Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním jednání [7.5.] snížila základní úrokovou sazbu [2T repo sazbu] o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Klesla také lombardní sazba. Nově stanovené úrokové sazby budou platné od 11. května 2020.
Pro oznámené snížení sazeb hlasovalo pět členů rady ČNB, dva členové hlasovali pro snížení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu.
„Lze očekávat, že takto nízké sazby tu s námi budou velmi dlouho. Minimálně do té doby, než se hospodářství viditelně vzpamatuje,“ uvedl po jednání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Česká národní banka ve své nové prognóze letos očekává pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by ekonomika podle ní měla stoupnout o čtyři procenta.
Na otázku novinářů, zda současným výrazním snížením úrokových sazeb ČNB nepřišla o možnost ovlivňovat měnovou politiku, Jiří Rusnok uvedl: „Ano, blížíme se nule. Jednak je to asi očekávané, za druhé to ale také neznamená, že blízko nule nebo pokud budeme i na nule, už nemůžeme nic dělat. Stále máme nástroje, jak reagovat, ale to bych nechtěl předjímat. Zvlášť, když nevíme, co bude dál následovat.“
Dodal, že sazby mohou jít i do záporu, což se podle něj také nedá vyloučit, ale to je dle jeho slov v současné chvíli realitě dost vzdálený scénář.
Co si myslí analytici
Analytici očekávali, že bankovní rada úroky sníží. Avšak nepočítali s tím, že snížení bude tak razantní. Podle hlavního ekonoma a ředitele oddělení Clients & Markets společnosti Deloitte Davida Marka ale není překvapením i takto jednoznačné snížení úroků.
„Já si naopak myslím, že mohlo přijít dříve. Tím, že přišlo až nyní, jsme prováhali čtrnáct dní času,“ uvedl pro Českou televizi.
Podle něj současná situace vyžaduje rozhodný postoj jak ze strany vlády v oblasti podpůrných opatření, tak České národní banky, protože ekonomika se dostala vinou krize covid-19 do vážných problémů. Podle něj je jisté, že snížení sazeb centrální bankou pomůže státu levněji financovat schodky veřejných rozpočtů a zvyšující se státní dluh. Rozhodnutí centrální banky se pak samozřejmě dotkne i domácností a firem. Zlevní jim úvěry, ale i sníží úroky u spoření. Podle Davida Marka ovšem závěr, že například firmy budou mít levnější úvěry díky nižším sazbám ČNB, není zcela jednoznačný.
„Levněji by měly být financovány [díky nižším sazbám] i firmy, i když tady to není tak jednoznačné, protože banky začaly být více obezřetné při poskytování úvěrů. To znamená, že to financování pro firmy může být levnější, ale také je tu ta otázka přístupnosti k úvěrům,“ upřesnil.
Klesla i lombardní sazba
ČNB dnes také snížila lombardní sazbu. A to o jeden celý procentní bod na jedno procento. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si komerční banky půjčují u České národní banky finanční prostředky proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada nechala na 0,05 procenta. Ponechání diskontní úrokové sazby na hodnotě 0,05 procenta je podle analytiků potvrzením toho, že ČNB i při obměněném složení bankovní rady zastává i nadále spíše negativní postoj k záporným úrokovým sazbám.
Naposledy ČNB snížila základní úrokovou sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Předtím už sazby snížila na mimořádném zasedání 16. března, o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta.
Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka k současnému rozhodnutí dál snížit základní úrokové sazby bankovní radu vedla zhoršená ekonomická prognóza. Podle něj se hrubý domácí produkt [HDP] výrazně sníží již v letošním roce. A ani do konce příštího roku nedosáhne předkoronavirového stavu. Na trhu práce dojde k rychlému ochlazení. Nezaměstnanost pak bude kulminovat v příštím roce.
Jak se bude vyvíjet inflace a kurz koruny
Inflace bude Jiřího Rusnoka bude z důvodu ochlazení ekonomiky klesat. Ke konci letošního roku by měla být na hranici dvou procent.
„Přispěje k tomu zvolňování regulovaných cen a nižší ceny pohonných hmot. Naopak dynamika vývoje cen potravin zůstane vysoká,“ uvedl Jiří Rusnok.
Ve druhém i třetím čtvrtletí 2021 tak ČNB čeká inflaci 2,1 procenta. V této souvislosti pak Jiří Rusnok uvedl, že pokles ekonomiky bude natolik bezprecedentní, že přijdou dezinflační scénáře, které by přitom nejčernějším scénáři mohly přejít v příštím roce do deflační podoby. I proto se ČNB rozhodla reagovat v předstihu, tudíž i k dnešnímu razantnímu snížení základních úrokových sazeb.
ČNB zároveň oznámila, že v současnosti nevidí potřebu bezprostředního zásahu na finančních trzích v podobě dodávání likvidity. I přesto se rozhodla nabídnout nebankovním subjektům přístup k financím za zvýhodněných podmínek. V případě kurzu koruny podle Jiřího Rusnoka stále platí, že centrální banka má danou svou interní hranici, kterou by považovala za nezdravou míru volatility koruny.
„Nicméně kurz koruny, jak předpokládá naše prognóza, by měl zůstat stabilní a na hranicích, na kterých se dnes nachází, ale pokud bychom zaznamenali nějakou mimořádnou volatilitu, jsme připraveni zasáhnout,“ uzavřel.
–RED–
