Domácnosti a podniky si individuálně vyjednávaly změny u úvěrů již před účinností vládního úvěrového moratoria na odklad splátek. Ukázaly to statistické výkazy České národní banky [ČNB]. Podle nich došlo v březnu ke skokovému nárůstu nově sjednaných úvěrů.
Lidé masivně jednali o nových úvěrech nebo takzvané refixaci svých stávajících úvěrů s bankami a nebankovními institucemi již v březnu. To znamená ještě před vyhlášením vládního moratoria na odklad splátek, které vláda schválila počátkem dubna.
„V meziměsíční úrokové statistice je patrná refixace [změna] podmínek čerpaného úvěru ovlivněná změnou ekonomických podmínek po vyhlášení preventivních opatření kvůli pandemii covid-19,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Podle ní v celkových objemech poskytnutých nových úvěrů na bydlení představuje dohodnutá změna podmínek mezi klientem a jeho bankou 34 procent. U refixovaných spotřebitelských úvěrů je to 42 procent z nových úvěrů a v případě úvěrů pro nefinanční podniky jde na vrub změny podmínek kvůli koronaviru také 42 procent měsíčního objemu nových úvěrů. Přehled se podle ní netýká refinancovaných úvěrů, při nichž klient mění banku, které se oproti únoru příliš nezměnily.
Změny jsou patrné i u úvěrů pro podniky. Například jen objem nových bankovních úvěrů dosáhl u českých nefinančních podniků 50,3 miliardy korun. Oproti předchozímu měsíci vzrostl o 15,3 miliardy.
Změny u úvěrů potvrdily nedostatečné rezervy
To, že první měsíc krize covid-19 donutil bezmála třetinu dlužníků u hypoték a úvěrů na bydlení a bezmála polovinu dlužníků u ostatních úvěrů vyjednat si změny ukazuje na to, že domácnosti a podniky v Česku nemají dostatečné finanční rezervy. Což potvrzuje i dubnový průzkum úvěrové společnosti Fair Credit. Podle něj má více než polovina Čechů nyní problémy vyjít s výplatou. Každý desátý si musí před výplatou půjčit. Častěji jsou to mladí ve věku 27 až 35 let, lidé se základním vzděláním a také ženy. Navíc 43 procent osob žije od výplaty k výplatě. Před nouzovým stavem to bylo 28 procent lidí.
Většina respondentů by v případě finančních potížích šla pro krátkodobou finanční pomoc k rodině [65 procent] nebo přátelům [18 procent]. Zhruba 15 procent by využilo kreditní kartu, úvěr od banky by využilo 18 procent dotázaných a pomoc u nebankovní instituce by hledala tři procenta Čechů.
Výše uvedená data pak mají, co dělat nejen s výší příjmů a výdajů Čechů, ale i s jejich takzvanou finanční gramotností. I zde ale data nevycházejí příliš optimisticky. Své výdaje sleduje a eviduje jen 29 procent Čechů. Detailní přehled o výdajích má 29 procent dotázaných, častěji pak lidé nad 45 let. Více než šest z deseti Čechů sice nějaký přehled o výdajích má, ale spíše povrchní. Zbývajících devět procent respondentů se řídí pouze zůstatkem na účtu a výdaje nehlídají.
Úvěrové moratorium
Dodejme, že banky, ale i ostatní poskytovatelé služeb, nyní často individuálně jednají s klienty a v případě finančních potížích se jim snaží pomoci. Například úpravou splátkového kalendáře. To platí za předpokladu, že jde o dočasné potíže. Klienti bank mohou využít i úvěrové moratorium a požádat o odklad splátek úvěru na tři nebo šest měsíců. A to z důvodu špatné ekonomické situace kvůli krizi covid-19.
Banky k 6. dubnu obdržely téměř 140 000 žádostí o odklad splátek úvěrů od klientů zasažených vládními restrikcemi. Podle průzkumu České bankovní asociace [ČBA] všechny dotázané banky, které představují dohromady drtivou většinu trhu, se řídí doporučením asociace z 12. března a odklady splátek svým klientům poskytují.
–ČTK/DNA–
