Nezaměstnanost v březnu činila 3 %. Úřad práce ČR [ÚP ČR] v březnu evidoval 225 678 uchazečů o zaměstnání. To je o 1 691 méně než v únoru a o 1 375 osob méně než před rokem. Na úřad práce se přesto již hlásili kvůli krizi Covid-19 pracovníci z pohostinství, cestovního ruchu, automotive a pendleři.
V březnu se na ÚP ČR nově přihlásilo 35 714 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo 206 113 dosažitelných uchazečů. Nezaměstnanost v březnu tak činila 3 procenta. To je stejně jako v únoru. Jde o nejnižší březnovou nezaměstnanost od roku 1997. Tehdy bylo bez práce 199 597 lidí.
„O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří pracují v pohostinství, ve službách a v cestovním ruchu. […] Obdobná situace nastává v oblasti automobilového průmyslu a u subdodavatelů působících v této oblasti. Hlásí se i ti, kteří pracovali ve výše uvedených oborech v zahraničí, např. v Rakousku, Itálii, SRN či Švýcarsku. Jsou mezi nimi i pendleři,“ shrnuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.
Během března zaznamenal ÚP ČR v souvislosti se situací kolem koronaviru zvýšený zájem zaměstnanců i OSVČ o informace k možné evidenci. Mezi těmi, kteří kvůli omezením přerušili v březnu svou činnost, byli i OSVČ, většinou drobní podnikatelé a řemeslníci.
Počet lidí, kteří se nakonec na Úřad práce ČR přihlásili, byl meziročně o 3,8 % vyšší. Meziměsíčně o 6,1 %. Žádost o zprostředkování zaměstnání a zavedení do evidence podalo 35 714 lidí. Nejvíce nově příchozích ohlásil Moravskoslezský kraj [4 666], v rámci okresů pak Praha [3 218]. Nejméně nových uchazečů evidoval ÚP ČR v předchozím měsíci v Karlovarském kraji [1 233] a z hlediska okresů na Jindřichohradecku [141].
Nezaměstnanost v březnu: Co říkají ekonomové
„Stagnace na hladině tří procent znamená mírný nárůst po sezónním očištění o 0,1 – 0,2 procentní body, což je s ohledem na situaci, kdy velké množství služeb přerušilo zcela činnost, některé podniky hlásí propouštění a mnoho živnostníků v lepším případě přerušilo živnost, zanedbatelný nárůst,“ uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Dodal, že s ohledem na vývoj statistik v zahraničí trh očekával horší čísla. Na otázku, proč nezaměstnanost nevzrostla, říká, že hypotéz je mnoho. Svou roli mohla podle něj sehrát různá administrativní zpoždění anebo přirozená zpoždění, kdy Češi z různých důvodů na úřad práce nepospíchají. Navíc za situace, kdy byl trh práce před pandemií velmi napjatý. Takže se nabízí hypotéza, že by lidé našli novou práci okamžitě.
„Mnoho lidí si vybralo i možnost zůstat v ošetřování či v neschopnosti. Domníváme se také, že značnou roli mohla sehrát nejistota ohledně toho, jakou podporu dostanou OSVČ. Také je možné, že jde o chybu výpočtu, která v tomto nelehkém období může nastat snáze než jindy,“ vysvětlil Michal Brožka.
Upřesnil, že je jen otázkou času, kdy i český trh práce podobně jako v ostatních evropských zemích vykáže výrazné zhoršení.
„Zajímavé bude nyní sledovat, jak se vyvíjí ostatní statistiky trhu práce, které mají jinou metodiku. Rozdíly by mohly být veliké,“ dodal.
Co dál říkají statistiky
Zaměstnavatelé nabízeli v březnu prostřednictvím ÚP ČR 342 287 volných pracovních míst. Z toho 11 295 v rámci dohod mimo pracovní poměr. To je na dohodu o provedení práce [DPP] nebo dohodu o pracovní činnosti [DPČ]. Celkem 79 963 volných míst bylo takzvaně „bez příznaku“ pro cizince. U dalších 262 324 pozic [77 %] zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí.
Jak už bylo uvedeno – během března se na ÚP ČR nově přihlásilo 35 714 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 2 040 osob, meziročně pak vyšší o 1 302 uchazečů. Z evidence naopak odešlo 37 405 uchazečů o zaměstnání [ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání]. To je o 1 078 více než v únoru a o 11 371 méně než v předchozím roce. Novou práci získalo 27 626 lidí.
V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v březnu 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 82 333 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,5 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 20,5 % – celkem 46 232. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 448 dnů. V uplynulém měsíci bylo bez práce 112 420 žen [49,8 % z celkového počtu nezaměstnaných] a 34 755 osob se zdravotním postižením [15,4 % z celkového počtu nezaměstnaných].
Ke konci března evidoval ÚP ČR celkem 342 287 volných pracovních míst, což je o 9 337 méně než v únoru a o 2 956 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze [77 251], ve Středočeském [64 397], v Plzeňském [36 470], Jihomoravském [26 453] a Pardubickém [25 087] kraji.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 82 942 lidí, tj. 36,8 % všech uchazečů vedených v evidenci [únor 2020 – 39,8 %, březen 2019 – 36,3 %]. Nezaměstnaní pobírali v průměru 8 181 Kč. O rok dříve vyplácel ÚP ČR podporu 82 480 uchazečům o zaměstnání.
Nezaměstnanost: O jaké profese je zájem
Současná situace vyvolala větší poptávku po určitých profesích. Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví, v logistice, e-shopech a dále kvalifikované řemeslníky, řidiče, analytiky a vývojáře softwaru.
Zaměstnavatelé měli v březnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, zemědělské a lesní dělníky, montážní dělníky, pomocné dělníky ve výrobě. Dále pak o uklízeče, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, kuchaře, zedníky nebo pomocné manipulační pracovníky. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.
–RED–
