Tento týden skončilo třetí kolo vyjednávání mezi Evropskou unií a Velkou Británií o ujednání budoucích vztahů. Hmatatelné výsledky ale nepřineslo. Přitom již na konci června vyprší lhůta, do níž může Británie požádat o prodloužení přechodné doby, která slouží k vyjednání dohody.
Pandemie covid-19 významně zpomalila jednání mezi Evropskou unií a Velkou Británií. O to větší problém je, že další kolo vyjednávání o budoucích vztazích mezi EU a Británií nepřineslo téměř žádný pokrok. Vyplývá to z prohlášení šéfů vyjednávacích týmů Michela Barniera a Davida Frosta.
„Neprodáme své hodnoty za to, aby prospívala britská ekonomika,“ řekl novinářům viditelně rozladěný vyjednávač za EU Michel Barnier.
Podle něj byl tento týden videokonferencí pro Brusel velkým zklamáním. Konstatoval, že dosažení dohody do konce roku příliš nevěří. Na ujednání dohody zbývá jen několik měsíců, neboť ji před koncem přechodného období do prosince musejí schválit parlamenty.
Spor se vede o peníze
Zásadním sporným tématem zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje a Londýn odmítá. Obtížné rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po vystoupení Británie z EU, tak stále brzdí podmínky, za nichž bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv. Stejně jako to, jak bude vypadat budoucí obranná a bezpečnostní spolupráce. Unie nechce ustoupit z požadavku, aby Londýn jako podmínku pro plný přístup na jednotný trh dodržoval klimatické, sociální či daňové standardy EU.
Velká Británie oponuje tím, že chce jako nezávislá země uplatňovat svá vlastní pravidla. Podobně jako ostatní státy, které mají s EU obchodní dohody.
„Hned jak EU uzná, že na tomto nemůžeme dohodu založit, mohou jednání pokročit,“ uvedl ve svém prohlášení David Frost.
Michel Barnier ale prohlásil, že britští vyjednávači se odmítli bavit o zásadních požadavcích EU. Jako je například sladění vzájemných legislativních pravidel a soudních pravomocí. Či dojednání práva rybářů z unijních zemí lovit v britských vodách. EU podle něj stále nabízí Británii bezcelní přístup na jednotný trh, požaduje však „vyváženou dohodu o rybolovu a rovných pravidlech hry“.
Zatímco EU usiluje o komplexní dohodu zahrnující všechny oblasti od obchodu přes dopravu po bezpečnost, Británie usiluje především o pakt umožňující volnou výměnu zboží a služeb. Hovoří se i o prodloužení červnového termínu, v němž může Británie prodloužit termín vyjednání. Vláda britského premiéra Borise Johnsona ale nechce o posunutí lhůty ani slyšet. Za jejího trvání totiž musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU. A to i přesto, že na chod unie nemá žádný vliv.
Dohoda s Británií uzavřena bude, myslí si ekonomové
Banka Goldman Sachs odhaduje, že i po neúspěchu dalšího kola se letos může základní obchodní dohodu podařit podepsat. Pokud nebude vyjednávací lhůta posunuta a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.
Dodejme, že britská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí oproti loňskému poslednímu kvartálu klesla [-2 %] nejhlouběji od konce roku 2008. V samotném březnu se hrubý domácí produkt [HDP] snížil proti únoru o rekordních 5,8 procenta. V posledních třech měsících loňského roku byl ekonomický růst nulový.
V letošním prvním čtvrtletí ale i tak klesla britská ekonomika méně než ekonomika eurozóny, kde se HDP snížil o 3,8 procenta. Britská centrální banka i přesto minulý týden uvedla, že britská ekonomika může letos vykázat nejhlubší propad za více než 300 let. HDP Spojeného království by mohl klesnout o 14 procent, v příštím roce by naopak mohl vykázat až 15% růst.
–ČTK/RED–
