Maloobchodní prodejci nábytku zaslali Vládě ČR společnou výzvu, aby přehodnotila a co nejdříve uvolnila omezení maloobchodního prodeje nábytku. Nábytkáři jsou přesvědčeni, že by při uvolňování opatření mělo být zohledněno i to, aby mezi jednotlivými odvětvími nevznikaly nedůvodné rozdíly. Ptají se, jaký je rozdíl mezi halou hobby marketu a halou prodejce s nábytkem.
Maloobchodní prodejci nábytku zaměstnávají v ČR několik tisíc pracovníků, v navazujících službách a v rámci dodavatelských řetězců další desítky firem. Roční obrat odvětví překračuje desítky miliard korun. Nábytkáři dlouhodobě upozorňují na dle jejich názoru nekompetentní uvolňování preventivních opatření ze strany vlády. A to i teď společnou výzvou, kterou zaslali na Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] a Vládu ČR. Mezi signatáři výzvy jsou i prodejci, jako je Asko-Nábytek, Kika Nábytek, Sconto nábytek, XLMX obchodní [Möbelix, XXXLutz] a další.
Prodejci nábytku: Vláda činí neodůvodnitelné rozdíly
„Nerozumíme tomu, proč zatímco velkoplošné hobbymarkety, prodejny stavebnin nebo železářství jsou otevřeny již od čtvrtka 9. 4. 2020, tak prodejny s nábytkem mají zůstat zavřené až do 8. 6. 2020,“ píší ve své výzvě prodejci nábytku.
Podle nich by Vláda České republiky měla při uvolňování opatření hledět i na to, aby mezi jednotlivými odvětvími a soutěžiteli nevznikaly nedůvodné rozdíly. Dle jejich názoru vůči prodejcům nábytku není spravedlivé, aby jejich prodejny zůstaly zavřené až do počátku června, když již byly znovu otevřeny prodejny se srovnatelným sortimentem.
[Zdroj: MPO]
„U některých hobbymarketů tvoří většinu prodávaného sortimentu různé druhy nábytku, potřeb a příslušenství pro domácnost a současně s několikanásobně větším počtem zákazníků. Jen v prodejnách hobbymarketů bylo ve velikonočním období zobchodováno zboží za více než 550 milionů korun,“ uvádějí tuzemští prodejci nábytku.
Podle nich rozvolňování mimořádných opatření nesmí vést k vzniku nerovných podmínek pro zahájení provozu. A tím k narušování hospodářské soutěže a neodůvodněnému zvýhodňování některých soutěžitelů na trhu. Což dle jejich názoru platí i pro další oblasti nejen pro odvětví nábytku.
Jaké jsou argumenty nábytkářů
Prodejci nábytku upozorňují vládu na to, že provozují svou činnost především v provozovnách s velkou rozlohou. Zboží je v nich zpravidla rozmístěno v segmentech a vzhledem k jeho rozměrům jsou zajištěny i značné odstupy v jednotlivých uličkách. Prodejny v přepočtu na jejich plochu navštíví nízký počet zákazníků a v průběhu dne tedy nehrozí kumulace zákazníků na jednom místě. Což neplatí pro prodeje jiných druhů zboží. Prodejny nábytku jsou rovněž situovány jako samostatné stavby, mimo obchodní centra.
„Nebyl by pro nás proto žádný problém zajistit všechna požadovaná hygienická opatření. Včetně regulace množství zákazníků a jejich průchodu prodejnou, zajištění dostatečných rozestupů apod. Považujeme přitom za samozřejmé, že veškerá opatření bychom realizovali ve snaze minimalizovat rizikový kontakt mezi zákazníky navzájem, zákazníky a našimi zaměstnanci, a to na vlastní náklady,“ uvádějí ve své výzvě prodejci nábytku.
Co chtějí prodejci nábytku
Podle nich navrhované odsunutí otevření jejich prodejen až do poslední vlny k 8. 6. 2020 může znamenat výrazné problémy pro mnoho z nich. A to včetně rizik v oblasti zachování zaměstnanosti. Proto vyzývají vládu, aby co nejdříve uvolnila omezující opatření i pro nábytkářský obor. A nutně přehodnotila představený plán uvolňování opatření omezujících maloobchodní prodej. A to dle odvětví, formy prodeje, průměrné návštěvnosti zákazníků a reálné hrozby rizikové interakce při jednotlivých nákupech.
–RED–