Zatímco koncem března osm procent podnikatelů v šetření Hospodářské komory ČR [HK ČR] uvedlo, že nejsou schopni splácet své závazky vůči zaměstnancům a dodavatelům. V dubnu se s finančními problémy může potýkat až 37 procent živnostníků a firem. Vyplynulo to z dat poskytnutých HK ČR jejími členskými firmami.
Podle analýzy HK ČR téměř každá třetí firma přitom už byla nucena rozpustit veškeré své finanční rezervy. Nemají tedy na účtu rezervní peníze, které měly připravené na nenadálé situace. Nejčastěji se to týká živnostníků a firem v oborech, které jsou postiženy nařízením vlády přímo. Tedy cestovního ruchu a restauračních služeb.
„Máme proto obavu, zda peníze od státu dorazí k zaměstnavatelům rychle, aby je mohli zaměstnancům vyplatit v řádném výplatním termínu,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Alarmující je, že podle nových dat HK ČR v současnosti zvažuje propustit zaměstnance více než čtvrtina všech zaměstnavatelů. Ve zpracovatelském průmyslu to je dokonce více než každá třetí firma.
K propouštění zaměstnanců kvůli vládním krokům přitom už přistoupilo sedm procent zaměstnavatelů. Hlavně v restauračních službách a v cestovním ruchu. Potíže ale mají již i průmyslové podniky, které začaly rovněž propouštět.
Hrozí druhotná platební neschopnost
Varovným signálem podle HK ČR je i fakt, že více než čtvrtina firem již byla nucena zpozdit některé platby [v restauračních službách dokonce 40 %]. Což se negativně promítne do celého dodavatelsko-odběratelského řetězce.
„To bude dominovým efektem připravovat o příjmy tisíce větších či menších živnostníků a firem. Navíc v květnu nebude moci splácet své závazky dalších 26 procent živnostníků a fiem. To znamná, že 63 procent firem již bude v platební neschopnosti. Podnikatelský sektor tak bude již v podstatě zcela paralyzován,“ dodal Vladimír Dlouhý.
Prezident HK ČR v souvislosti s programem Antivirus připomněl, že stále na trhu působí důležité firmy, které z různých důvodů musí udržovat nepřetržitý provoz. Například sklárny nebo hutě, i když na něm ztrácí. Na takové firmy se ale nevztahuje žádná z kompenzací programu Antivirus.
„I proto Hospodářská komora vyvíjí tlak na zavedení zvláštního režimu i pro tuto skupinu firem postižených důsledky pandemie a vládních opatření k jejímu zamezení,“ upřesnil.
Další problém u živnostníků a firem se čekají
První příspěvky státu se v programu Antivirus dostanou k zaměstnavatelům na základě elektronické komunikace. Tedy poté, co zaměstnavatelé z tenčících se vlastních zdrojů nebo z bankovní půjčky vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvedou odpovídající pojistné za měsíc březen.
V žádném případě přitom neplatí, že stát zaměstnavateli uhradí veškeré mzdové náklady. I po získání příspěvku zaměstnavatel uhradí 20 procent mzdových nákladů např. při karanténě zaměstnance nebo 40 procent v případě vyvolaných hospodářských potíží [např. není odbyt nebo chybí vstupní suroviny]. To však platí jen pro firmy s nižšími mzdami, pokud firma zaměstnává lidi s nadprůměrnými mzdami, bude sama muset hradit i mnohem více než zmíněných 20 nebo 40 procent, protože maximální příspěvek státu je odvozen od průměrné mzdy v celé ekonomice.
Hospodářská komora proto minulý týden vyzvala zaměstnavatele, aby se zapojili do její celostátní iniciativy Zachraň práci!. Zaměstnavatelům umožňuje, aby zaměstnance namísto propouštění dočasně přidělili jinému zaměstnavateli. První poptávky a nabídky zaměstnavatelů začali dispečeři přijímat na bezplatné lince 800 222 121 a na WorkLinks.com. Do projektu se k dnešnímu ránu zapojilo už 408 zaměstnavatelů, kteří nabízejí a poptávají k dočasné „zápůjčce“ 3 580 zaměstnanců.
Průmyslová produkce v únoru
Dodejme, že podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] průmyslová produkce v Česku již v únoru meziročně poklesla o 0,9 procenta. A to především z důvodu poklesu produkce v energetickém průmyslu. Ten pokračoval i v odvětví těžby a dobývání. Ve váhově nejvýznamnější zpracovatelském průmyslu produkce naproti tomu meziročně vzrostla o 0,3 procenta.
„To bylo dáno zejména nárůstem výroby v automobilovém průmyslu, který tak kompenzoval pokles produkce v průmyslu strojírenském. Únorová data průmyslové produkce však zatím nic neříkají o dopadech preventivních opatření proti šíření koronavirové infekce, která byla zavedena v průběhu března. Lze tak očekávat, že březnová čísla ukáží na výrazný pokles průmyslové výroby, a to v prvé řadě vlivem přerušení produkce v automobilovém průmyslu,“ říká analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Připomíná, že z preventivních důvodů produkci 19.3. přerušili výrobci Škoda Auto a TPCA, které 23.3. následoval Nošovický Hyundai. U všech přerušení výroby i nadále trvá.
A dále: Hodnota nových průmyslových zakázek se v únoru meziročně snížila o 3,1 procenta. To souviselo s poklesem zakázek ze zahraničí, jejichž hodnota se snížila o 5,5 procenta. Hodnota nových zakázek z tuzemska naopak pokračovala v meziročním růstu, a to o 2,8 procent. Z odvětvového úhlu pohledu tak nárůst hodnoty nových zakázek v automobilovém průmyslu více než kompenzoval jejich pokles v průmyslu strojírenském.
Zatímco počet pracovníků v odvětví průmyslu v únoru poklesl o 2,4 procenta, jejich průměrná mzda stále slušně rostla o 6,8 procenta.
–RED–
