu práce.
Predikci průměrné míry inflace v roce 2020 zejména vlivem cenového vývoje na počátku tohoto roku MF ČR zvýšilo na 3,2 procenta. V roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory, a inflace by tak v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,6 procenta.
Dopady propadu české ekonomiky do státního rozpočtu
Podle MF ČR se současná situace významně promítne i do hospodaření státu. Hluboký propad ekonomické aktivity s sebou přinese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů.
„Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 4,1 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Z pohledu strukturálního salda by expanzivní fiskální politika měla vést k deficitu 2,0 procenta HDP. Predikce počítá s růstem dluhu na úroveň 35,2 procenta HDP,“ uvedlo MF ČR.
Výrazně deficitní hospodaření sektoru vládních institucí ve výši −4,1 procenta HDP půjde především na vrub ústřední vlády, konkrétně státního rozpočtu.
Podle MF ČR rovněž poprvé od roku 2015 lze očekávat záporné saldo fondů sociálního zabezpečení [zdravotních pojišťoven]. Daňové příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení by měly podle úřadu meziročně poklesnout o 3,3 procenta. Největší propad lze očekávat u výnosu daně z příjmů právnických osob [−20,9 %]. V případě daně z příjmů fyzických osob MF ČR očekává meziročně o téměř 10 procent nižší výnos. Ten podle úřadu vychází primárně z dopadů mimořádných opatření v období pandemie.
Minus 5,6 procenta v tom lepším případě
V makroekonomické predikci MF ČR dle svého prohlášení pracuje se scénářem, že se v Evropě podaří ve 2. čtvrtletí 2020 situaci s šířením koronaviru zvládnout. A následně bude ekonomická aktivita pozvolna oživovat.
„Šok do agregátní poptávky i nabídky by tedy měl být pouze dočasný a jednorázový, přesto se však česká ekonomika hluboké recesi nevyhne,“ uvádí MF ČR ve své predikci, jejíž kompletní znění zveřejnilo formou PDF na svých stránkách.
V opačném případě by byl hospodářský propad oproti scénáři této Makroekonomické predikce výrazně hlubší. Navíc by v některých ekonomikách mohlo dojít k materializaci rizik souvisejících například s jejich vysokým zadlužením. Či se situací v bankovním sektoru.
–RED–
