Žadatelé o kompenzační bonus Pětadvacítka často chybují ve formulářích. Žádají o něj i ti, kteří na něj nemají nárok. Většinou jde o OSVČ se zaměstnaneckou smlouvu s účastí na nemocenském pojištění. Další, na co Finanční správa ČR [FS ČR] upozorňuje je, že Pětadvacítka nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.
Kompenzační bonus Pětadvacítka začala Finanční správa ČR prostřednictvím svých finančních úřadů vyplácet OSVČ za období od 12.3. 2020 do 30.4. 2020. OSVČ, které splní podmínky pro poskytnutí pomoci, získají za každý den své činnosti 500 korun. Za celé rozhodné období pak může OSVČ dostat podporu až ve výši 25 tisíc korun.
„Žádosti o bonus přicházely na finanční úřady již během Velikonoc. Rychlé zpracování a proplácení žádostí je pro finanční správu nyní jednou z priorit, a i tyto žádosti budou samozřejmě zpracovány a proplaceny,“ vysvětluje generální ředitelka Finanční správy ČR Tatjana Richterová.
Pro některé OSVČ je dobrou zprávou to, že kompenzační bonus pro OSVČ bude pravděpodobně pokračovat i v dalších měsících. Přímá podpora jim bude i nadále poskytována formou bonusu ve výši 500 korun denně. Půjde o druhé bonusové období začínající od 1. května. Termín ukončení s ohledem na posunutí plánu rozvolňování vládních restrikcí bude ještě blíže specifikován. Původně šlo o období do 8. června.
Díky dobrému vývoji epidemiologické situace v Česku však došlo koncem minulého týdne k posunutí konce rozvolňování vládních opatření o týden dříve.
Kdo má nárok na kompenzační bonus
Stále však bude platit, že podnikateli stačí pro vyplacení kompenzačního bonusu vyplnit jednostránkovou žádost a čestné prohlášení, kterým potvrdí splnění zákonem předepsaných podmínek. Bohužel FS ČR v doposud podaných žádostech eviduje některé stále se opakující chyby nebo i to, že žádosti podávají OSVČ, které nárok na kompenzační bonus vůbec nemají. A to z důvodu souběhu podnikání a zaměstnání.
25 000 a OSVČ: Základní otázky a odpovědí na program Pětadvacítka
Jednou ze základních podmínek pro získání Pětadvacítky je, že osoba žádající o tento bonus je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění [typicky živnostník, samostatný zemědělec, autor, znalec, architekt aj.]. Může jít jak o činnost hlavní, tak i o činnost vedlejší.
To znamená, že ano, na výplatu kompenzačního bonusu Pětadvacítka může mít nárok i osoba, která je vedle výkonu samostatné výdělečné činnosti zároveň zaměstnána. V takovém případě je ale zcela zásadní podmínkou pro vznik tohoto nároku to, že se nejedná o osobu vykonávající zaměstnání, ve kterém ji vzniká účast na nemocenském pojištění.
„Na kompenzační bonus naopak nemají nárok osoby, které vykonávají činnost, v jejímž důsledku jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec. O bonus tak obvykle nemohou žádat OSVČ, jež jsou zároveň zaměstnány,“ upozorňuje Tatjana Richterová.
Podle zákona o nemocenském pojištění vzniká povinnost účasti na nemocenském pojištění ve chvíli, kdy zaměstnanec dosáhne svým výdělkem takzvaný rozhodný příjem. V praxi to znamená, že pro osoby vykonávající zaměstnání je touto rozhodnou částkou výdělek tři tisíce korun a výše. Pokud tedy měsíční příjem ze zaměstnání dosahuje alespoň této výše, osoba se stává účastníkem nemocenského pojištění a na kompenzační bonus Pětadvacítka nárok nemá. Výjimku z tohoto pravidla mají pouze zaměstnanci, kteří pracují na dohodu o provedení práce. U nich pak účast na nemocenském pojištění vzniká až překročením částky deset tisíc korun za měsíc.
Nejčastější chyby v žádostech o Pětadvacítku
Nejčastějšími chybami při vyplňování žádostí o Pětadvacítku je podle FS ČR nevyplnění kolonky DIČ neboli daňového identifikačního čísla. Někteří z žadatelů si myslí, že DIČ přidělené nemají. Přitom opak je pravdou. Všichni žadatelé, kteří splňují podmínky pro vyplacení kompenzačního bonusu, své DIČ mají. U OSVČ je DIČ nejčastěji tvořeno: CZrodnéčíslo, pozor rodné číslo se uvádí bez lomítka. Jde tedy například o tuto kombinaci DIČ: CZ7602071234. Dalším častým nedostatkem je to, že žádosti jsou finančnímu úřadu zaslány ve špatném formátu. Takové žádosti nemohou finanční úřady zpracovat.
„Žádosti by měly být odesílány ve formátech .pdf, .jpg či .png.,“ upozorňují zástupci FS ČR.
Žadatelé o Pětadvacítku dále chybují i v tom, že žádosti nezasílají na správné adresy územních pracovišť finančních úřadů.
„Pak je nutné žádost přeposlat na podatelnu příslušného finančního úřadu. To pochopitelně brzdí proces vyplácení a zpomaluje vyřizování dalších žádostí,“ dodávají.
Další, pro někoho sice možná nepochopitelnou chybou je, že se někteří z žadatelů zapomínají na žádosti podepsat. Velká skupina žadatelů pro jistotu podává žádost přímo na finančním úřadě, což není v tuto dobu zrovna žádoucí forma podání. Finanční úřady upřednostňují podání žádostí elektronicky, datovou schránkou či poštou. Podle vyjádření finanční správy není podle dosavadních zkušeností žádnou výjimkou i několikanásobné podání jedné žádosti o Pětadvacítku. Rekord je zatím deset žádostí na jednu osobu.
Exekutoři na Pětadvacítku nesmějí
Finanční správa zároveň upozorňuje, že kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci. Pokud žadatel vyplnil v žádosti o kompenzační bonus číslo svého bankovního účtu, které je aktuálně zatížené výkonem rozhodnutí, nebo exekucí, měl by s odkazem na exekuční nepostižitelnost kompenzačního bonusu požádat svoji banku o jeho vyplacení.
„Je důležité, aby lidé banku informovali o tom, že prostředky, které jsou jednoznačně identifikovány předčíslím účtu Finanční správy 10719 – nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci,“ zdůrazňuje generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.
Kompenzační bonus je totiž žadatelům vyplácen z nových bankovních účtů, které FS ČR speciálně zřídila pro tento účel s předčíslím 10719.
–VRN–
