V prvním čtvrtletí zadali investoři v ČR veřejné zakázky za 134 miliard korun. Celkem jich bylo 9 070. Hodnota veřejných zakázek meziročně vzrostla o 32,8 procenta. Počet se zvýšil o necelou pětinu. Objem nově vypsaných veřejných zakázek ale klesl o tři procenta. Vyplývá to z dat společnosti CEEC Research.
Meziroční růst hodnoty zadaných zakázek byl z velké části ovlivněn vyšším počtem tendrů nad miliardu korun. Jak vyplývá z analýzy, pokud by byly modelově posuzovány pouze veřejné zakázky s hodnotou pod miliardu korun, objem zakázek by meziročně vzrostl o osm procent. Horší situace pak panuje u celkové hodnoty nově vypsaných veřejných zakázek. Ta v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 3,2 procenta na 85,3 miliardy korun. Počet se snížil o 2,2 procenta na 1 903 zakázek.
Největší zadané veřejné zakázky
Největší zakázku vypsal v lednu Dopravní podnik hlavního města Prahy na výstavbu trasy D pražského metra v úseku Pankrác – Olbrachtova. Předpokládaná cena je 13,1 miliardy korun. Zakázku za deset miliard korun zadaly v lednu Lesy České republiky na těžbu dřeva od roku 2020. Na třetím místě byla zakázka za 7,9 miliardy korun, kterou zadal Jihomoravský kraj na pořízení nových železničních elektrických jednotek.
Nejvyšší podíl veřejných zakázek připadá dlouhodobě na stavebnictví. Hodnota zadaných stavebních zakázek v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o čtyři procenta na 47,2 miliardy korun. Hodnota čtyř zadaných zakázek překročila miliardu korun. Největší byla oprava traťového úseku Mstětice – Praha – Vysočany za 5,08 miliardy korun. Správa železnic ji zadala sdružení firem Subterra, OHL ŽS, Eurovia CS a Elektrizace železnic Praha.
Ovšem i stavebních firem se dotýká současná situace, jak vyplývá z jiné analýzy CEEC Research. Kvůli preventivním opatřením proti šíření nákazy covid-19 bylo nuceno pozastavit výstavbu 53 procent stavebních společností. Prodloužit dobu realizace výstavby muselo 65 procent stavebních firem. Prodloužit termín dodání projektu muselo 78 procent projektových společností.
Stavební firmy [86 %] uvádějí, že největší dopad je spojen s nižším stavem zaměstnanců, který komplikuje jak výstavbu samotnou, tak činnost firmy jako celku. Téměř pětina stavebních firem [18 %] čelí dalším obtížím. Tím hlavním je nedostatek materiálu z důvodu pozastavení dodávek od dodavatelů nebo obtíže s ubytováním dělníků. Zejména těch, kteří nepocházejí z místa stavby.
Zakázky na NEN od Tesca SW
Za loňský rok klesla hodnota zadaných veřejných zakázek meziročně o 20,5 procenta na 400,8 miliardy korun. Počet se zvýšil o 2,6 procenta na 32 241 zakázek. Objem nově vypsaných veřejných zakázek se snížil o čtvrtinu na 347,3 miliardy korun.
Hodnota veřejných zakázek zadaných přes Národní elektronický nástroj [NEN] loni meziročně vzrostla o 29,2 procenta na 89,6 miliardy korun. To je zhruba pětina celkového objemu zadaných veřejných zakázek. Počet zadavatelů vzrostl o 54 procent na 1 509. Počet dodavatelů se zvýšil o 51 procent na 13 555. Vyplývá to ze zprávy Ministerstva pro místní rozvoj [MMR], pod které NEN spadá, a jemuž ho dodala společnost Tesco SW. Ta mimo jiných IT systémů pro státní instituce MMR dodala a spravuje i takzvaný monitorovací systém, jehož prostřednictvím se administrují evropské dotace.
NEN od poloviny roku 2018 musí používat orgány státní správy, jako jsou ministerstva, finanční úřady nebo Česká národní banka. Elektronické zadávání veřejných zakázek je od října 2018 povinné pro všechny. Kraje nebo obce si ale mohou vybrat mezi NEN a soukromými placenými profily. Jako jsou například Gemin nebo Tendermarket. NEN byl spuštěn v roce 2015. Celkové náklady na jeho provoz dosáhly 617,5 milionu korun.
Loni 15. února měl NEN výpadek. Chybu za něj přiznala společnost Tesco SW. Podle MMR dostala pokutu 2,8 milionu korun. Úřad přitom uvedl, že celkem bylo touto mimořádnou událostí dotčeno 6 004 veřejných zakázek za 56,3 miliardy korun. Zrušeno kvůli tomu muselo být 75 zakázek za 547 milionů korun, tedy zhruba procento hodnoty.
–ČTK/DNA–
