Český statistický úřad [ČSÚ] vydal souhrn výsledků měření ekonomického, demografického i sociálního vývoje v ČR od jejího vzniku v roce 1993 až do roku 2018. A to v publikaci s názvem Česko v číslech, kterou nabízí i volně ke stažení.
Česko v číslech je zpracované ve formě poutavých infografik doplněných kartogramy a krátkými shrnujícími texty na téměř 150 stránkách. Souhrnně popisuje ekonomický, demografický a sociální vývoj České republiky.
Například o hrubém domácím produktu [HDP] publikace uvádí: „Česká ekonomika si nejlépe vedla v roce 2006, kdy HDP vzrostl o 6,9 procenta. Nejhůře na tom byla v roce 2009, kdy následkem světové hospodářské krize HDP klesl o 4,8 procenta. Zatímco některá hospodářská odvětví od roku 1993 postupně ztrácela na svém významu, jiná získávala. Průmysl hraje v české ekonomice významnou roli a jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty se dlouhodobě pohybuje okolo 30 procent. Podíl zemědělství, lesnictví a rybářství však od vzniku Česka poklesl o polovinu a v roce 2018 tvořil jen 2,2 procenta hrubé přidané hodnoty [HPH].“
Publikace je rozčleněna do 28 kapitol. Mezi ty ekonomické například patří:
- Ceny, inflace
- Cestovní ruch
- HDP, národní účty
- Mzdy a náklady práce
- Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností
- Průmysl, energetika
- Stavebnictví, byty
- Zahraniční obchod se zbožím
- Doprava
- Zaměstnanost aj.
V případě cen a inflace Česko v číslech uvádí: „V celé historii samostatného Česka byl index spotřebitelských cen nejvyšší v roce 1993, kdy dosáhl hodnoty 20,8 procenta. […] Nárůst spotřebitelských cen mezi lety 1993 až 2018 byl velmi výrazný. Na konci roku 1993 stál například kilogram čerstvého másla 78,30 Kč, v roce 2018 již 204,80 Kč. Kilogram konzumních brambor se prodával za 3,50 Kč, v roce 2018 pak za 20,20 Kč. […] Balíček cigaret značky Sparta si kuřáci kupovali v roce 1999 v průměru za 39,50 Kč, v roce 2018 již jejich cena dosahovala téměř sta korun. Mnohem nižší byl nárůst u půllitru lahvového výčepního piva, jehož cena se zvýšila ze 7,60 Kč na 11,90 Kč.“
Čtenář se v publikaci dozví například i to, jak se měnila spotřeba potravin, nebo třeba, ve kterém kraji je nejmenší či největší rozdíl mezi hrubou měsíční mzdou mužů a žen. Publikace ale zobrazuje i data například ve zdravotnictví, sociální oblasti, vzdělávání, vědě a výzkumu a dalších oblastech. Například volební výsledky jednotlivých stran ve volbách.
„Naší snahou bylo připravit širokému okruhu uživatelů přehled, který by populární a hravou formou popsal současný stav České republiky, ale také ukázal, jak lze s čísly pracovat a co
z nich lze vyčíst,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Česko v číslech nabízí i mezinárodní srovnání
Publikace zobrazuje nejen vývoj Česka v posledních letech, ale i jeho pozici mezi státy Evropské unie.
„V roce 2018 bylo Česko jedenáctou nejlidnatější zemí Evropské unie. Rozlohou zaujímalo 15. pozici, hustotou zalidnění na kilometr čtvereční pak bylo deváté. S hodnotou 70,3 procenta se řadíme na první místo mezi státy EU v podílu osob se středoškolským vzděláním ukončeným závěrečnou nebo maturitní zkouškou či s nástavbovým vzděláním, jako jsou pomaturitní rekvalifikační kurzy. Unijní průměr činí 44,9 procenta. Od vstupu Česka do EU pokračovaly dřívější tendence v oblasti reprodukčního vývoje. Přetrvával například trend mírného růstu úhrnné plodnosti. Ten dosahoval v roce 2017 míry 1,69, v EU byl 1,59. Dynamika HDP v Česku byla a zůstává v rámci Unie nadprůměrná. V roce 2018 činila 3,0 procenta, zatímco průměr EU byl 2,0 procenta,“ uvádí Česko v číslech.
Nechybí ani regionální pohled v podobě specifických „nej“ v mezikrajském pohledu. V některých případech jsou pak uvedeny poznatky až do úrovně obcí.
„Věříme, že atraktivní publikace najde své široké uplatnění nejen mezi širokou veřejností, ale že ji budou moci využívat například novináři, učitelé či studenti na všech typech škol,“ uzavírá místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta.
–DNA–
