Více než tři čtvrtiny českých exportérů mají kvůli pandemii covid-19 problémy se zahraničními zakázkami. Téměř pětina firem přišla o všechny své stávající zahraniční zakázky, přes 61 procent exportérů se pak potýká s jejich úbytkem. Pro proexportní ekonomiku, jako je ta česká, se jedná o zásadní problém.
Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy České republiky [SP ČR], kterého se 7. až 9. dubna zúčastnilo 111 exportérů. Podle průzkumu proexportní problémy se zahraniční poptávkou kvůli opatřením proti šíření nového typu koronaviru zaznamenalo už téměř 80 procent českých exportérů. O všechny stávající zahraniční zakázky dokonce přišlo kvůli pandemii 18 procent z nich. Přes 61 procent exportérů se pak potýká s jejich úbytkem. Zahraniční zákazníci dosud prozatím nezrušili žádnou stávající zakázku pětině vývozců.
„Již před současnou krizí způsobenou pandemií koronaviru se čeští exportéři potýkali s mnoha problémy způsobené obecným zhoršováním podmínek pro obchod ve světě, které zvyšovaly nejistotu exportních firem. Jednalo se o růst protekcionismu a obchodních sporů,“ říká ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Lukáš Martin.
- Více: Kurzarbeit, brexit i chabý výkon české vlády řeší exportéři
- Více: Čeští exportéři hledí do budoucna s obavami
Dodává, že současná opatření proti šíření koronaviru mají hluboký přímý dopad na aktivitu českých exportních firem, které tyto problémy dále umocňují. Česká ekonomika je navíc proexportní, na exportu je přímo závislá. Poměr hodnoty exportu a hrubého domácího produktu je v České republice zhruba 80%.
Nové exportní zakázky ubývají
Z průzkumu dále vyplynulo, že celosvětová opatření proti šíření nového typu koronaviru už dopadají také na nové zakázky. Přesně 45 procent firem v průzkumu uvedlo, že jim sice nové zakázky ze zahraničí přicházejí, ale je jich méně než před epidemií. Více než 43 procent exportérů naopak žádné nové objednávky od zahraničních zákazníků nemá. Firmy se navíc při exportu za současné situace setkávají s řadou dalších problémů.
„Naše vývozce trápí především problémy s logistikou. Export jim značně komplikuje byrokracie, kontroly a dlouhé kolony na hranicích. Některé firmy také například nemůžou dovážet objednané zboží od dodavatelů a potýkají se tak s nedostatkem surovin nebo dílů. Dalším velkým problémem je omezení přeshraničního pohybu osob, firmám kvůli tomu třeba chybí zahraniční specialisté na servis výrobních zařízení,“ vysvětluje Lukáš Martin.
To potvrzuje i místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Podle něj zprávy z průmyslu už za minulý měsíc říkají, že mnoho firem, pokud zcela nezastavilo výrobu, tak ji muselo významně omezit. A to o desítky procent.
Průzkum mezi exportéry [1.4. – 4.4.]: Jaký očekáváte vývoj exportu za tři měsíce? 
[Zdroj: Raiffeisenbank a.s. a Asociace exportérů]
„Důvod je, že jim chybějí nejenom zakázky, ale zejména dělníci, kteří buď ošetřují člena rodiny, nebo čerpají nemocenské dávky. Nejdůležitější však je, že motor českého exportu, automobilový průmysl, se zastavil a zatím objektivně nelze ani očekávat, že se prodej osobních automobilů u nás i v celém světě do pololetí dostane do normálu,“ upřesňuje.
Zatímco průměrný podíl průmyslu na HDP zemí Evropské unie je 15 %, podíl českého průmyslu na českém HDP je 33 %. Dvě třetiny českého průmyslu jsou z oblasti automotive. To znamená, že automobilový průmysl je pro českou [stejně jako například pro Slovenskou] ekonomiku klíčový. A to zejména z hlediska exportu. 80 % jeho produkce jde právě na export. A hlavním odběratelem je Německo [30 % až 33 %].
Proexportní státní politika je chabá
Průzkum dále ukázal, že velká část firem nemá dost informací o státní pomoci při problémech s podnikáním na zahraničních trzích. Například o nástroji Ministerstva zahraničních věcí ČR [MZV ČR] na podporu ekonomických aktivit v zahraničí [PROPEA] nevěděly více než tři čtvrtiny exportérů. Což je dost alarmující výsledek. Zvlášť, když se jedná o podpůrný program, který je ve své pilotní fázi omezen pouze na deset zemí. Za druhé pak proto, že přes 70 procent respondentů uvedlo, že o využití této pomoci uvažuje.
Víte o novém podporném nástroji pro exportéry PROPEA? Využijete ho?
[Zdroj: SP ČR]
Kromě toho mají vývozci, kteří se potýkají s důsledky pandemie nového typu koronaviru, možnost získat balíček opatření, který pro ně připravila Exportní garanční a pojišťovací společnost [EGAP]. Podle průzkumu pomoc hodlá využít necelých dvanáct procent exportérů a přes 43 procent vývozců o ní uvažuje. Celkem 45 procent vývozců ale pomoc od EGAP nevyužije. Více než třetina firem pak chce využít bezplatné individuální exportní poradenství, které v 58 zemích od druhé poloviny března nabízí agentura CzechTrade. Téměř čtvrtina exportérů o této možnosti uvažuje.
„Exportérům by po ukončení opatření proti šíření koronaviru pomohla také větší pomoc od státu v oblasti podpory na zahraničních veletrzích a výstavách, například formou rozšíření oficiální účasti nebo v podobě jednorázového finančního příspěvku. Právě účast na zahraničních veletrzích je kvůli pandemii ohrožená a vláda jí bude muset věnovat maximální pozornost,“ uzavírá Lukáš Martin.
Index exportu Raiffeisenbank
Ne úplnou spokojenost s pomocí státu u exportérů potvrzuje i pravidelný Index exportu, který připravuje Raiffeisenbank spolu s Asociací exportérů. Z šetření mezi exportéry od 1. do 7. 4. vyplývá, že více než tři čtvrtiny exportérů [78 %] vítají pomoc státu. Ale 61 % exportérů je sice ráda za nabízenou státní pomoc, ale nepovažuje ji za systémovou.
22 procent si dokonce myslí, že je nedostatečná. To možná vysvětluje i fakt, že „jen“ 59 procent exportérů se chystá státní pomoc využít. 34 procent respondentů se pak bude snažit zvládnout situaci sami, bez finanční podpory. Sedm procent žádné finanční potíže nemá a pomoci nevyužije. Naopak 64 procent exportérů se chystá o pomoc požádat.
„Současná extrémní nejistota se také promítá do odpovědi na otázku – Kdy čekáte návrat do normálního stavu? 90 procent exportérů předpokládá návrat do normálu nejpozději do jednoho roku, ale jen necelá polovina z nich během dvou až šest měsíců,“ uzavírá hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
–DNA–
