Přední čeští lékaři žádají to stejné jako zaměstnavatelé. Tím je zrychlení uvolnění preventivních opatření proti covid-19. A to v textu pojmenovaném „Výzva jedenácti: Lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti“. V ní lékaři mimo jiné apelují na přijímání promyšlených řešení místo chaotických a protichůdných opatření.
„V současnosti je nutné s ohledem na aktuální epidemiologická data a vývoj epidemie zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země,“ píší ve své výzvě lékaři UK.
Jedním ze signatářů výzvy je i vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze Martin Balík.
„Aktuální počty nakažených infekcí covid-19 klesají i v zemích, která nezavedla zdaleka tak přísná opatření, jako zavedla Česká republika. Jako příklad může posloužit sousední Rakousko nebo Německo,“ uvedl Martin Balík pro Zdravezpravy.cz, které zveřejnily plné znění „Výzvy jedenácti: Lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti“.
Podle něj společnou motivací pro vznik výzvy byla ochrana zdraví občanů ČR, které ohrožují dlouhodobá preventivní omezení. Dále pak obava o naši budoucnost, ať již zdravotní, či ekonomickou. A také snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny.
Podle názoru lékařů plošná opatření nepovedou k vymýcení covid-19. Podle nich je naopak potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace. Což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem.
K čemu lékaři vyzývají ve své výzvě
- Ukončit nouzový stav ke 30. dubnu 2020.
- Obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři.
- Obnovit výuku na základních, středních a vysokých školách v průběhu měsíce května 2020.
- Odstranit překážky pro chod ekonomiky, zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků.
- Postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi, a zvláště s našimi sousedy a těmi, které mají podobnou epidemiologickou situaci. Jako jsou například Německo či Rakousko.
- Přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření.
Přední čeští lékaři o ekonomice [ze svého pohledu]
Ve své výzvě se přední čeští lékaři přímo dotýkají i ekonomických souvislostí přijatých preventivních opatření. Podle nich je nutné zdůraznit, že fyzické zdraví jde ruku v ruce se zdravím duševním, zdravím socioekonomickým a zdravím české demokracie.
„Nikomu na zdraví nepřidá, když bude muset likvidovat svůj pracně budovaný a dobře fungující podnik. Rozdávat výpovědi kvalifikovaným pracovníkům a hlásit se s celou rodinou na pracovním úřadě,“ uvádějí ve své výzvě lékaři.
Nebyli by to pak lékaři, když by nedodali, že existuje prokázaný vztah mezi kardiovaskulární úmrtností, četností onkologických onemocnění a psychiatrickými onemocněními v souvislosti se ztrátou zaměstnání.
A nejen to: Dlouhodobá izolace je devastační pro celou společnost. Izolace a omezení aktivit zvyšují spotřebu alkoholu a dalších návykových látek, závislost na počítačích a gamblerství. Izolace vede k nárůstu domácího násilí, rozvodovosti, napětí ve společnosti a agresivity.
Vystrašení i zanedbaní senioři
Přední čeští lékaři ve své výzvě dále uvádějí, že stigmatizace a omezování starších lidí v rámci „boje s covid-19“ je neopodstatněné a neoprávněné a etabluje věkovou diskriminaci v obecném povědomí.
„V rámci řešení krize covid-19 je veřejnost masivně utvrzována v obavě z mimořádné nebezpečnosti nákazy pro starší lidi a v nutnosti přijímat pro tuto velmi heterogenní skupinu jednotná mimořádná opatření včetně nevycházení z bytu či vymezení nákupní doby,“ uvádějí ve své výzvě.
Dodávají, že současně se veřejnost dozvídá, že právě senioři postižení covid-19 by mohli zahltit zdravotnický systém. Podle lékařů se dokonce i objevily představy o třídění nemocných potřebujících intenzivní péči jen na základě věku.
„Vymezením „ohroženého stáří“ na 65+ došlo k bezprecedentní stigmatizaci 20 procent obyvatel republiky, včetně lidí zdravých a nijak zvlášť ohrožených. Někteří byli znejistěni či vystaveni manipulativnímu jednání svého okolí,“ stojí ve výzvě lékařů.
Ti přitom poprávu upozorňují i na tu skutečnost, že právě v ČR nebylo zdaleka učiněno dost pro ochranu této nejohroženější skupiny – obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb.
„To se týká kvality preventivních opatření, personálních záloh, výcviku v karanténním režimu, dostatku ochranných a hygienických pomůcek, častého testování nákazy u personálu, hlavního zdroje jejího zavlečení, testování podezřelých projevů u klientů s okamžitým převozem nakažených do kvalitních karanténních zařízení s dostupnou potřebnou péčí při rozvoji potíží aj,“ uvádějí ve své výzvě přední čeští lékaři.
Hygienická opatření mají zůstat
Signatáři výzvy jsou přesvědčeni, že médii sycený emocionální náboj současné situace je třeba korigovat podloženými fakty.
„S ohledem na ně a na možné celospolečenské důsledky a dopady krizových opatření je pak nutné co nejdříve konat a urychlit strategii státu v návratu k normálnímu životu,“ uvádějí ve své výzvě přední čeští lékaři.
To vše podle nich za rozumného dodržování hygienických opatření, tedy nošení roušky při kontaktu s jinými lidmi, mytí rukou a udržování sociální vzdálenosti.
–RED–
—
Výzvu jedenácti: Lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti podepsali: doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D. / prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA / prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. / MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. / prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D. / prof. MUDr. Robert Lischke, PhD. / prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA / prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. / MUDr. Jaroslav Svoboda / prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. / prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA
