Mnohé domácnosti se vinou současné krize covid-19 dostaly do finančních problémů. To se projevuje i na zájmu některých z nich o výběr peněz ze stavebního spoření nebo spoření na penzi se státním příspěvkem. To potvrzuje i aktuální průzkum Českomoravské stavební spořitelny [ČMSS].
Podle průzkumu výběr peněz ze stavebního spoření dnes zvažuje až jedenáct procent lidí. Z penzijního připojištění pak chce vybrat část nebo celé úspory šest procent lidí. Celkově ze zajištěných produktů zvažuje vybrat své peníze přibližně deset procent lidí. Z méně zabezpečených produktů je to maximálně pětina.
„Nejvíce chtějí své úspory vybrat mladí lidé do 29 let,“ říká předseda představenstva ČMSS Tomáš Kořínek.
Dobrá zpráva podle něj je, že největší část českých domácností tak žádné změny nechystá. Naopak bude spořit nadále tak, jak je zvyklá. Což potvrdil i průzkum. Podle něj bude 68 procent domácností spořit ve stavebním spoření jako doposud. 78 procent střadatelů pak bude stejně jako dosud investovat do penzijních fondů.
I dobrá zpráva má svůj rub
Z výše uvedeného ale vyplývá, že 21 procent [68 % bude pokračovat, 11 % zvažuje výběr] si není svým rozhodnutím docela jistá. Celkově tak jde o 22 procent. Obdobně to vypadá i u spoření na penzi. 22 procent střadatelů není jednoznačně přesvědčeno, že bude v investování pokračovat jako dosud. Přidáme-li šest procent domácností, které zvažují výběr, dostáváme se na 28 procent nejistých klientů penzijních fondů.
V tomto ohledu by si měly domácnosti vždy uvědomit, že u všech produktů se státní podporu [stavební spoření, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření] výběrem přijdou o státní podporu a daňové úlevy [placení stavebního spoření se dá odložit minimálně do konce roku bez sankcí]. Což ovšem ale neplatí například u přerušení investic do podílových fondů. Tam lze přerušit investování aniž by domácnost o cokoli přišla. Snad s výjimkou příležitosti levného nákupu na aktuálně zdecimovaných finančních trzích [cca 20% pokles od začátku roku]. Jiná situace je samozřejmě u výběru z podílových fondů. Kdo se pro něj nyní rozhodne, doplatí právě na již zmíněný propad trhů. Dostane z fondů méně peněz, než když by si počkal na dobu, kdy trhy opět vzrostou.
I přesto ale zůstává toto řešení oproti například zrušení stavebního či penzijního spoření bezztrátové. A to například i oproti odložení splátek u hypoték a úvěrů, které domácnostem nabídla vláda spolu s bankami. Zde lidé totiž zaplatí více na úrocích za dobu, kterou nebudou své dluhy splácet.
Nejen výběr peněz, ale i více spoření
Na druhou stranu průzkum potvrdil i známou pravdu, že každá krize je současně i příležitostí. Jeho výsledky totiž ukázaly, že napříč všemi produkty chce zhruba desetina domácností spořit více než doposud.
„Především ekonomicky aktivnější a vzdělanější lidé si uvědomují, že některé produkty teď mohou přinést zajímavější výnos, jiní hledají stabilitu a ochranu svých úspor,“ vysvětluje Tomáš Kořínek.
Stejně to vidí i generální ředitel ČSOB penzijní společnosti Martin Vašek. Byť ten spíše brzdí myšlenky domácností tím, že nynějším výběrem peněz z penzijního spoření by přišly o státní příspěvek a daňové úlevy, které by navíc musely ještě doplatit.
„Snažíme se naše klienty edukovat a doporučujeme jim, aby v rámci aktuální situace nedělali jakákoliv unáhlená rozhodnutí a pokračovali ve spoření. Penzijní spoření je dlouhodobý produkt, který dokáže pracovat s tržními výkyvy,“ tvrdí.
–RED–
